Nemohla tedy chybět fialkovská Stejná píseň:
,,V uších máš pořád stejnou píseň, v srdci máš pořád stejný hesla,
kámoši jsou rodina a domov je ulice tohohle města.
Nikdy nebrečíš, že se špatně máš, prostě nadhled a tomu věříš.
Jseš mazák, ale ne povýšenej hlupák, s nikým sílu neměříš.
Za ty roky poznáš svý lidi, už placky a nášivky nejsou nutný.
Vidět ty, co zapomněli, zatrpkli, vyhasli, je fakt smutný."