Jak já to vidím: Vzpomínkový koncert na Chestera 5. srpna 2017   (00:41)Po celém světě se v posledních dnech konají vzpomínkové akce, setkání a koncerty k uctění památky hudebníka Chestera Benningtona. Zatím asi největší akce tady v Česku se konala ve čtvrtek v Přerově. Jak já jsem prožívala tuhle událost a jak to vidím já?

Den 3. 8. měla spousta fanoušků Linkin Park z celé České republiky (a pár fanoušků i ze Slovenska) zakroužkovaný výrazně v kalendáři.
V Přerově na Náměstí přerovského povstání se konal koncert k uctění památky Chestera Benningtona, zpěváka kapely Linkin Park, který si před pár týdny bohužel sáhl na život.

Na koncert vyrážím s partou holek, s níž jsem se náhodou dala do kupy přes Facebook. Spojovalo nás jediné – Chester a láska k jeho tvorbě. Holky vezou svíčky, fotky, vytištěné citáty. Postupně probíráme všechno ohledně kapely naší puberty.
„Já si jako tapetu na mobilu moc neměním, jo. Teď jsem ale musela, hele.“
Koukáme na zpěvákovu fotku v mobilu a je to zase, jako bychom se vrátily do dob našeho dospívání, uznale pokyvujeme hlavou.
„Jojo, já ho tam teď mám taky.“ říká další parťačka.
„Když mi přítel řekl, že Chester umřel, nemohla jsem tomu uvěřit.“
„Strašně dlouho jsem si myslela, že je to nějaký hoax.“
Vášnivě debatujeme celou cestu, až dokud nedorazíme do cílové stanice.

Na náměstí přicházíme těsně před začátkem koncertu. Na pietním místě, kde je na stojanu Chesterova fotka, už hoří několik svíček. Leží zde vzkazy, dopisy, květiny, fotky.

Zaslechnu útržky různých rozhovorů. Někde je nálada veselejší a vzpomíná se třeba na letošní koncert Linkin Park na Aerodromu, jinde úsměv střídají slzy na tváři. Přerovské náměstí je už teď plné emocí.

Krátce po 18. hodině začínají muzikanti z pěti různých kapel (NSOS, Brixtn, Kowall Company, Cookies  a Critical Acclaim) vzpomínkový koncert písní Leave Out All The Rest.

Lidi stojí před, za i vedle improvizovaného pódia z palet. Nepočítala jsem je, ale je jich určitě několik stovek a přijeli z různých koutů Česka a Slovenska. A většina z nich zpívá slovo od slova.

U písně Crawling, která byla pro většinu lidí, kteří si Linkin Park oblíbili, dosti stěžejní, už většině tekly slzy po tváři. Tato sestava postupně zahrála ty nejznámější písničky od Linkin Park. Nechybělo ani Iridescent, Shadow Of The Day nebo moje srdcovka In The End. Fanoušků stále přibývá, do zpěvu se nenechají pobízet.

Uběhne něco přes hodinu a zpěvák a iniciátor celé akce Petr Kadlec ohlásí poslední song. Žádné přídavky. Asi pro nikoho nebylo překvapením, že jako závěrečná píseň zazněl poslední vydaný singl kapely One More Light. Petr zvládl celý song odzpívat i přes to, že na něm bylo vidět, jak moc pro něj byl Chester inspirací a jak moc ho jeho smrt zasáhla. Celou dobu jsem se držela, ale tady už ukápla slza i mně.

Nechci a nebudu v tomto reportu hodnotit zpěv. Podle mě se to ani nesluší v případě akce, jako byla tato.
Chester byl jenom jeden, jenom on měl hlas, který dokázal ty písničky zazpívat. Tento koncert se neudál proto, aby ho někdo napodobil. Tito lidé se dali dohromady pouze pro tuto příležitost. Nejsou to Linkin Park revival. Jenom chtěli potěšit fanoušky a zazpívat si s nimi, uctít památku člověka, jehož hudba dokázala lidi spojit tak, jako se to ukázalo i v Přerově.

Je smutné, že se taková akce vůbec konala. Jak řekl Petr: „Nejlepší by stejně bylo, kdybychom tady vlastně vůbec nebyli.“

Po koncertě se stále scházeli lidé u pietního místa a nosili svíčky, nebo si jen tak sedli a i pár hodin po skončení akce poslouchali skladby LP na telefonu a mlčky koukali na Chesterovu fotku.
„Já jsem to nestihl, byl jsem v práci, ale aspoň tu svíčku mu jedu zapálit.“  řekl pán, který přijel na kole, zapálil svíčku a zase odjel.

Pozitivní na této události je to, že se na dobrovolném vstupném dokázalo vybrat 12 000 Kč. Ty poputují na podporu Linky Bezpečí, kam se denně obrací několik lidí, kteří si chtějí vzít život.

Troufám si říct, že jestli tohle Chester viděl, byl by rád, že za svůj život dokázal ovlivnit tolik lidských osudů. Škoda, že ten jeho měl tak smutný konec.  

Nikdo z nás tu není sám, stačí se podívat na všechny strany, mít oči a srdce otevřené, protože někde každý máme někoho, kdo nám podá pomocnou ruku.