Přinášíme recenzi na nedávný, po osmi letech vydaný počin skupiny Funkce šroubu (dále FŠ). Nové CD, jež nese název Řev, obsahuje 12 songů a už na první skladbě je slyšet, že bude říznějšího tempa, které všeho všudy provází celou desku.
Je to absolutně něco jiného, než jsme mohli slyšet v letech minulých, ale na to už si fanoušci nejspíše zvykli. Už rok 2009 přinesl totiž ohlasy, že FŠ změnila styl a CD Čert ho vem bylo v jiném rytmu i hudebním stylu. Je tomu tak i zde, ale ještě je tu něco přidáno. Pánové se posunuli trochu více hardcorovějším směrem kupředu. Stále však zůstává punkové jádro, nádech i myšlenky textu.
Písně oslovují posluchače a dosti poukazují na aktuální neuspokojivou životní situaci, reakce na ně i nakonec nedávající smysl tragické řešení zoufalých lidí. Můžeme se zde potkat se sebevraždou, alkoholismem, vraždami, sáhnutím si na dno, životním zklamáním, popisem neuspokojivých podmínek pro naše děti atd.
Hned ve třetí skladbě se ozývá havran, černý havran namalovaný na hlavní straně rudě červeného obalu CD, který působí dost tajemně. Po prvním pohledu na něj mě napadlo vyjádření: „Underground!“ Nepřišlo mi tuctové a stylově vyšperkované, jako teď přebaly bývají. Bude to nejspíše tím, že si ho kapela tvořila vlastními silami (převážnou část kytarista Bafalo jr.).
Mě osobně uchvátilo šťastné číslo 7. Píseň s názvem Dětský hračky. Skoro až „tatínkovsky“ se kapela zaměřila na aktuální „dětské hrdiny“ v TV. Řeč je o Sponge Bobovi, Hello Kity, Mončičácích a dalších nejen novodobých „vymývárnách mozku“ dětské generace, jež pak neumějí ocenit klasické pohádky a mizí tak i jejich možnost prožít správné dětství.
Vtipným, punkově surovým stylem a textem podávají také poslední píseň o tom, jak je těžké cestovat a zorientovat se po Praze pro přespolní, typuji, že se skupina inspirovala sama u sebe u příjezdů do cizích měst a hledání klubů a festivalů.