Vánoční Symphonic Tour 2017 je volným pokračováním turné, které s uskutečnilo před šesti lety. Miro Žbirka absolvoval obrovsky úspěšné Symphonic Tour, a letos by rád zavítal do měst, které se na seznam posledního turné nedostala. Fanoušci se neustále na něho obraceli s dotazy, zda se něco podobného bude ještě opakovat. Meky s radostí prosbu vyslyšel a my se můžeme těšit, neboť právě začínáme, tentokrát v HOME MONITORING ARÉNĚ v Plzni, kde lidé již pomalu zaplňují velkou halu a na světelné projekci běží upoutávky.
Je právě 19 hodin a 8 minut, světla zhasla a pomalu vchází v kabátech na podium Symphonický orchestr Bohuslava Martinů. Je tu zima, je to divné, což? Ale jsme na zimním stadionu, na přikryté ledové ploše, takže žádná šatna, společenský oděv a lodičky, ale lidé se zahřívají v kabátech, někteří i v rukavicích a usrkávají z kelímků horkou kávu.
Orchestr ladí, je 19 hodin a 10 minut, přichází dirigent a těleso začíná hrát směs nádherných symfonických melodií.
V 19 hodin a 18 minut přichází Miro Žbirka a s úsměvem na rtech zdraví přítomné diváky slovy: „Dobry večer.“
Obecenstvo ho vítá potleskem a těší se na první píseň, „Balada o poľných vtákoch," jejíž tóny se již nesou stadionem a všichni zpívají s Mirem: „Nad tulákmi držia stráž, niet tam víťazov, tak leť aj keď nevyhráš, nad zemskou príťažou…“
„Jesenná láska“ zazněla jak v doprovodu orchestru i kapely Magnet a na konci písně si bere Miro kytaru, usmívá se povzbuzuje lidi k většímu potlesku.
Další písní byla všemi očekávaná „Zažni“ a všichni zpívají: „Zažni aspoň kúsok sviece, nemaj prosím z toho strach. Nech sa svetlo zatrbliece v nočných kalužiach. Keď sa v tvojom okne zažne, láska vstúpi do dverí, že to so mnou myslíš vážne, aj dážď uverí.“
„ Dobry večer, ešte raz, uvodne slovo je vždy problem,“ říká Miro s úsměvem. Vítá se s lidmi a uvádí úsměvnou historku, ze života: „ Povedal mi jeden člověk, Miro, už dávno som vam chcel povedať, že som vaš veľky vzor,“ a směje se.
Jako další píseň zněla „Múr našich lások“ a všichni s nadšením zpívají: „Na konci ulice stál múr našich lások, múr detí postrácaných čo nechcel nik, na konci ulice stál múr našich lások, len on nás počúval rád čistých a zlých. Múr detí stratených každé z nich učil rásť, múr detí ztratených čo musia seba nájsť .“ Velký potlesk se ozýval halou, nálada je výborná a Miro pochvalně říká: „ Ste výborny zpevaci, postupujete do druhého kola.“
Za doprovodu živého orchestru v čele s dirigentem a kapelou Magnet proplouváme večerem a nasáváme další ochutnávku z tvorby Mekyho, jako třeba písně „Len s ňou“ a směs písní, které kdysi nazpíval s Marikou Gombitovou, „Catherine, ja ťa veľmi ľúbim a Prvá.“
Zazněla i „V slepých uličkách“ a celá hala s nadšením zpívá: „No tak Daj mi svoju lásku na pomoc mi rýchlo leť, no tak požičaj mi nádej, dvakrát ti ju vrátim späť, no tak daj mi svoju lásku na pomoc mi rýchlo leť, no tak požičaj mi nádej, dvakrát ti ju vrátim späť.“
Při písni „Denisa,“ lidé opět zpívají s ním: „Stúpame z dlane, zázrak sa stane, len vietor móže k nám, návod na lietanie, viem že všade tam je , kde ťa mám. Kde ťa má - á - a - á - á - á - a - á – ám, kde ťa má - á - a - á - á - á - a - á – ám.“ Zkrátka úžasná atmosféra, co k tomu dodat a Miro odkládá kytaru, poskakuje a povídá: „ Ste v pohodě?“ a hala burácí a tleská.