Hrady CZ 2019 – Rožmberk nad Vltavou – dešti navzdory (sobota) 13. srpna 2019   (13:43)15. ročník známého kulturního festivalu Hrady CZ opět zavítal na hrad Rožmberk v jižních Čechách. Ač se akce uskutečnila první srpnový víkend a slunečné a teplé počasí se dalo očekávat, realita byla bohužel jiná a časté přeháňky a bouřky doprovázely celý festival. Jelikož jsme ale zkušení festivaloví nadšenci, tak pláštěnka spolu s holínkami jsou povinnou festivalovou výbavou a festival jsme si užili od první do poslední minuty.

Jelikož jsme páteční atmosféru festivalu nasávali do pozdních hodin (čti: ponocovali), protože jsme museli samozřejmě osobně zreportovat i závěrečnou afterpárty, tak se nám sobotní vstávání protáhlo až do poledních hodin. Bohužel jsme tak nestihli vystoupení dvou mladých interpretů skupiny Trocha klidu a Elis Mraz (Elišky Mrázkové). Zaslechli jsme jejich vystoupení z dálky a zněli výborně. Budeme se těšit až si je někdy někde budeme moci užít na plno.

Z toho důvodu náš program začínal až slovenskou kapelou No name. Zpěvák Igor Timko s kapelou (složenou z dvou kamarádů a dalších 3 bratrů) nastolili během celého koncertu neskutečně pohodovou a uvolněnou atmosféru. A ani fakt, že se nad festivalem stahovala bouřková mračna, na tom nic nezměnil.

Písně, jako Nie alebo Áno, Život nebo Čím to je dokonale probraly a rozezpívaly publikum. V pauze mezi jednotlivými písněmi jsme my – fanynky byly poučeny, že při žádosti o „selfie“, se oslovení „pane Timko“ rozhodně neříká. Igor tím narážel na čerstvou ranní zkušenost se střetnutím se s fanynkami. Takže dámy – jedině: „Igore“, „Hudebníku“, nebo nejlépe třeba „Borče“.

Vystoupení bylo naprosto fantastické a ani fakt, že jsme kvůli silnému dešti museli obléci pláštěnky, dojem z koncertu nepokazil.

Další bandou, která vystoupila na Kooperativa stage, byla frýdecko-místecká kapela Mirai. Dle slov zpěváka a kytaristy Miraie Navrátila si už dlouho přáli hrát na festivalech Hrady CZ a tentokrát se jim jejich sen splnil.

Zejména mladé slečny si vystoupení nemohly nechat ujít a i za vytrvalého deště vytvořily pod podiem nepřehlédnutelný a hlavně nepřeslechnutelný dav. Písně Chci tančit a Když nemůžeš, tak přidej zpívalo s kapelou celé publikum.

Úžasným zpestřením bylo, když frontman Mirai vyzval jednu z fanynek nad 30 (těžko soudit čeho, zda let nebo snad kilogramů), aby si s ním zaplavala po lidech. Následně pak oba vystoupali na zábradlí, pomalu se spustili do davu a nechali se unášet na vlnách rukou nadšených fanoušků skoro až do poloviny areálu a zase zpět. Zpěvák Mirai pochopitelně po celou dobu zpíval jednu ze svých pecek.

A jak jsme naznačili už v páteční reportáži, sobotu nám dosti narušovaly vydatné přeháňky, kterých přišlo v průběhu dne asi 6. První koncert, který nám déšť narušil, byl koncert No Name, ale na štěstí až jeho konec. Stejně tak začátek Mirai se ještě nesl v kapkách deště, ale opět se štěstím pouze krátce.

Ač někteří interpreti tvrdili, že si nejvíce váží fanoušků, kteří při jejich vystoupení přežijí i prudkou průtrž mraků. My jsme některé interprety museli oželet, abychom uchránili především naší křehkou foto a video techniku.

A tak nám kvůli vytrvalému dešti unikla vystoupení interpretů: Kamil Střihavka & The Leaders, Arakain s Lucií Bílou, PSH a Visací zámek.

