Na desátý červen jsem se hodně těšil a určitě jsem nebyl sám. Podzemí dolu Drkolnov přivítalo dva pěvecké soubory, Arytmie Praha a Gambale. Sboristé sestoupili na dno komory vodního kola dolu Drkolnov. Posluchači přišli k vodnímu kolu chodbou ve tvaru vajíčka a rozmístili se po ochozech a schodech. Někteří sledovali celý koncert z výšky bezmála dvaceti metrů.
Za oba sbory přivítal diváky člen sboru Gambale. Řekl, že výjimečně nepožádá posluchače o vypnutí mobilních telefonů. V podzemí signál není. Zároveň s úsměvem přivítal diváky klaustrofobiky. Prostor komory je poměrně úzký, ale na výšku má 20 metrů. Poté přivítal všechny přítomné pan Josef Velfl, ředitel Hornického muzea. Už v úvodu vysvětlil posluchačům význam tohoto důlního díla nejen pro Drkolnov, ale i pro celý březohorský rudní revír. Při každém střídání sborů v záři reflektorů, tedy dvou reflektorů, pan ředitel pokračoval ve svém velmi poutavém vyprávění.
Ryze dívčí Arytmie i lehce smíšený Gambale ukázaly krásu sborového zpěvu. Na repertoáru byly lidovky, sakrální i vážná hudba. Zazněly i rytmické skladby černé Afriky. Po každé skladbě posluchači bouřlivě tleskali. Sbory se několikrát vystřídaly a koncert každou další výměnou gradoval. Oba sbory podaly skvělý výkon. Na poslední skladbu se oba sbory spojily a zazpívaly skladbu Dole v dole od skupiny Kabát.
Těžko se dá slovy popsat, jak zní zpěv v uměle vytvořené jeskyni. Jedním slovem, bylo to skvostné.