11. Velký taneční večer 11. dubna 2017   (06:23)Ondřej Havelka a jeho Melody Makers

Den šel spát a nastala noc černá,
osmý duben 2017 léta páně.
Vítá mě stále obdivovaná pražská Lucerna,
vracíme se do dob kdy muž nabízel ženě  rámě.
Foyer plni se ladys and gendtlmeny,
elegance je všude nadmíru a dostatek.
Vždyť napovídají krásný večer i Lucerny stěny,
hraje Ondřej Havelka a Melody Makers a to je swingu svátek.
Parket už je plný a tančírna může začít pánové a dámy,
chlebíčky, víno atmosféra velká.
Tančete, swingujte, bavte se s námi.
Nastupuje na pódium Melody Markers a Ondřej Havelka.
A jak to bylo dál? Tančil celý sál.
 

Ahoj,
jmenuji se Petr a jsem fotografem a reportérem jednoho českého plátku zvaný Musicgate.cz.
Redakce mě vyslala zdokumentovat jedenáctou tančírnu ve velkém sále Lucerny v Praze. Respekt před tímto kulturním zařízením je obrovský. Je to už legenda. Legendární velký sál!!!
Dokončení tohoto komplexu se stalo pro pražský život kulturním a společenským přínosem nebývalého významu. Vždyť v prostorách paláce sídlil rodící se český rozhlas a později i film. Byl zde poprvé u nás uveden zvukový kinematograf. V prostorách bývalého kabaretu, nyní Lucerna baru, hrály i takové osobnosti jako Vlasta Burian, Karel Hašler či Voskovec s Werichem. Ve víceúčelovém sále byly pořádány plesy, koncerty, politické schůze a sportovní akce. Bylo v něm možno vidět G. Frištenského i J. Kubelíka, J. Bakerovou i Emu Destinovou, M. Chevaliera a L. Armstronga. Palác Lucerna po svém dokončení zůstal v majetku rodiny Havlů spolu s později vybudovaným zařízením a ateliéry na Barrandově. Poslední velká přestavba byla v Lucerně podniknuta v letech 1936-1939. Po 2. světové válce byla na Lucernu uvalena národní správa a r. 1952 byla znárodněna. Od té doby stavba chátrala tak, že r. 1988 byl konstatován katastrofální stav inženýrských sítí, fasády i celé konstrukce zastřešení pasáže. R. 1991 byla Lucerna vrácena do majetku rodiny Havlů a od té doby probíhají postupné rekonstrukční práce. Palác, který byl na pokraji zkázy, ožívá.
 

Ale k dění onoho dne 8. dubna léta páně 2017.
Svým vozem jsem dojel skoro až k onomu paláci. Vzal jsem si fotoaparáty a pomalu jsem procházel pasáží Lucerna až k hlavnímu vstupu. Kráčel jsem tou krásně osvícenou pasáží Lucerny, kde již netrpěliví tancechtiví návštěvníci svým úsměvem dávali najevo, že tento večer bude úplně jiný než ty, které jsem dosud prožil. Vrátíme se zpátky do dob, kdy lidé chodívali častěji do biografů, na nedělní procházky chodívala celá rodina a fanouškové pražských S se hrdě hlásili ke svým barvám. Pánové se na ulici zdravili smeknutím klobouku a paraplíčko bylo součástí výbavy každé dámy. Ale nás zajímá hudba a té vládl swing. Tento večer se v Lucerně měl představit Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Po schodech jsem sešel až k sálu. Na parketu se někteří tanečníci už zahřívali na pozdější ples a své partnerky vyzvali  do kola. Dámy byly oděny většinou v šatech, ale mohli jsme zahlédnout třeba také letecké uniformy z první republiky. Převládaly účesy vlnité a krk většinou zdobil nějaký ten krásný blýskavý šperk. U pánů čepky či klobouky, fraky a saka. Sál se pomalu zaplnil. Na stolech převládalo bílé víno, na mísách chlebíčky a brambůrky.  Na podium přišel Ondřej Havelka a jeho Melody Markers.
Orchestr Melody Makers tvoří 15 hudebníků:
14 instrumentalistů a 1 sólista: Juraj Bartoš - trubka, kapelník, Michal Krása - trubka, Jiří Patócs – trubka, Michal Plecitý – trombon,  Petr Tichý - kytara, Jiří Pípa Novák - jazz-band, Miroslav Lacko – piano, Petr Vlášek – kontrabas, Pavel Jordánek - altsaxofon, klarinet, Martin Tříska - altsaxofon, klarinet, Jan Tříska - tenorsaxofon, klarinet, Martin Zbrožek – housle, Jiří Sládek - housle, Bedřich Šmarda - tenorsaxofon, barytonsaxofon, bassaxofon, klarinet.
Pestrý repertoir zahrnuje atraktivní skladby širokého žánrového spektra, sweet and hot, od hollywoodských muzikálů až po vrcholná čísla swingových big-bandů. Vitální jazzový výraz interpretů je umocňován smyslem pro show, nadhledem a humorem. Strhující hra orchestru je korunována výkony sólistů, především pak uměleckého ředitele bandu - zpěváka, speakera a tanečníka Ondřeje Havelky.
 