Nicméně zbývalo nám ještě spousta dalších interpretů, kteří stáli za poslechnutí, na některé z nich jsme se vysloveně těšili a někteří nás více než příjemně překvapili.

Počasí se částečně umoudřilo a my stihli vystoupení českého rappera Marpa & Troublegang.

Lucka
Na úvod musím přiznat, že nejsem příznivcem rapu. Nicméně spojení Marpa a Troublegang funguje skvěle a mé obavy a pochyby se naprosto rozplynuly.

Jiří
Já mohu přiznat, že kvalitní propracovaný rap si poslechnu rád, ale čeští resp. slovenští interpreti mají často ke kvalitě daleko. Ještě raději mám pak spojení rapu a tvrdých řízných kytarových riffů, houpavého poga a dunivé basy. A tohle spojení předvedli právě Marpo se svou crew Troublegang. Vystoupení tak předčilo naše očekávání.

Na závěr vystoupení přišlo jedno „nečekané“ překvapení - začalo opět pršet.

Přestalo pršet, takže hurá na staré dobré Wohnouty. Hned mezi úvodní písně kluci zařadili svůj 20 let starý hit (skejťáckou hymnu) Banány.

Baskytarista Jirka Zemánek a bubeník Fenek Steiner tradičně zpestřili vystoupení svými nepřehlédnutelnými kostýmy – tentokráte žluto-zlatými overaly, které předznamenávali skutečnost, že vystoupení DUO EGON nebude chybět.

I přes to, že kapela hraje již 23 let, jejich vystoupení jsou stále energická a diváky to sakra baví. Kluci ví, jak diváka čapnout a nepustit, tudíž ani písně, jako Hloupá písnička, Gastrosexuál, Dobrý den, pane Kohák nebo nejnovější singl Depardieu nemohly chybět.

Jako hlavní přídavek přišlo očekávané taneční vystoupení DUA EGON, kde pánové ve zlatých overalech předvedli neskutečné kreace - ty nejlepší taneční kroky v ČR. A na závěr pozdravili všechny fanoušky přátelsky zdviženým prostředníčkem.

Jako další přídavek samozřejmě nemohl chybět klasický tanečně-pěvecký „cajdák“ Svaz českých bohémů. A to už zpívali opravdu úplně všichni.

Následně se na O2 stage už připravovala partička především pro oko mužského publika. Skupina The Agony se totiž skládá z čistě něžného pohlaví. Nicméně tato něžná kvítka se na pódiu mění v nekompromisní tygřice a rozjíždí opravdu tvrdou show. Hard nebo snad dokonce heavy rockové slečny se řízných rifů opravdu nebojí a své písně prokládají mohutnými kytarovými sóly, házením a točením dlouhými kadeřemi a vůbec vším co tvrdému rocku patří.

I přesto, že tahle partička už si zahrála na spoustě evropských akcí, pro české publikum je zatím ještě méně známá a tak se festivaloví fanoušci rozprostřeli po celém areálu a snažili se využít čas k občerstvení pivkem či jídlem. Nicméně skalní fandové si jejich koncert užívali do posledního tónu.

Pár písní The Agony jsme také využili k občerstvení a po povinné pivní přestávce jsme si šli pomalu zabrat místo pod hlavní podium, kde jako další vystoupila pražská metalová kapela Dymytry.

Pro kapelu jsou poznávacím znamením masky připomínající filmové predátory, které samozřejmě nechyběly ani při tomto vystoupení. K umocnění tvrdé metalové atmosféry využila kapela mohutné ohňové efekty, které v chladném přeháňkovém počasí první řady fanoušků a fotografů příjemně zahřály.

Pokud je někdo zvědavý (Lucka: tak jako já), jak kluci vypadají bez masek, tak má možnost to zjistit (tedy alespoň v případě zpěváka) a to ve videoklipu Pravda a lež, který kapela zveřejnila v březnu tohoto roku.

