Peter Nagy s kapelou Indigo představil své pecky v dobříšské sauně 3. června 2018   (13:01)Poslední květnový den se v Dobříši ve zrekonstruované sportovní hale se uskutečnil koncert Petera Nagyho skupinou Indigo. Úderem 19. hodiny začal jeden hit Petera za druhým. Pro ty dříve narozené to byly vzpomínkové „vypalovačky“ a nebyl téměř nikdo, kdo by si nezpíval nebo nepobrukoval melodii.

Koncert uvedli pořadatelé Jitka Doubravová a Petr Větrovský (VDN PROMO) nejprve vyhlášením vítězky o vozidlo Ford na víkend, následně poděkováním sponzorům a také prohlášením, že tímto koncertem splnili své předsevzetí pořádat jednou ročně koncert v Dobříši. Navíc ještě přislíbili, že letos toto není poslední vystoupení, které hodlají v tomto městě pořádat. Budeme se těšit čím resp. kým nás hodlají potěšit.

První dojmy byly pro většinu návštěvníků až nepříjemné, protože počasí nám příliš nepřálo a bouřkové dusno udělalo ze sportovní haly finskou saunu. Však sám Peter Nagy si zavtipkoval slovy: „Dnes hrajem poprvé tu v dobříšské sauně.“ Dalších pár negativních názorů, které jsme zaslechli, bylo špatné ozvučení. Zvukaři měli ze začátku problém se s novou halou popasovat a prvním pár písním tak nebylo téměř rozumět. Ale v průběhu vystoupení jsme na vedro zapomněli (nebo jsme si možná zvykli) a zvukařům se podařilo vyladit ozvučení k dokonalosti.

Koncert začal písněmi Až sa znova narodíš, Pojďme sa zachránit, pokračoval písněmi Profesor Indigo, Zákony hada, So mnou, Marcel z malého města. Mezi písněmi Peter vtipně zavzpomínal na dobu postkomunistkou, přidal pár vtipných vět, zážitků ze života a pokračoval písněmi Krásný zadok, Len pomaly, Revolver a Muzika, Čo je viac.

Píseň Aj tak jsme frajeri uvedl jako velice žádanou píseň různými politickými stranami, přesto nám nikomu nebránilo si ji zazpívat. Byli jsme nazváni frajery a píseň byla věnovaná nám divákům. Skupina Indigo s Peterem pokračovala písní Posledný krát, kde na jejím konci poděkovali mladému pánovi na vozíčku, který s nimi celou píseň zpíval (slovo za slovem) a tím si zasloužil velký potlesk od diváků. I my mu gratulujeme k úžasnému výkonu a přejeme plno podobně příjemných zážitků. Vzhledem k jeho pravému zápěstí ověnčeném mnoha hudebními náramky je evidentní, že je opravdovým hudebním fanouškem.

Pak už koncert pokračoval písněmi Psi sa brania útokom a protože jsme všichni svým způsobem blázni, tak píseň Chráň svoje bláznovstvá zpívala již celá hala. Písně Myslíš na to, na čo ja, Korálky od Natálky daly prostor individuálním projevům členů skupiny Indigo a všichni předvedli úžasná sóla na své nástroje. Kytarista Michal Kovalčík dokonce předvedl, že umí na svou kytaru hrát i pusou a jazykem.

Vystoupení gradovalo songem S nohama na stole a na písně Sme svoji a Láska už všichni sedící diváci stáli, zpívali, tleskali, křičeli a pohupovali se do rytmu. Možná by celý koncert byl živější již od dřívějších tónů, kdyby v sále nebyly připraveny židle a diváci by se tak mohli pohupovat do rytmu ve stoje po celou dobu. To ale jen těžko soudit co je fanouškům příjemnější.

Show byla zakončena druhým přídavkem, a jakým? No přeci písní Kristínka. Tato píseň, ač nejsmutnější z Peterova reportoáru, nemohla přeci chybět. Po celé vystoupení byla atmosféra uvolněná, příjemná, Peter Nagy byl bezprostřední, pokorný a vtipný. Opět se potvrdilo, že hity mnoho let staré prostě nestárnou a slova i hudbu zná mnoho lidí, mladí i ti dříve narození.

Peter ďakujeme!