Dvacátý osmý květen byl dnem, na který se všichni příznivci vážné hudby velmi těšili. V Pamatníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami se konal benefiční koncert pana Václava Hudečka a pana Lukáše Klánského. Vše by bylo v pořádku nebýt rudých růží převázaných černou stuhou a položených na místě, kde měl sedět vnuk Antonína Dvořáka pan Antonín Dvořák třetí, který měl tento benefiční koncert uvést. Bohužel kytice růží byla oznámením, že toho dne pan Antonín Dvořák třetí, vnuk slovutného skladatele, zemřel. Obecenstvo při oznámení této smutné zprávy doslova nedýchalo.
Po úvodní skladbě oznámil pan Lukáš Klánský změnu programu koncertu, kdy vzhledem k situaci byly nahrazeny 3 poetické polky Bedřicha Smetany skladbami Frederica Chopina. Zde potvrdil svou pověst nejvýznamnějšího a nejžádanějšího klavíristy mladé generace. Chopin v jeho podání byl doslova pohlazením po duši.
Následovala Sonata č.1 D dur Ludwiga van Beethovena a oficiální program koncertu Mistr Hudeček ukončil skladbou Mazurek op. 49 od Antonína Dvořáka. Potlesk navrátil dvojici několikrát zpět do sálu. Poslední přídavek věnoval Mistr Hudeček právě zesnulému Antonínu Dvořákovi třetímu. Velmi hezky pohovořil o svém přátelském vztahu k panu Antonínovi, a protože prý měl velmi rád legraci, byla přídavkem Humoreska od jeho prapředka.
Psát cokoliv o umění Mistra Václava Hudečka ani zdaleka nepřiblíží atmosféru, kterou nám on připravil svým uměním.