Checkpoint - rozhovor s Tomášem 9. června 2017 (18:26)Nejen o posledních videoklipech a turné s Harlej

Po koncertě kapely Checkpoint v Táboře jsme se sešli se zpěvákem a kytaristou Tomášem Chrudimským na pár slov.

Kapela Checkpoint funguje už od roku 2004, proto bych se chtěla zeptat na vaši proměnu stylu, protože ty nové songy jsou trochu jiné než ty předchozí.
Je to tak. Přinesla to z dost velký míry výměna zpěváka („Já chci taky dělat rozhovor“ - ozve se ze dveří Milan Hoffmann z kapely Harlej), když se Martin rozhodl z kapely odejít, ale novou vlnu jsme začali už před jeho odchodem. Řeknu to tak, že my už jsme se možná vypsali z takový tý naší temný stránky, do tý doby jsme hodně psali texty o životě nebo spíš o jeho smyslu. Takový dost hluboký až filosofický texty a v nový sféře jsme se spíš chtěli soustředit na tu zábavu v tom životě. Martin ještě stihl ty songy dva. Martin z kapely odešel vlastně potom, co jsme se dozvěděli o tom, že máme nabídku jet společný turné s Harlej. Odešel díky rodinným důvodům. Ono to sice možná vypadá, že to bylo kvůli tomu Martinovi, ale ono to tak nebylo. My jsme tu vlnu nastartovali po dvouletý pauze, kterou jsme měli.

Na to tedy navážu hned další otázkou. Příprava nového alba, předpokládám správně, že je?
My teď v podstatě přemýšlíme, jestli to vydat jako album. Přemýšlíme o modelu třech songů, který vždy nahrajeme ve studiu. Už jsme začali třema songama, což byl Klon, Prezident a Karate charakter, ty byly nahraný vlastně na jeden ráz. První dvě zpíval ještě Martin a tu poslední už já. Teď bychom zhruba za měsíc chtěli jít zas do studia a zas nahrávat tři songy. A v podstatě někdy po létě zase. No a až jich bude devět možná dvanáct, tak potom bude otázka, jestli se potom budou lidi dotazovat a jestli budou chtít, tak z toho album uděláme. Ale momentální záměr to není. (Sláva ode dveří – „Tome, řekni něco prosím o mně.“ „Sláva je bůh, hraje nejlíp na basu v týhle kapele“). Tím, že takhle uděláme ty tři songy, tak je dobrý, že vlastně hned máme feedback od fanoušků nebo od lidí, kteří nás vidí poprvé s Harlejema a nebo jinou kapelou, to je jedno. Vidíme feedback a můžeme podle toho ty nový songy třeba i upravit, jak to budeme cejtit zrovna v tu danou chvíli, i když už jsou třeba napsaný. Takže ten náš model je nahrávat to po třech songách a vydávat to vždycky jako singly s klipem.

Když už jsme u těch singlů s klipem, tak váš nejnovější videoklip se jmenuje Karate charakter. Ve videoklipu jsou k vidění kaskadérské kousky, dělali jste je sami?
To ne, my jsme původně ani nechtěli, aby to vypadalo, že je děláme sami. My jsme to původně dělali v takovým MMA gym, což je MIXED MARTIAL ARTS, což je taková disciplína, kluci do sebe strašně bouchaj a my jsme si takovouhle tělocvičnu pronajali na to nahrávání klipu a tam se válely strašně různý věci. Prostě ty zuby, rukavice a helmy a z nějakýho důvodu ten náš Sláva si vzal tu helmu a říká: „Hele, to bude prdel, já si tu helmu dám na hlavu.“ A když už jí měl na hlavě, tak pak přišli ti dva kluci kaskadéři, který jsme měli domluvený a začli jsme vymýšlet choreografie, který oni u toho budou dělat a pak jsme řekli: „Hele, tak si vem tu helmu.“ Vlastně možná díky tý helmě to bude vypadat, jako když to dělá Sláva. Takže to vlastně vzniklo až na místě a nebylo to plánovaný, ale chvilkama to vypadá, jako by to dělal on. Takže to neděláme my, protože bysme se u toho zabili. (smích)

Co teď budete dělat, když to po něm budou chtít fanoušci na koncertě, kteří nevědí, že to nebyl on, kdo dělal ty salta?
Tak to dá, ale zabije se u toho. (smích)

To byste snad nepřipustili...
No, tak skočí do lidí. Prostě hodí salto a musí ho lidi chytit (smích), protože ho rozhodně nedotočí. (opět pořádný smích)

