A co do budoucna, dočkají se diváci nějakého doprovodného programu, třeba dětského sboru, filharmonie, nebo alespoň violoncellového kvartetu? Bylo by to určitě zajímavé.
Jirka Lang: „V tomto roce neplánujeme koncertování v rozšířené sestavě, jak zněla otázka,...vzhledem k tomu jak jsme rozeseti po republice, by bylo asi velmi těžké zabezpečit zkoušení nějakého většího tělesa v jednom místě. Skloubit tyhle věci je velmi náročné a pro nás prakticky nemožné.“
Míra Chrástka: „Hanko, tak v tom s tebou naprosto souhlasím. Také bych si něco z toho i přál. Ale to už jsou opravdu velké a náročné projekty, zejména co se týká filharmonie. A na velké projekty musíš mít velkou kuráž, velké odhodlání, velké nápady a s tím jsou spojené hlavně velké peníze. Kde je vzít? Doba štědrých sponzorů je zřejmě nenávratně pryč a z vlastních kapes to financovat nemůžeme.
Do politiky se sponzoři stále jen hrnou a hrnout budou. Protože tam bohatý sponzor očekává od politika protislužbu, která se mu několikrát vrátí. Pěkně potichoučku a polehoučku. A nakonec jsou všechny strany spokojené… sponzor, politik… a tedy kromě důvěřivého a leckdy politikem napáleného voliče. Ne proto, že by to ten politik nechtěl voliči dát, co mu slíbil. Ale většinou sliby přepálí i za rámec toho, co jsou schopni splnit a to oni dobře ví už dopředu,… lhát je donutí situace, kdy potřebují hlasy voličů, aby zvítězili a dostali mandát,… no ale za pár let se na sliby zapomene a hlavně,… že jsem u koryta. Politik potřebuje peníze na svou propagaci, na prosazování cílů, a ty mu dá majitel bohaté firmy, co si potřebuje prosadit zase ty své záměry v byznysu, které dostane z vděčnosti od politika. Všeobecný fenomén, ví se o něm, je to veřejné tajemství, ale s takovým rozjetým vlakem už může něco udělat jen absolutní nasranost lidí, sjednotit se a vyjít do ulic.
A teď k jádru věci! Co může kapela nabídnout bohatému investorovi? Že mu na koncertech pověsí banner s logem jeho firmy? V 90. letech možná, ale dneska je to skoro utopie. Buďto to pro boháče je kapela „srdcovka“ a pomůže, dá tedy svým penězům „vale“ s pocitem, že pomohl klukům a kamarádům zároveň, které má rád. A nebo se svými penězi jde raději na tajnou schůzku s politikem… „No zkús mi povedať, kto z tých dvoch vyhrá, zkorumpovaný politik a lebo hudobník srdcár?“