O založení jsme se už dozvěděli. A jak to bylo s vaší pauzou a pak comebackem?
Kunčaki: Tehdy se to tak nějak prolínalo, pak odešli kytarista a basák, kteří si vlastně našli další dvě kapely. Pak to „ sem tam“ šlo. Muzikanti někdy mohli hrát, někdy měli jiný kšeft. Dále pak odešel manažer David. No a potom už jsem se o Aušus staral jen já a už mě to nebavilo… Kvůli klukům jsem musel osekávat koncerty, měli jsme třeba jen jednu akci za měsíc. Kluci totiž hráli další čtyři vystoupení s jinými kapelami. Tak jsem se jich zeptal, jestli to mají zapotřebí, nebo zda se na to chtějí vykašlat. Odpověděli, že odehrají ještě rok a pak se na to vykašlou. Další lidé se sehnali docela rychle. Během půl roku jsme se dali dohromady a hráli jsme dál, ale už to prostě nebylo ono. Bubeník Milan Kalisnerů nám zůstal ( hrál s námi ještě před tím a neměl s tím problém ). Pak jsme sehnali zbytek skupiny, jak říkám, šlo to poměrně rychle. Myslím, že fanoušci ani nezaznamenali, že jsme na nějaký čas přestali hrát. Pak se členové různě střídali: přibývali, ubývali…
No a ve finále jsme měli skoro rok pauzu, protože se bubeník Milan vysekal – měl nehodu. Takže jsme vzali na záskok bývalého bubeníka Basťu, abychom mohli odehrát velké akce jako byl Pekelňák a Chodrockfest. Pak byl chvíli manažerem Honza Tesák ( současný manažer ), se kterým Aušus opět fungoval. Pak zase odešel a kapela přestala fungovat. Prostě pořád něco haprovalo… Ale oficiální pauzu jsme vlastně nikdy neměli, stále jsme jen sháněli muzikanty. Pořád to bylo rozjeté. Pak jsem potkal Vojtu ( současného kytaristu a iniciátora comebacku ) a více už Vám poví on.