ČLÁNKY SOUTĚŽE

Pojďte s námi, otvíráme vrátka za poznáním do světa hudby 16. února 2018   (15:30)Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 4. Díl


seznam restaurací, obědových menu, chuťových zážitků a akcí ve Vašem okresu
A jsme tu zas a znovu a zeptali jsme se pana Žáka na několik otázek.
 
„Pane Žáku, v minulém díle jsme skončili odchodem pana Růžičky do ČSHN Hradec Králové, co bylo dál?“

„ V rámci závodu Piana Hradec Králové (výroba pian zn. Petrof)  vznikl provoz  Elektrofonika.
Ten se začal budovat po příchodu pana Růžičky v lednu 1959, který dostal nabídku přímo z
Generálního ředitelství ČSHN. Nabídku přijal okamžitě, neboť v té době mu družstvo Dřevokov  v Blatné nevyhovělo v jeho představách o dalším směru vývoje a výroby elektrofonických nástrojů, hlavně kytar. Nejprve začínal v jedné místnosti s rýsovacím prknem přímo v dílně znárodněné firmy Petrof. Zhruba po roce se projevila potřeba většího prostoru, a tak se využilo opuštěného mlýna. Tento mlýn v letech cca 1925 - 1930 postavil Vladimír Petrof, spolumajitel firmy Petrof v Hradci Králové, pro zemědělce na mletí obilí. Budova mlýna byla i s ostatním majetkem Petrofů znárodněna v roce 1948. Tento provoz Elektrofonika se dále členil na jednotlivá oddělení. Zde se začaly pod vedením pana Růžičky vyvíjet a vyrábět elektrofonické kytary JOLANA (nejprve NEOTON) a varhany COMBO.“
 
„Zmiňoval jste také výrobu kytar v závodě Varhany Krnov.“
 
„Do Varhany Krnov byla převedena výroba GraziosaDřevokovu Blatná. Výroba se dále rozšířila o nově vznikající modely vyvinuté panem Růžičkou v Hradci. Jednalo se převážně o celo masivní kytary. Časem byla totiž výroba veškerých polo lubových elektrofonických kytar přesunuta do závodu Harmonika Hořovice, kde se tak rozšířil výrobní sortiment. V Hradci byl hlavně vývoj a výroba omezeného množství elektrofonických kytar. Kytary určené pro sériovou výrobu ve větším množství, byly převedeny do závodů v Krnově a Hořovicích.“
 
„Takže tyto závody čekaly na pokyn ředitelství, co a jaké nové modely se budou vyrábět?“

„Dá se to tak zjednodušeně říci. V Krnově se ještě dojížděla převedená výroba Grazios pod novým názvem Neoton a pak začátkem 60. let byla výroba Grazios ukončena modelem JOLANA Grazioso. Dál se již vyráběly pouze modely vyvinuté v Hradci, jako již citované modely kytar Star I, II a III (celo masivní kytary) a nízko lubová kytara Jolana, všechny pod novou značkou NEOTON.
Za pozornost také stojí první vyrobená baskytara NEOTON Bass. Značka Neoton byla následně nahrazena názvem JOLANA po dceři pana Růžičky.  Je zajímavé, že tento přechod se projevil na jedné z nových kytar s názvem Marina. Tato kytara vznikla ještě pod značkou Neoton, ale dál do výroby již šla pod značkou Jolana, což je zdokumentované i na dobové fotografii.  Jolana Marina byl vlastně první model, který do své výroby zařadil závod Harmonika Hořovice.“
 
„A co nám blíže povíte o prvních modelech kytar z Hradce Králové?“
 
 „Úplně první modely byly  ještě pod značkou NEOTON Star I, II, III, dále baskytara
s úsměvným názvem Bass a první polo lubové kytary Jolana, Marina a Diskant. Vzhledem k tomu, že se v Hořovicích výroba kytar teprve chystala, tak se tyto tři polo lubové kytary vyráběly v závodě Cremona Luby a zde se pouze osazovala komplet elektrofonika, neboli dnešními slovy hardware.
Zajímavostí je, že kytaru NEOTON Jolana proslavila scéna tří kytaristů v čele s Josefem Lauferem, hrající ústřední písničku Milenci v texaskách ve filmu Starci na chmelu.“
 