Ještě chvilku zůstaneme u videoklipů. Váš předchozí videoklip Prezident má na Youtube největší sledovanost z vašich klipů, něco přes 18 400 shlédnutí, což je dost slušný.
No těšíme se na dvacet. My určitě nejsme politická kapela a ten song vznikl vlastně náhodou, jako všechny naše songy. Uděláme nějakej rif, nějakou melodii a teďka tě do toho napadne nějaká hláška, jako tady „Hej, pane Zemane.“ A pak se ten text dopsal, během hodiny to bylo celý. Toho člověka nahoře nemáme rádi, ale ten song nevyšel jako nějaká nadávka na něj. Ono to vyšlo jako taková jakási parodie o tom, že se chce ten člověk dostat na hrad a vyměnit ho. Ale vůbec ho to neuráží. My jsme si řekli, že je to taková dobrá cesta, protože zas jakoby, abychom byli politickou kapelou a nadávali prostě na politiky, to zas je takový levný, to zas dělat nechceme. Vlastně je vidět, že to ty lidi nějak zaujalo. Někoho možná v dobrým, protože ten pán tam jako pár příznivců má, takže možná jsou tam i nějaký dislajky, to je jedno. Každopádně my ten song máme rádi, baví nás to.

Kdo přišel na nápad s ovečkou v klipu?
Ten song, když jsme hráli už ve zkušebně, tak nás ho bavilo hrát. U tohohle songu se nabízelo už od začátku udělat ho tak nějak víc výpravnějš, ve srovnání s našima klipama, co jsme kdy za naší historii udělali. Má tam nejvíc produkce. Je to točený na 12 lokacích, dá se říct, že po celý republice, jsou tam herci. Přejížděli jsme i 200km, abychom přijeli třeba do skanzenu, kde to celý začíná. Pak nás napadlo, že by bylo super vést tu ovečku, která samozřejmě reprezentuje toho Ovčáčka a tak jsme si z jednoho statku, asi 60 km za Prahou, sehnali ovečku. Jeji majitel, když nás slyšel, tak se smál. Tak jsme ji odvezli do Prahy normálně osobákem. Ten smrděl ještě dva měsíce. Začínali jsme s ní na Nuselském mostě, strašně se vzpouzela a skákala metr do vzduchu a nechtěla jít, ale pak třeba po nějaký době, když to přešla tam a zpátky asi dvakrát, tak to už se odjistila a normálně ji to bavilo a byla jako na výletě. Vedli jsme ji normálně do centra, byli jsme s ní na Kampě, na Karlově mostě, až na hrad. Takže to bylo vlastně super, ona z toho nakonec měla zábavu a byla prostě na vejletě v Praze, protože to byla ovce normálně z BIO farmy a podívala se jednou do Prahy.

A žije ještě?
No, je to takový smutný. Ona ta ovce měla dokonce i jméno, Julča. My jsme s ní chtěli plánovat další věci, tak jsme tu BIO farmu oslovili a řekli, že bychom tu Julču chtěli. No, a zjistili jsme to, že oni už ji dali na porážku. Takže je to vlastně strašně smutný, protože ona je vlastně slavná a pro nás má ještě speciální smysl , („Chuť“ – ozve se za námi) né, chuť ne. Pro nás to byla herečka, která v tom klipu měla vlastně hlavní roli. A už teda není, no. Už je někde na talíři.

V Táboře jste odehráli poslední koncert ze společného turné s kapelou Harlej. Jak na toto turné budete vzpomínat?
Bohužel, jak už jsem zmiňoval, jsme kvůli tomu přišli o zpěváka Martina a museli jsme tu kapelu trochu přeformovat, ale zvládli jsme to. To turné bylo úplně skvělý, strašně jsme si to užili. Harlej byli opravdu skvělí. Byli to naši takoví, jak bych to řekl, nechci říct tátové, to ne, takoví naši průvodci. Oni nás oslovili, že by nás na to turné vzali a my jsme byli nadšení. Já na to nemám jiný slovo, než že to bylo prostě skvělý. Byly koncerty, kde ty lidi čekali na tu hlavní kapelu a tak nás nějakým způsobem, nechci říct úplně „vydrželi“, ale čekali prostě na ten Harlej. To byla tak třetina koncertů. A pak dvě třetiny byly, že si to ty lidi užívali s námi. Máme nový fanoušky, kteří si nás díky tomu našli. Kteří už za námi jedou na koncerty. V Táboře jsme měli lidi, kteří za námi přijeli 200 km. Na fb se nám taky rozrostla fanouškovská základna. Během toho turné o 300 - 400 lidí, což je známka toho, že to ty lidi baví a my jsme si to hrozně užili.

