THE OFFSPRING
V plánovaných 21:45 začali hrát hlavní tahouni celého koncertu a člověk měl okamžitě chuť si prozpěvovat a podupávat a dá-li se to tak nazvat, možná i tančit. První písnička k tomu také ihned vybízela. Píseň Your'e Gonna Go Far Kid (znalci už vědí) hned svou druhou slokou vybízí právě k tanci - slovy „Now dance fucker dance“.
Hned druhou písničkou jsem se vrátil o 20 let zpět a znovu téměř cítil pod nohami skateboard, protože zazněla slova „Yeah, yeah, yeah, yeah, yeah“ a píseň All I want ze mě na chvilku opět udělala puberťáka, který jediné co chtěl, bylo skočit na skate a bezstarostně brázdit ulice. V tu chvíli jsem zapomněl na špatnou náladu z tlačenice na schodech, na všechny strasti a neduhy běžného života a užíval jsem si tóny, melodie, zpíval si a podupoval. Prostě a jednoduše jsem se cítil šťastně.
Následovaly další songy podle playlistu:
- You're Gonna Go Far, Kid
- All I Want
- Come Out and Play
- (Can't Get My) Head Around You
- Hammerhead
- Seven Nation Army (The White Stripes cover)
- Original Prankster
- Have You Ever
- Staring at the Sun
- Cool to Hate
- Bad Habit
- Hit That
- Why Don't You Get a Job?
- Genocide
- Want You Bad
- Pretty Fly (For a White Guy)
- The Kids Aren't Alright
- Americana
- Self Esteem
Pauza před posledními písněmi ale byla tak krátká (bez jakéhokoli skandování a vytleskávání), až jsme si vlastně ani nevšimli, že už se jedná o přídavek. Proto nás překvapilo, že už je vlastně konec.
Na koncert jsme už od začátku přicházeli s lehkými obavami, zda-li Dexter se svou kapelou vloží do koncertu veškerý svůj um a energii jako za mlada i přesto, že už nějaký ten křížek na krku svých kytar mají.
I přes překvapivě utnutý konec jsme odcházeli s naprosto pozitivními pocity, že tahle partička neztratila ze své energie téměř nic a ze své fanouškovské základny také ne, spíše naopak. A s velkou chutí bych si tento koncert zopakoval třeba ještě týž večer.