Konec koncertu Dymytry byl bohužel narušen dalším deštěm a přes následující vystoupení budějovických old-school pankáčů Visací zámek se přehnala více než slušná průtrž. A tak na louce zbyla nemalá skupina pouze opravdových pankáčů. Ze svého vzdáleného úkrytu jsme postřehli úžasný komentář, který pronesl frontman této kapely. Fanoušci, kteří na jejich popud mávali zdviženými pažemi ze strany na stranu, prý už konečně objevili své festivalové stěrače. Samozřejmě, že kapela je odměnila svými nestárnoucími hity Punkový království, Pitomá, Známka punku, Traktor nebo Cigára.

Před devátou hodinou večerní začal déšť ustávat a na Kooperativa stage se připravoval headliner festivalu havířovská skupina Kryštof (samozřejmě v čele s Richardem Krajčem).

Dle slov zmiňovaného frontmana kapely, přivezli na festivaly Hrady CZ část své strahovské show (z roku 2017). A show to byla vskutku excelentní. I přesto, že prostředek koncertu byl opět narušen deštěm, na štěstí ne moc dlouhým ani vydatným. A navíc to byl, hurááá, déšť poslední.

Celou show doprovázela obrovská projekce, která doplňovala písně různými videi, soukromými fotografiemi (např. u písně Nesmím zapomenout (Mámě) - fotografiemi z dětských fotoalb jednotlivých členů kapely) nebo texty. Naprosto úchvatná byla projekce posledního přídavku Zůstaň Tu Se Mnou (Za Sny), která obsahovala pouze detailní záběry části Richardova obličeje při zpěvu právě této písně. Úžasné však bylo, že se Richard živým zpěvem naprosto trefoval do slov ve videoklipu. To jen vypovídá o neskutečné profesionalitě jeho i celé kapely. I přesto, že kdysi sám prohlásil, že on je v kapele jediný, který nemá hudební vzdělání.

Celý koncert skupiny Kryštof doprovázela úžasně uvolněná a pohodová atmosféra. A jejich již notoricky známé písně jsou zárukou obrovského pěveckého sboru z řad fanoušků. Překvapil nás fakt, že píseň Obchodník s deštěm, kterou kapela zahrála na počest ustávajícího deště, je už téměř 20 let stará. Většině z nás připadá jako včera, když jsme jí slyšeli hrát jako novinku v rádiích.

Nechyběly samozřejmě ty největší pecky Cesta, Srdcebeat, Inzerát, Ty a já i jedna z nejstarších skočných písní Cosmoshop. Kapela si navíc výborně rozplánovala svých přidělených 75 minut a začala končit už dobrých 20 minut před koncem, aby fanoušky udržela ve varu několika přídavky a návraty na pódium.

Zpestřením tohoto koncertu, vyjma zmiňované projekce, byl také výbuch obrovského oblaku konfet a dva veliké bubny na krajích pódia, do kterých průběžně mlátili různí členové kapely včetně Richarda. Budeme se těšit, co dalšího tahle banda zase vymyslí. A čím zpestří své další koncerty.

Po rozproudění hudebního nadšení nás v něm snadno udržela nemalá skupinka hudebníků s názvem Jelen, která rozjela svou show hned od prvních tónů. I přes fakt, že tahle banda postrádá klasického bubeníka se soustavou bicích, při jejich živých vystoupeních to není vůbec poznat. Rytmus udává Ondra Málek na svou baskytaru a zároveň na kopák s parohy. Těžko soudit, jak moc rozhozenou nervovou soustavu musí tento hudebník mít, aby zvládal najednou oba tyto nástroje a ještě k tomu doprovodný zpěv.

Kapela si za svých 7 let fungování již vybudovala slušnou fanouškovskou základnu a napsala plno zpěvných songů jako např. Magdaléna, Klidná jako voda, které samozřejmě nevynechala ani při tomto koncertu.

V poslední době se kapela věnuje vzpomínce na největšího country guru Michala Tučného a ve spolupráci s jeho dcerou Míšou Tučnou připravují celé album Michalových písní v tzv. jelením kabátě. Míša Tučná byla šarmantním hostem i tohoto koncertu a s kapelou Jelen si zazpívala několik písní z repertoáru svého otce i kapely Jelen.

