Pojďte s námi, otvíráme vrátka za poznáním do světa hudby 23. ledna 2018 (20:05)Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Vážení a milí čtenáři, protože vás máme rádi, volně navážeme na článek ze dne 17. ledna s názvem Legenda světových pódií Jolana vyprodává stadióny dodnes! Zde jsme nahlédli na malou exkurzi do muzea s panem Břetislavem Sašou Zachovalem.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Pane Žáku, asi bychom nyní měli začít hezky popořadě.
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„Veškerý hardware, dřevo a tvar kytary je původní. O tom si budeme však povídat až příště.“
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
| autoři: | text: Hana Macáková Kalinová, Vláďa Žák foto: Vláďa Žák |
| Tweet |
Další zajímavosti, rozhovory
Kapela MERITO vpustila do světa svou "První desku" a zve na křest plný známých hostů!
Už je to nějaký čas, co jsme vám poprvé psali o zbrusu nové pop rockové formaci MERITO, která se o slovo poprvé přihlásila s velmi úspěšným debutovým songem a klipem jménem Zítra. Od té doby tahle parta v čele s Lukášem "Vondym" Vondráčkem ale rozhodně nezahálela a přichystala svým fans solidní zásobu novinek.
Putovní festival Kluboofka Fest dostal reálnou podobu – čtyři kapely, čtyři zastavení napříč naší vlastí
Slovo dalo slovo a vzniklo putovní turné KLUBOOFKA FEST. Čtyři koncerty, čtyři kapely ve čtyřech městech. Turné startuje v sobotu 20.4.2024 v brněnské nové Melodce. Představme si kapely, a začneme tou, která první festival pořádá.
Jedinou zastávkou evropského Titans of Darkness Tour 2024 se v České republice stane plzeňský Parlament Club!
Metal v podání dvojice kapel INQUISITION a DEMONICAL bude rezonovat ve čtvrtek 18.4.2024 v suterénním Parlament Clubu. Výjimečnost večera se odrazila v předprodeji – již teď je vyprodáno a desítky fanoušků temné metalové odnože budou muset koncert oželet, i když dle posledních informací se několik lístků vrátilo a u vstupu tak budou k mání. Byť je klub takřka stoprocentně obsazený a do hudební arény už se jen tak nikdo nedostane, určitě si pořadatelé zaslouží respekt při organizování a s tím spojených starostí s touto megaakcí.
Potřetí a dost.... Nahey Rock - tisková zpráva
Chystáme pro vás velké překvapení. Autorský pořad NaHey Rock z pera Tomáše Vladeky se mění. Změní se nejen název. Více informací přineseme už brzy. V rozlučkovém NaHey Rocku, který byl zcela v dramaturgii Tomáše Vladeky, který pořadem taky provází a nově provázet bude, se můžete těšit na opravdové specialitky.
BÁRA ZEMANOVÁ, FINALISTKA 3. ŘADY ČESKO HLEDÁ SUPERSTAR VOLÁ MAYDAY
ROZHOVOR S BÁROU ZEMANOVOU O SUPERSTAR A O JEJÍM NOVÉM SINGLU, KTERÝ PRÁVĚ VYDALA.
Rozhovor s kapelou Jacker’s k nové desce Pomalu a jistě.
Česká metalová kapela Jacker's zahájila letošní rok správným krokem. Vydala novou desku Pomalu a jistě. Máme pro vás pár informací a rozhovor.
Kapela Yaxetopeesche zaplnila Anděla k prasknutí
Plzeňská rocková(?) kapela Yaxetopeesche pokřtila začátkem března ve švech praskajícím Anděl music baru svoji prvotinu - album s názvem Kde se stala chyba?