Vy máte koncerty hlavně teda v Rumburku, kam nejčastěji vyjíždíte?
Pavel: Do práce.
Myslím na koncerty.
Pavel: Snažíme se dělat jich víc, ale času je málo. Každej je jinde, jeden je z Doks, druhej z Liberce, Petra taky, já jsem z Turnova a ten z Vanďáku, takže jsme rádi, když se nám daří přijít jednou dvakrát do měsíce na zkoušku.
Jirka: Dřív jsme byly kapela z Rumburka, teď jsme kapela z Liberecka.
Pavel: Teď jsme kapela z Čech…
Jirka: Z libereckých Čech…
Pavel: Jedem převážně ten Libereckej kraj, no.
Takže Praha je teďka zas trošku něco jinýho?
Jirka: My už jsme tady hrávali párkrát. V Rock Café, v Parukářce, …
Pavel: Ty jo, já už nevim, já si to všechno nepamatuju, mně už se ty koncerty slejvaj dohromady a je to pro mě jeden velkej mejdan.
Jirka: Dřív jsme jezdili hodně Ústecko, Děčín a tak, ale tam už jsme dlouho nebyli, zase bychom mohli něco udělat
Pavel: Tam byly dobrý pařby.
Jirka: Tam je i hodně kapel, tam to žije tou hudbou.
Pavel: Ono to vlastně není, že bychom si říkali, kam chceme jet, ale spíš, když nás někdo osloví, tak si domluvíme nějaký podmínky a jedeme.
A máte třeba s nějakejma kapelama navázanou užší spolupráci? Hrajete s někým častějc nebo chtěli byste s někým hrát?
Jirka: Hele, nevím. Možná tady Míra s námi kdysi zkoušel hrát. My jsme tenkrát neměli kytaristu, teď máme nový kytaristy Vojtu a Lukáše. Vlastně jsme tenkrát zůstali Pavel – bubeník, basa a Petra – zpěvačka. Oba kytaristi pracovali v Německu, takže to nebylo možný udržet. My jsme pak sehnali Míru, ale tomu se současně rozjela Nirvana revival, takže neměl čas, a hned po prvním koncertě s Mírou jsme našli Lukáše a vlastně čtrnáct dní na to Vojtu.
A v tomhle složení hrajete jak dlouho?
Pavel: Teď to bude rok.
Jirka: A v tomhle složení to klape líp než kdykoliv jindy. Nehrajeme vožralý, zhulený a podobně, hrajeme s čistou hlavou. No, a s těma koncertama je to složitý, protože pracujeme i soboty a neděle, takže je to občas komplikovaný se sejít na zkoušky, taky máme rodiny…
Pavel: Už jsme starý, no. (smích)
Připadáte si tak?
Pavel: Záleží, co piješ… (smích)
Jirka: Já už jsem si začal barvit vlasy, protože už tam mám nějaký šediny...
A na zeleno to pomáhá jo?
Jirka: Nééé, tak to není kvůli tomu. Já jsem měl dlouhý, to jsem shodil a úleva.
A máte teda nějakou vysněnou kapelu, s kterou byste si chtěli zahrát.
Vojta: Asi jsme spíš zaměřený na liberecký kapely, s kterýma budeme hrát.
A nějaký fesťáky?
Jirka: Tak nějaký jsou, v Rumburku, v Jeřmanicích, na podzim Tibet, zatím toho není moc, ale my se tam asi ani nehrneme. Asi nás to bavilo spíš dřív. A teď je to pro nás často prodělečný.
Pavel: Jinak k těm vysněnejm kapelám… tak za mě Muse…
Vojta: Ale s těma si nezahraješ.
Co vy víte, třeba jednou…
Pavel: Jasně a Lukáš chce Slipknoty.
Jirka: A takhle vlastně vzniká ta naše muzika, každej jsme jinej, každej má rád něco jinýho.
Pavel: Já si třeba rád poslouchám Mozarta.
To se vám tam taky promítá, do tý hudby?
Jirka: Ne, ale poslechnem si to. Mozart a Bach… fakt si to občas pustím.
A co fanoušci dneska, bylo to dobrý?
Jirka: Na to, že jsme v Praze, tak jako dobrý.
Vojta: Prej na nás přijeli i nějaký lidi z Plzně.
Pavel: Nečekal jsem ani víc ani míň.
Jirka: Kolik tu tak mohlo bejt lidí?
Pavel: Já nevim, celou dobu mi svítilo zelený světlo přímo do obličeje.
Petra: To nesnášim, když na nikoho nevidim a svítí mi něco do očí.
Máte v paměti nějakej koncert, kterej si rádi připomínáte?
Pavel: Ze starejch nebo z novejch? Z těch starejch se nám to totiž slejvá v tu jednu velkou párty.
Jirka: Měli jsme teď dva suprový koncerty. Nejdřív to byl comeback před roční pauzou a pak Kyjov a tam lidi přišli, byly už na nás natěšený, to bylo skvělý.
Chcete na závěr něco vzkázat fanouškům?
Jirka: To musíme vymyslet, já si chci už dát ale to pivo.
Pavel: To napiš na závěr – končíme, protože si Jirka chce dát pivo.
Vojta: Ne. Tak, lidi, choďte na koncerty a těšíme se!
Pavel: A ať lítaj podprsenky a tak.
Petra: Jo, já o ně stojím.
Další novinky o kapele sledujte zde:
https://www.facebook.com/neresti/
http://bandzone.cz/nerestirumburk