Jako další host koncertu se objevila na pódiu mladá sličná zpěvačka Kateřina Marie Tichá, která je již tradičním stálým hostem jeleních vystoupení. Její sametový hlas úžasně doplňuje vybrané songy, a samozřejmě nesmí chybět v nádherné písni Co bylo dál, kterou s kapelou Jelen původně nazpívala Jana Kirschner.

Snad jako jediný interpret festivalu tato kapela oznámila svým fanouškům, že 15 minut po vystoupení se s nimi sejde u Merchandise stánku a rádi se s nimi vyfotí, rozdají podpisy a třeba i krátké popovídání. Myslíme, že takovýto přístup by měli mít ke svým fans všichni interpreti, ale bohužel v poslední době spíše narážíme na opačný přístup. Chápeme, že daň z popularity v podobě ztráty soukromí není snadná, ale bez fanoušků by přece interpret nebyl nic a mohl by si hrát maximálně doma v garáži.

Za tento přístup patří kapele obrovský dík a zdviháme palec. A tento přístup ocenily i notné řady fanoušků a vytleskaly a vypískaly si přídavek v podobě stejnojmenné písně Jelen.

Po lehkých jeleních tónech jsme se museli neprodleně přepnout na motorkářsky drsnou show kapely Harlej. Tahle parta oplývá notoricky známými songy, které jsou hrány snad na všech vesnických, obecních i městských zábavách, svatbách i oslavách. A tak jejich písně přitahují davy všech generací.

Kapely Jelen a Harlej si v po sobě jdoucích vystoupeních střihly jednu stejnou píseň. Jestli pak víte, která to byla? Skupina Jelen jí pojala jako vzpomínku na Michala Tučného, Harlej s ní vystupují již spoustu let. Mimochodem jí také můžete živě slyšet od kapely Walda Gang. Správná odpověď je samozřejmě Pověste ho vejš.

Tahle, ač dosti smutná píseň, snadno rozproudí a rozezpívá početné davy. A nemohly samozřejmě chybět ani notoricky známé pecky Zfetovanej, Přirození a Svařák. Fanoušci tak měli možnost si s posledním interpretem festivalu pořádně zabékat. Jen byla škoda, že kapela si nenechala některou z těchto pecek jako přídavek a fanoušci tak byli poměrně zklamaní z nekompromisně utnutého konce.

I přes nepřízeň počasí byl festival Hrady CZ v Rožmberku nad Vltavou velice povedený. Jedinou drobnou výhradu bychom měli k umístění pivních stanů jen na levou a vrchní stranu festivalového areálu. Prodírat se pro pivko davem fanoušků např. kapely Kryštof nebylo úplně jednoduché. Nicméně to nebylo nic nepřekonatelného a člověk se od Kooperativa stage alespoň trochu prošel.
 

Dlouholetá historie festivalu sama o sobě dokazuje, že festival má v Čechách velmi silné zázemí a nespočet věrných fanoušků. Ať už hudební rozmanitost kapel, nabídka alko, nealko nápojů a občerstvení nebo samotné zázemí festivalu jsou za ty roky slušně vyladěné. I když po internetu koluje spousta negativních názorů na bahno na parkovišti, louky v kopcích, ... Tito hejtři si asi neuvědomují, že Hrady se většinou nestavěly na rovině a zajistit obrovské luční prostory v blízkosti vybraného hradu není jednoduché. A navíc počasí opravdu neporučíš.

My si naopak myslíme, že prostory v blízkosti Rožmberku byly vybrány přívětivěji než u jiných hradů např. Točník nebo Švihov, kde sklon luk je ještě strmější a parkoviště jsou dál než 3 minuty chůze od areálu.

Věříme, že nejen my se na tento festival opět znovu podíváme. A budeme se těšit na další ročníky. Nicméně festival České a Moravské Hrady ještě nekončí. Ještě jej pár historických zastávek čeká.