„A jaká tedy byla úplně první polo lubová kytara zhotovená v Hradci?“
 
„Tak tou se stal model TORNÁDO, které se posléze stalo kultovním nástrojem, vyrábějícím se dlouhých 5 let souběžně s nově vyvinutými modely. Uvedení na trh v roce 1963 se stalo skutečně převratnou událostí. Jednalo se o naprosto novou koncepci korpusu, snímačů, kovové ladící mechaniky, zároveň bohužel nepříliš spolehlivé a komplikované elektrofonické zapojení a nová konstrukce vibrata po vzoru Bigsby. Zajímavostí bylo, že jeho hřídel byla uložena v ložisku. Tornáda byly celkem tři typy, které se lišily použitými snímači, tvarem přepínačů a použitým materiálem na hmatníku. Tomu také odpovídala cena. Například v r. 1965  byla cena kytary  2.200,- Kčs.
Kytara vyšla z vývojových pracovišť v Hradci Králové, kde se vyrábělo malosériově. Pro velký úspěch však byla téměř ihned výroba přestěhovaná do závodu Harmonika v Hořovicích. V Hradci zůstala výroba pouze „exportní" verze v bílém a přírodním provedení. Jinak barva byla červená.“
 
„A vznikaly ve vývoji v československých hudebních nástrojích v Hradci nějaké raritní modely?“
 
„To je správná otázka. Díky úspěchu vyvážených kytar do zahraničí, měl pan Růžička přístup k různým konkurenčním technologiím. Pan Fišar, nejbližší spolupracovník vyprávěl, že přijel jednou z Německa, z výstavy ve Frankfurtu a ukazoval mu kytaru s reproduktorem, která měla v sobě zabudovaný reproduktor, jako takové vejce. Na základě této inspirace sestrojil kytaru Big-beatale zvolil svou variantu a hlavně variantu odnímatelného reproduktoru s 2 W zesilovačem a vestaveným rádiem na čtyři ploché baterie. Způsobila velký poprask.
Muzikanti mohli hrát bez ohledu na to, zda se v okolí nachází zdroj elektřiny, nebo přímo venku pod širým nebem, a to ještě k tomu mohli jamovat k doprovodu písničky vycházející z rádia.
Kytara Big-beat se vyráběla v Krnově, ale již necelé dva roky poté v Hořovicích a začala výroba rovněž kuriózního bateriového komba. Do kufříku od přenosného psacího stroje  byla umístěna střeva z Big-beatu, přidaný větší středo tónový reproduktor a celé to pojmenovali T6-Jolana.“
 
„A jak to tedy bylo dál?“
 
Chtěl bych zdůraznit, že se nebudu zmiňovat úplně o všech dále vyrobených kytarách, neboť následující období bylo velmi plodné a vzniklo mnoho krásných a zajímavých modelů. Za zmínku ale stojí také to, že souběžně s výrobou kytar vznikaly i další modely baskytar. V prvé řadě nesmíme zapomenout na polo lubovou basu Basora, což byla basová verze kytary Marina, což je patrné hlavně z ovládacího kovového panelu. Následovalo opět masivní Basso IV, které úspěšně navazovalo na NEOTON Basso, tentokrát již pod značkou JOLANA a s označením IV, symbolizující počet strun. Tato baskytara se stala na dlouho nejúspěšnější baskytarou 60. let, na kterou hráli snad všichni muzikanti, včetně Pavla Chrastiny z Olympicu.  
Dalším modelem byla šestistrunná basa Pedro. Zvláštností této baskytary bylo to, že stejně jako model kytary Marina byla zhotovena jak pod značkou NEOTON, tak i JOLANA, že se vyráběla s oboustrannou i jednostrannou mechanikou a ladila se jako šestistrunná kytara. Nevýhodou však byl stejně široký krk, jaký měly čtyřstrunné baskytary Basso. V konečném výsledku si pak 
stejně mnoho muzikantů upravilo Pedro na čtyřstrunnou baskytaru. Nyní bych se ale dále soustředil jen na skutečně zajímavé a vzácné modely, které se navždy zapsaly do historie výroby československých elektrofonických kytar.“
 
„A co tedy následovalo dál a jak se panu Růžičkovi dařilo prosazovat své záměry?“
 
