V sobotu 22. 4., jsme se připojili k týmu Rock rádia, mediálnímu partnerovi Majálesu, a dorazili na místo brzy ráno. Od brzkých hodin trápilo festival sychravé a vlezlé studené počasí. To však návštěvníky nijak neovlivnilo a do amfiteátru proudily davy lidí hned na 3 stage.
Chvíli po otevření areálu nás uvítal královský průvod s teď už bývalým zombie králem, spolu se třemi novými kandidáty Tarzanem, Miss Fel a stoprocentním favoritem Pivsonem s velkou a velmi originální družinou, který kampaň také vyhrál. Krátce nato už pobíhal po hlavním pódiu Sebastian, který nasadil vysokou laťku hned první písní a hitem Záchranný bod. Ač nám počasí nepřálo, pod pódiem to hučelo jako v úlu. Kapkami, spíše loužemi jsem se propletla promočená jako myš na druhou (Zoo) stage na UDG, kde už 15 minut před začátkem přešlapovali nadšenci. Bubeník nás přivítal tanečkem v jekési „noční košili“ a se zdravotním límcem na krku. Během koncertu přišel s nápadem seskočit z pódia a přeběhnout k již připravené „mini bubenické stagi“ a rozjel show. Publikum průběžně zpívalo známé hitovky jako Hvězdář, Kurtizána, či Motýl. Vedle už se připravovala kapela Sto zvířat, která vnesla na scénu pomyslné sluníčko. Pohupování, tančení, lepší nálada, záplava pláštěnek a deštníků, to vše je provázelo, když se linula hudba z odposlechů. „Nikdy nic nebylo“ zpívali, ale my víme, že bylo a to naprosto parádní vystoupení mnohočlenné kapely. Konečně se také otevřela akustická (Sojka) stage, na které to odpálil David Stypka. To už jsme chvilkami popobíhali, abychom stíhali co nejvíce. Omrkli jsme také Janka Ledeckého, kde byla hlava na hlavě a lidé zpívali, co jim síly stačily. Nejvíce hlučno bylo při písni Proklínám.
Počasí se umoudřilo a do areálu se najednou nahrnulo obrovské množství návštěvníků a rovnou si to namířili na Vypsanou fixu, která to rozjela novou skladbou Limity a po pár dalších kouscích se utvořil kotel skákajících jedinců a došlo i na to, že skákali skoro všichni, taky aby ne, oblíbené známé písně Dezolát, 1982, Mažoretka a Antidepresivní rybička všem rozproudily krev. Po královském programu jsem vyšlapala schody a podívala se na fenomenálního kytaristu a komika Pokáče, který sklidil velké ovace, ostatně jako všichni akusticky vystupující interpreti, jež byli ještě Maťo (Martin) Harich a Voxel. I když jeho vystoupení bylo narušeno hudební produkcí z vedlejší stage, nenechal se rozhodit a vtipně řekl: „Tohle je skladba, Voxel feat. Rybičky 48.“ Poslední píseň byla velice vtipná a jedna z nejznámějších vůbec, Pohádka, ta mě až dojala. U hlavní stage mezitím vypuklo šílenství fanoušků Rybiček 48, které mě moc neoslovilo, takže jsem se po pár písničkách šla zahřát čajem, ale po cestě jsem si s nimi zpívala. Píseň Chtěl jsem ti říct zpívala většina amfiteátru. Po královském programu jsem proběhla na šoumeny Wohnout, již neměli nejmenší problém s návštěvností. Svaz českých bohémů vykouzlil fantastickou atmosféru hltajících a tancujících přihlížejících. Skoro jsem prošvihla Jelena, jelikož už jsem za sebou začala šoupat nohy a také procpat se někam bylo kolikrát skoro nemožné. Tam už bylo plno až k prasknutí a lavičky praskaly ve šroubech. Stejnojmenná píseň Jelen a také Magdaléna měly ohlušující zpětnou vazbu z publika. Abych stihla všechno, musela bych se rozkrájet, takže jsem se rozhodla pro variantu chvilku tam a pak zase támhle. Zavítala jsem tedy na Voxela, který nás vrátil V čase zpátky a poté jsem sledovala posledních píseň Majka Spirita z horního schodiště, což bylo místo, kde se dalo projít a stát bez obtíží. V tmavé noci rozsvítil celý prostor Kryštof. Houpavá a romantická atmosféra, která byla doplněna o svítivé mobilní telefony místo lucerniček, musela dodat hřejivý pocit všem, co tam byli. Ty a já, Atentát, Rubikon a další, to vše se linulo jako jedna velká hlasitá vlna.
O poslední vystoupení se postaraly kapely Skyline a Horkýže slíže, při kterých jsem se snažila o tanec na přecpaném schodišti a hlavně o to, abych přes množství hlav viděla. Publikum jakoby říkalo: „To nestačí, chceme víc.“
Držíme této akci palce a doufáme, že se podaří do příště vymyslet plán tak, aby hlavní stage nepřekrývala akustickou. My jsme si to užili i v dešti a podle množství návštěvníků i všichni ostatní.