Jaký jsou pocity bezprostředně po koncertě?
Kuba: Myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme si to všichni moc užili, že to bylo naprosto boží a skvělý. (Ondra: A neuvěřitelný!) A že i lidem se to líbilo. Slyšeli jsme spoustu chvály a kladných reakcí.
Florián: Nejvíc nás dostalo, když jsme vyšli ven a z klubu se vydrala parta patrně Američanů, kteří si začali zpívat naše refrény. To byl asi úplně největší zážitek, který jsme opravdu nečekali.
Bartsha: Jako po prvním koncertě zažít něco takovýho, to byla fakt pecka. I ta energie, kterou ze sebe lidi vydávali, to bylo neuvěřitelný.
Vojta: Já jsem v první kapele, ve které jsem úplně od začátku a šel jsem do toho, protože mě to hrozně chytlo a ta parta se baví a lidi se taky baví a je to super. Jsem fakt nadšenej.
Co znamená Manu Destra? Jak to vzniklo?
Florián: Doma nám říkali, že se můžem stát, čím chceme. No, a tak jsme se stali Manu Destrou.
Jak vznikají vaše písničky? Slyšela jsem, že jste kvůli tomuhle koncertu složili asi devět nových písniček, což je šílený a super, tak jak probíhá váš kreativní proces?
Florián: U každé písničky je to jinak. Museli jsme se sice trochu kousnout, abychom to všechno stihli, ale nakonec se to povedlo a výsledek je, myslím, super.
Ondra: Snad jsme to nacvičili dobře.
Máte nějaký tip pro začínající kapely, který to zatím nedotáhly třeba k prvnímu koncertu?
Bartsha: Nejdůležitější je jít si za svým. Zcela ověřený a fungující tip nemáme, protože pořádně nevíme, jak jsme to dokázali a dali se dohromady my sami.
Vojta: Já si myslím, že je hlavní se s tou kapelou sehrát už od začátku. Například my se spolu bavíme jako normální kamarádi – scházíme se, chodíme spolu do hospody. Ta parta se musí sehrát. My taky ze začátku jen jammovali a brali to trochu na lehkou váhu, ale zabrali jsme a teď to tu prostě vybalili.
Bartsha: Myslím si, že nám k tomu hodně pomohl jazz. Byli jsme na jazzový dílně ve Frýdlantu, a právě tam se to celé prolomilo a došlo nám, že bychom měli zamakat a začít na tom dělat víc.