„Na vaši otázku lze jednoznačně odpovědět. Myslím, že extravagantní již zmiňované kytary Big-beat, demonstruje to, jakou pan Růžička měl výbornou pozici, čehož v dalších letech maximálně využívá. Po sérii polo lubových kytar (Jolana, Marina, Diskant) vznikají další modely Star IV a V, které se liší svým dokonalejším tremolem, dalšími novými hardwarovými prvky a hlavně větším tělem. Jsou to ale také poslední modely, které se vyvážejí do kapitalistického světa, především do Anglie. V dalších letech putovalo mnoho modelů Jolan za naše hranice, ale již jen do tzv. východního bloku,  hlavně do Sovětského svazu, ale dokonce až na Kubu. Dodnes mě kontaktují sběratelé z dnešního Ruska ve snaze získat nějaké informace o svých Jolanách ve sbírce. Po nízko lubovém Tornádu téměř ihned následují kytary Uragán a Hurikán, které jsou svým hardwarovým osazením totožné s Tornádem. Jedná se však o kytary s tělem z plného kusu dřeva označované jako masivní, placka, prkno, nebo solid body.  Basová verze se pak jmenovala Typhon, později Tajfun. Tím bylo ukončeno období s výrobou tzv. větrných  modelů. Dlužno podotknout, že převážná většina
baskytar se vyrábí v červené (šípkové) barvě. Výjimečně to není snaha zalíbit se Sovětskému svazu.“
 
„A o jakých modelech si ještě budeme povídat?“
 
„Teď si budeme povídat jen o jednom modelu, který si tuto pozornost zasluhuje. Jedná se o model Alexandra, která vzniká v provedení s jedním, dvěma a třemi snímači. Výroba začala v roce 1964 a Alexandra se následně stala dalším hitem pro mnoho českých i profesionálních muzikantů. Z nejznámějších jmenujme alespoň Karla Kahovce ze skupiny Matadors, nebo František Friedrich z KTO (Kamarádi Táborových Ohňů).“
 
 
 „A proč byla Alexandra tak oblíbená a čím tak zajímavá?“
 
„Pravdou je, že pan Růžička vsadil na ve světě tolik oblíbené tvary, což v tomto případě byl model Gibson ES 355. Dokonce se její tvar musel na žádost výrobce Gibsona upravit. Měli jsme tedy svého Gibsona, za což byli muzikanti vděčni, neboť přivést si kytaru za západu v té době, byl ještě pro mnohé velký luxus. Je také třeba se zmínit o jediné (u nás) sériově vyráběné dvanáctistrunné elektrofonické kytaře. Historie této 12ti strunné kytary je velice zajímavá. Už jen pro velmi malý počet vyrobených kusů, dle informace pracovníka z vývoje v ČSHN v Hradci Králové pana Arnošta Zvolského, jich bylo vyrobeno cca 15 kusů a patří k raritním modelům. Malosériová výroba 12ti strunných kytar probíhala v ČSHN Hradec Králové pod vedením pana Josefa Růžičky zpočátku přímo pro konkrétní hudebníky.  Jedna z prvních byla vyrobena pro kytaristu Karla Dubu. Ten se stává tzv. továrním jezdcem všech kytar z vývoje pana Růžičky. Dle vzpomínek dcery paní  Jolany, měl pan Růžička stále přehled o tom, kterou kytaru, kdo vlastní a používá. Konkrétně tuto kytaru měl hudebník a skladatel Jiří Lahoda, který patřil k výrazným osobnostem hudební scény u nás (skupina Juventus, TOČR, a další). Jiří Lahoda hrál a později i vedl doprovodný orchestr Evy Pilarové. Při jednom z návratů ze zájezdu se stal s většinou orchestru tragickou obětí letecké nehody na ruzyňském letišti 19.2.1973,  kde zemřelo celkem 66 lidí. Kytara se tedy vrací zpět do Hradce, odkud ji následně odkupuje pan Růžička. Kytaru mělo později zapůjčeno mnoho muzikantů, ale vždy se vrátila zpátky k Růžičkovým, kde měla své stálé místo zavěšená na zdi v pokoji pana Růžičky. Po smrti pana Růžičky vlastnila kytaru dcera, paní Jolana, která ji následně přenechala do sbírky jednomu ze sběratelů Jolan.
 
