Jistě jen málo z vás, našich čtenářů, minula píseň Stolen dance nebo popřípadě něco jiného od Milky Chance. Právě toto uskupení se chystalo na pódium, když dohráli Silverstein.
Kapela se objevila ve složení bicí, afrických bubnů, baskytary a elektrické, popřípadě akustické, kytary v rukou jedné z hlavních tváří, zpěváka Clemense Rehbeina. Ten shodil svoji proslulou hřívu a místo ní si osvojil pomádově sčesané vlasy a bowlingovou košili zastrčenou ve vysokých kalhotech. V moment, kdy zpíval, stál klidně u mikrofonu, v klidu si podupával… až do okamžiku kdy došlo na instrumentální část a on mohl začít řádit po celém podiu společně s kytaristou Antoniem Gregerem. Antonio publikum ohromil energickým, úžasným sólem na foukací harmoniku. To společně s kopákem bicích, africkými bubny pod vedením druhé poloviny tvůrčího dua kapely, a vybrnkáváním kytary vytvořilo dechberoucí zážitek který vygradoval v prakticky jungle bitvu nástrojů na podiu, při které se Clemens válel s kytarou po zemi, a pod podiem vřel kotel tančících. To vše jen dokázalo, že dobrá taneční hudba nepotřebuje elektro, ani v nejmenším.