Je středa 6. prosince a my dvě v Praze. Nejprve jsme patřičně nasály vánoční atmosféru na Václavském náměstí a natěšeny na koncert Václava Neckáře pomalu vcházíme ulicí Na příkopě do Divadla Broadway.
Je 19 hodin a do posledního místa zaplněný sál už netrpělivě očekává hlavní hvězdu dnešního večera.
Je jí Vácav Neckář, český popový zpěvák a filmový herec a zároveň bratr muzikanta Jana Neckáře. Je to velmi charismatický a výjimečný zpěvák, který vystupuje v tomto adventním čase se svojí kapelou Bacily, se smyčcovým kvartetem a dětským pěveckým sborem Pueri Gaudentes.
Václav Neckář se právem stal jednou z našich největších hudebních ikon. Během jeho muzikantské kariéry vznikla spousta hudebních skvostů, vytvořil nespočetné množství hitů, desítky alb a uspořádal tisíce koncertů.
Má za sebou velmi pestrou hudební dráhu a v našich očích vždycky zůstane i jako princ Václav z pohádky „Šíleně smutná princezna,“ kde si zahrál po boku Heleny Vondráčkové a nebo jako skvělé trio Golden Kids alias Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář .
Je 19 hodin a deset minut, světla zhasla, sál potemněl a nám se pomalu plní sen, setkat se tváří v tvář s výjimečnou osobností naší české pop music.
Na scénu přichází s první písní „Mezi svými,“ za doprovodu skupiny Bacily a smyčcového kvartetu, publikem očekávaný Václav Neckář. A jak jsme se mohli přesvědčit, byl skutečně mezi svými, protože ho přivítalo velice přátelské publikum všech věkových kategorií. Dozněly tóny první písně a obecenstvo děkuje bouřlivým potleskem.
Následovala další píseň „ My to spolu táhnem dál“ a tato slova jsou na místě, neboť Vašek zpívá za veliké podpory svého bratra Jana a i navzdory věku a zdravotním handicapům, které ho v životě potkaly, je bojovníkem s neuvěřitelným elánem a energií a rozdává lidem úsměvy a radost.
Pak Vašek představuje svého skvělého bráchu Jana a koncert uvádí s tím, že bude vánoční a se vzpomínkami na dětství.
Jeho bratr Jan dostal v roce 1953 dárek. Tehdy mu byly 4 roky a překvapením byla tahací harmonika Ligna, na kterou se učil hrát lidovky. „Zpívala je babička i maminka a první moje byla gruzínská lidová písnička Sulika, takže vám ji po tolika letech zahraji,“ řekl s úsměvem Jan Neckář.
„ Začínal jsem zpívat vlastně v 10 letech v opeře v Ústí , ale protože neměli dětský sbor, zastupoval jsem ho celý sám,“ prozrazuje o svém dětství usmívající se Vašek Neckář a představuje další píseň, která zazněla jako první u Supraphonu v roce 1972. Autorem je Zdeněk Rytíř a není to nic jiného než hitovka „Kdo vchází do tvých snů má lásko.“ Publikum se přidává a pobrukuje si známé tóny písně.
Po velkém a zaslouženém potlesku, dostává Vašek první dárek, od paní z hlediště, plyšového medvěda z Berlína, který po zbytek předstvení zaujme čestné místo vedle bubnů.
Pak následují další hitovky, jako „Lékořice“ a „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě," obecenstvo nadšeně tleská a podporuje zpěváka k dalšímu suprovému výkonu.
Za doprovodu skvělého kvartetu a dětského chlapeckého sboru Pueri Gaudentes, společně s kapelou Bacily zní baladická píseň "Suzanne", kterou napsal Zdeněk Rytíř.
Nenechali jsme si ujít tento jedinečný zážitek potkat se s velkým množstvím Vaškových nádherných
a nezapomenutelných hitů, které se nám všem vryly pod kůži a s nadšením jsme vítali další písně jako „Stín katedrál“ a „Ša – La – La – La – Li“ , jimiž Vašek roztleskal celý sál.
K další písni „Mademoiselle Giselle“ byla na jeviště přizvána mladá slečna Inez , holčička v červených šatech, a s Vaškem to rozbalila jako ostřílená zpěvačka. Pro velký úspěch ji publikum potleskem přivolalo zpět a píseň se pro velký úspěch opakovala ještě jednou.
Jako další zazněla píseň „Doktor Dam di Dam“, při které diváci tleskali, dupali , luskali prsty a jeden pán z publika dokonce i vyskočil, což Vaška velmi potěšilo. A před krátkou přestávkou nás potěšila balada "Nautilus" od Rytíře a Petřiny z roku 1969 ještě v době Golden Kids.