Zakrátko to v lese zahřmělo a za zvuku motorových pil vylezli ze stanu populární Wohnouti, kteří začínali jako pankáči v plesnivé zkušebně na konci osmdesátých let. Burácející kotel sedících i stojících a tančících (!) diváků si mohl poslechnout unplugged verze písní z téměř všech alb, které se více či méně podobají i nepodobají originálu. Hráli energicky, originálně, vtipně, mistrně, s nadhledem, velice zručně a dynamicky, a přítomní si mohli vychutnat songy Gastrosexuál, Hledáme zpěváka, Voda v prášku, Svaz českých bohémů (z osmého alba Našim klientům z roku 2011), Sejko No Pi (Zlý noty na večeři 2000), Barbíno (Laskonky a kremrole 2014) a další extatické sprostonárodní pecky.
Wohnouti jsou perfekcionisté a jejich záběr je nejširší možný, proto jsme zaslechli i píseň námořníků z Hamburku, finsky zpívaný šlágr od kapely Waltari, Fenka, střídajícího hru na bicí, trombon a harmoniku, Jiřího fantastické linky na kontrabas a především výborného hosta, houslistu Vojtu Lavičku, který již na třetím turné svojí brilantní hrou dokreslil už tak vynikající zvuk kapely.