Koncert byl rozdělěn na dvě téměř rovnoměrné části.
Jádrem programu byly především vlastní Meolovy skladby, částečně z nového alba Morocco Fantasia, doplněné o skladby Astora Piazzolly nebo dvojice Lennon-McCartney. Hudba prorostlá skvělou technikou, výbornou rytmikou, nápaditostí a harmonií byla přímo unášející. Sehrané, svižné skladby, které nezapřou latinsko – americké a španělské vlivy Vám hýbou tělem až do konečků prstů.
Publikum odměnilo každou z nich obdivným potleskem a na závěr koncertu celé Sono tleskalo ve stoje, vytleskávalo přídavky.
Myslím, že všichni byli stejně spokojeni, potěšeni a vnitřně nabití jako já.
Koncert Ala di Meoly a jeho doprovodu Vám mohu velmi doporučit. Prohlédněte si alespoň fotogalerii, snad se mi podařilo něco málo z té kouzelné atmosféry zachytit.