Léto je v plném proudu, vy už jste stihli objet několik festivalů – Malčice Fest, Rockem proti rakovině (…) Nyní začínáte klubové mini tour s brazilskou kapelou Dedo Podre, kdy plánujete zastávky v Praze, ČB, Písku a Teplicích, řekněte mi, kde se vám hraje lépe, čemu dáváte přednost – festivalům, nebo klubům?
L: Jak kdy, tohle je hrozně těžká otázka.
B: To záleží hodně na lidech, jak se tam sejdou. Když hrajeme venku a sejde se spousta lidí tak je to super. Jasně, jsou tam vosy, který nesnášim, ale když je publikum, je to pecka.
L: A může se tam kouřit.
B: Jo, to je teď velký plus. Ale v klubu jsou zase ti lidi blíž a je to takový jinčí. Obojí je dobrý, když se to dobře sejde.
Máte v repertoáru nějakou píseň, kterou už postupem let máte sice lehce ohranou, ale publikum si jí prostě žádá?
L: To budou asi Kravaty.
B: A Bagr. Ale když je čas, tak to vždycky rádi zahrajeme. Tyhle dvě si lidi vždycky vyžádaj.
Pavel: A možná ještě Trest smrti opakujem, takovej náš ploužák jedinej.
Vaše nová deska Cesta do pekel, je, jak se říká „teprve v plenkách“, vyšla v prosinci minulého roku, můžete nám jí trochu představit?
B: Na desce je dvanáct písniček, natáčela se v Klatovech v ExAviku, a míchala se v Plzni ve studiu PyHa. Pokřtili jsme jí v Divadle pod Čarou v Písku, při příležitosti šedesátých narozenin Petra Růžičky. Zahrál tam s náma právě Spínací špendlík a DRAGster, anglickej punk.
A na co se fanoušci můžou těšit v nebližší době? Jaké máte plány?
B: Určitě chceme natočit nějakej klípek. A vydat další nový věci. Máme spoustu textů, I na aktuální témata, co se teď dost řešej... Jen to dát dohromady.
Děkuji klukům jménem MusicGate za velmi příjemný rozhovor.