 
„To jsou opravdu zajímavé osudy. A jak pokračovala výroba oblíbených kytar Star?
A přibyly další?“

 
„ Ano, další model plné masivní kytary Star vzniká tentokrát již s pořadovým číslem VI a VII.
Kytara nejen opouští tvar těla z původních modelů I-V, který se pouze zvětšoval, ale nahrazuje dřevěnou kobylku kovovou a přidává místo původních snímačů Brilant vylepšené Brilant De luxe.“
 
A to je pro dnešní povídání dost a dost informací. Těšte se na poslední díl seriálu, protože příště  končíme. A vám, pane Žáku moc děkujeme za milé povídání.


I TY ZDE MŮŽEŠ MÍT REKLAMU.

autoři:text:     Hana Macáková Kalinová, Vláďa Žák
foto:     Vláďa Žák



Další rozhovory

Rozhovor s českým " Ricky Martinem " - zpěvákem Jaroslavem Parčim Povídání o latino muzice a jeho novém tanečním singlu Juraj Hnilica vystoupí v Praze. Pochválila ho Lucie Bílá Slovenský zpěvák Juraj Hnilica, hvězda talentové soutěže Česko Slovensko má talent, dneska zakončí své české turné v pražské klubu Carpe diem Flora. Koncert startuje v osm hodin večer. Juraj v nedávném rozhovoru pro MusicGate.cz prozradil jaké je české publikum, nebo kam se chystá na dovolenou. Účinkování v talentové soutěži je pro zpěváka magické, doslova prý něco mezi nebem a zemí. „Zpěvu jsem úplně propadla!“ říká nová zpěvačka plzeňské skupiny Way to - Šárka Trapp Cajthamlová Byl středeční večer a v plzeňském divadle Pod lampou právě skončil koncert skupin Sækədʒəwi:ə, Compromysh a Way to. A právě rocková kapela Way to měla tento večer pro fanoušky překvapení - novou zpěvačku Šárku Trapp Cajthamlovou. Šárka měla s Way to v divadle Pod lampou svou premiéru a my jsme ji pro Vás, naši milí čtenáři exkluzivně vyzpovídali… NEZMAŘI CHYSTAJÍ SVŮJ VELKÝ NAROZENINOVÝ KONCERT V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, ALE I DVOJKONCERT V LUCERNĚ SE SKUPINOU COP, KTERÁ SLAVÍ STEJNÉ VÝROČÍ. Na zelený čtvrtek jsme navštívili Nezmary v šatně před jejich jedinečným třeboňským koncertem a vyzpovídali jsme je nejen ohledně chystaného velkolepého koncertu ke 40. výročí založení kapely, který se bude konat 10. 5. 2018 v Českých Budějovicích. Double Raw rozhýbou ve čtvrtek Rock Cafe. Mladý zpěvák prozradil co chystají dál Nová hvězda na rockovém hudebním nebi nese jméno Double Raw. Tyhle kluky už asi znáte. Jsou to hudebníci kapely Nasty Ratz, kteří si po odchodu zpěváka, který si říkal Jake, našli nového - Petra Duffka, zpěváka, kterého můžete znát z kapely Psí Kšíry. Už ve čtvrtek 19. dubna si je můžete přijít poslechnout do pražského klubu Rock Café. Petr se v nedávném rozhovoru pro MusicGate.cz rozpovídal o tom, jak kapela vznikla a co je v nejbližší době čeká. Na slovíčko s Aušusem… Bylo březnové sobotní odpoledne 30. 3., zbývalo pár hodin do společného koncertu Aušusu a Trautenberku a my jsme v šatně Aušusu vyzpovídali frontmana Kunčakiho (kytara,zpěv) a Vojtu (kytara). Rozhovor s členy kapely Rocksana Zajeli jsme vyzpovídat členy mladé rockové kapely Rocksana do jejich zkušebny a poslechnout si nové písničky. Kapela Rocksana hraje od 3. ledna 2015 ve složení: Jan Slepička – zpěv, kytara; Petr Komínek – zpěv, basová kytara; Luboš Cipra – zpěv, kytara a Adam Kasík – bicí.
Partneři portálu
Rock Rádio ATTACKER of music Příbram.cz Dobříšsko Aktuálně
2016 ....... 2018 © musicgate.cz
webdesign | websystem | KAO.cz