Tančírna za obrovského potlesku začala. Tanečníci chytli své partnerky a už je proháněli po sále. Chtělo se mi také tančit. Procházel jsem se uličkami Lucerny a fotografoval děj večera. Najednou jsem spatřil dívku. Seděla jen tak, nohu přes nohu.

. Na sobě měla šaty tmavé a zlatavé barvy, vlasy načesané s vlnkami a na hlavě zlatavou čelenku, přes ramena měla přehozené černé boa a rty rudé do srdíčka, na rukou měla krajkové rukavice a ve vlasech černé pírko. Střetli jsme se pohledem. Ano, to musí být moje tanečnice pro dnešní večer. Ostýchavě jsem ji oslovil: ,,Mohu si přisednout, slečno?“  Pokývala hlavou na souhlas. Na rtech se jí objevil usměv.  ,,Dobrý večer, slečno, mé jméno je Petr.“ Podal jsem jí ruku. ,,Ála jmeno mé.“, odpověděla a také mi podala na pozdrav ruku, kterou jsem jemně políbil. ,,Smím prosit?“, padla má otázka.  Povstala a já jí nabídnul své rámě. Pomalu jsme kráčeli až na parket.

Mezitím vystřídala Ondřeje na podiu zpěvačka, kterou představil jako miss Rosie. Začali jsme tančit. Swing rock mi celkem šel. Koukal jsem se okolo sebe, abych pochytil od přítomných pánů nějaké ty taneční kroky, Ála byla rozená tanečnice a bylo znatelné, že tanec miluje. Krok za krokem, úklon, skok a hop. Tomu se říká pravý tanec. Swing mě prostě baví! Rossie odešla a Ondřej si pozval na podium Vojtěcha Havelku. Step by step, krásně jim to stepovalo a ten zpěv! Pozvali si k mikrofonu houslistu a zpívali trojhlasně. Přišla malá přestávka na občerstvení. ,,Co Vám mohu donést, slečno Álo?“  ,,Dvojku bílého vína a tři deci sody.“
,,Pikolíku, prosím dvojku bílého a třetinku sody pro dámu a pro mě černou kávu s mlékem a také třetinku sody.“
 

V pauze, kdy se na podiu nic nedělo, se na sále vyučoval tanec "Swing", který je rodinou tanců vyvinutých souběžně se swingovou hudbou ve 20., 30. a 40. letech 20. století, nejstarší formy jsou však starší. Nejznámějším swingovým tancem je lindy hop, populární párový tanec vzešlý z Harlemu, který se tancuje dodnes. Většina swingových tanců má své kořeny v afroamerických komunitách, některé však vzešly z jiných kulturních tradic.
Mimo Spojené státy se swing používá všeobecně pro všechny tance swingové éry: lindy hop, charleston, shag a balbou. Tato skupina je často ještě rozšířena o West Coast Swing, East Coast Swing, Hand Dancing, jive, rock and roll, moderní jive a další tance vyvinuté ve 40. letech a později. V Evropě se často díky tradici počítají mezi swingové tance i soutěžní boogie woogie a rock'n'roll.
 

Učený z nebe nespadl, a tak jsem poprosil Álu, zda by mě doprovodila na parket se přiučit nějakému tomu kroku. Tančili jsme swing rock. Po pauze, kdy jsem byl všech parketů král, nastoupil na podium znovu Melody Makers. ,,Jen pro ten dnešní den...“, zpíval jsem si s Ondřejem už tak známou písničku. Dalším hostem večera byla Věra Gondolánová alias bílá vločka, která zazpívala písničky Summertime a Takin' A Chance. Večer dostal nečekaný spád. Tančili jsme, povídali jsem si, usrkávali jsme nápoje. Celý sál tančil. ,,Pane Petře, doprovodíte mě na poslední tramvaj?“ Hodiny dnešního večera se blížily ke konci. Šli jsme do šatny, kde jsem vyzvednul slečně Ále kabát a pomohl jí se obléct. Rozloučila se s kamarádkami, se kterými přišla na dnešní tančírnu.

Prošli jsme pasáží a čekali na poslední tramvaj. Nastoupila, otočila se a poslala mi polibek.

,,Tak zas někdy příště, pane Petře, třeba na koncertu Malody Makers“. Jelikož jsme ten večer byli v třicátých letech, mobilní telefony prostě nebyly, takže jsme si nemohli vyměnit telefonní číslo. Vrátil jsem se zpátky k Lucerně, nedaleko jsem měl zaparkovaný vůz.
„Tak třeba zas za rok.“, slibuji Lucerny zdím. „Ale psssst!!! Teď zavřete oči, odcházím.“