No a s tímto intenzivním hudebním vjemem jsem vyrazil do Špejcharu nasát něco ze živáku. Očekával jsem, že se něco změnilo, že vše bude jinak. A ono nebylo. Na podium dorazil starý dobrý Xavier. Dal smršť fórů a narážek směrem k publiku, klasicky přivítal příznivce severočeského folku a pustil se do nás. Psát, že se tleskalo ve stoje je zcela zbytečné. Po třetí skladbě se totiž všichni nahrnuli na stojáka k podiu a co kus to řev a aplaus. Největší ohlas měla skladba Petra Kvitová. V Březnici si museli myslet, že přišlo zemětřesení. Po hodině a půl, která nám přišla jako deset minut, Xavi prohlásil, že přídavky nedává, protože přídavky dávaji kapely, které do vystoupení nedaly všechno. Jeho slovy: „ Já to mrdám, jdeme na cigáro.“