Začíná festivalová sezóna, co vy a festivaly?
Lehce jsme to tu už naťukli. Díky nabídce od Harlej, kapelu opustil Martin, že to kvůli rodině nedá a my jsme museli sehnat náhradu. Jenže byli Vánoce a Nový rok, na únor jsme měli už naplánovaný nějaký dovolený, takže nám na to zbyl leden. Zhruba za 4 - 5 týdnů najít zpěváka, když už jsme to vzali a kluci z Harlej už nás dali na plakáty a další. Věděli jsme, že nemůžem riskovat. Takže jsem zároveň zpíval já jako taková záložní varianta a pak tím, že jsme si nikoho nevybrali, tak to zůstalo na mně, protože jedinej může, tak musí. To je takový přísloví. Takže nám nezbylo od toho prosince do března moc času cokoliv řešit kolem. Takže na to léto to máme úplně děravý. Vzniklo to i tím, že jsme předtím měli dvouletou pauzu, takže ten návrat byl v podstatě úplně jinej, než jsme si ho plánovali. Bylo nás pět, jsme čtyři. Změnili jsme trochu ten styl, hlavně textově. Je to ale zajímavý, protože díky tomuhle turné se nám začali ozývat různí promotéři a agentury s tím, že by nám chtěli dělat PR. Což je prostě skvělý, ale objevilo se to až duben, květen, a to už jsou fesťáky samozřejmě plný. Takže my to teď máme vymyšlený tak, že tu naší pauzu využijem k tomu nahrávání songů klipů... Tři v létě. Na podzim toho hraní nebude ještě taky moc, ale vypadá to, že na přelomu roku 2018 je velký potenciál, protože už dostáváme nabídky nejen na festivaly, ale i na jaro, a jestli to vyjde, tak to bude pro nás mega velká pecka. A my se na to chceme teďka připravit a tu kapelu zformovat, aby to nebylo jako teď, že jsme měli měsíc na to se na tohle turné připravit, ale chceme to udělat pořádně a věřím tomu, že to pak zúročíme ještě víc než tohle turné s Harlejem.

Hrajete už od roku 2004, což je už pár let, kde hrajete raději?
No, asi největší, kde jsme hráli, bylo Masters of Rock a Votvírák, to byly naše největší festivaly. Ono se to nedá úplně říct, ono prostě, když třeba tady to turné s Harlejem je všechno v kulturácích, a to chodí tak 500 - 800 lidí, a jak jsem říkal na začátku byly koncerty, kdy ty lidi se bavili a pařili s námi a bylo to úplně nezapomenutelný. A na tom fesťáku je to zase o tom, že ty lidi většinou, protože fest má standardně víc stagí, když přijdou na tu kapelu, tak už vědí zhruba. Tak očekáváš, že většina lidí vás znát bude. Tady spousta lidí šla na Harlej a my jsme pro ně byli jakýsi překvapení. Bude to dobrý, bude to špatný? Takže on je každý koncert úplně jiný. Já vím, že spousta kapel říká, že maj radši to, nebo to, a já musím říct, že každej koncert je pro nás v podstatě takovej, že začínáme úplně jako nepopsanej list. A buď je to super, nebo je to napolo super.

Poslední otázka, co bys vzkázal našim čtenářům MusicGate?
Já bych vzkázal to, že je skvělý, že takovýhle projekty vznikaj. Já vím, že jste v podstatě relativně mladý médium, že sice lidi, co k tomu přišli, maj třeba i velký zkušenosti, některý menší. Prostě tím, že to vzniká, tak v podstatě se buduje nová celá parta po celej republice s dopadem vlastně na fesťáky a kluby po celý ČR, což je vlastně skvělý, a my jako kapela tomuhle nemůžem nic jiného než tleskat, protože je to vlastně něco, co tu naši hudbu a vůbec povědomí o nás dostává mezi lidi. Samozřejmě i o slavných kapelách a velkejch kapelách, ale i o nás, který, dobře, hrajem 13let, ale pro spoustu lidí jsme tady poprvé, a to, co pro nás ty média znamenají, je úplně skvělý. Je to prostě skvělá symbióza a funguje to super a jsme rádi, že to tady je. Takže čtenářům vzkazuju, ať ty média sledujou, ať se soustředí i třeba na nový kapely, protože objeví třeba něco, co je zaujme a krom těch kapel, který znaj, tak se rozšíří a nebude na těch fesťácích furt jenom těch 5 - 10 jmen, který znaj, ale budou tam třeba i kapely nový a bude je to třeba o to víc bavit.

Při rozhovoru se mi Tomáše nepodařilo sejmout. Je vidět, že má pořádný trénink z natáčení videoklipu Karate charakter. Tímto Tomovi děkuji za jeho čas a rozhovor, kdy jsme se, myslím, i celkem nasmáli.

Pro ty, co se koncertu kluků nemůžou dočkat, můžu prozradit, že začátkem srpna budete moci kapelu Checkpoint vidět na Rock Parku 2017 v Týnci nad Sázavou, info najdete na Facebooku.