Kapela Rammstein otřásla základy Edenu 29. května 2017   (22:10)Čeští fanoušci se po 6 letech dočkali německé industrialové ikony

Už je to tak. Od dob Made in Germany tour u nás pánové ze sousedství ani nevrzli. Jedinou útěchou nám mohl být fakt, že de facto nevrzli ani nikde jinde, takže v tom našinec nebyl sám. Zkrátka zavládlo ticho po pěšině, které narušilo pouze duo Lindemann, které zpěvák Till spáchal s Peterem Tägtgrenem. Na jednu stranu super, na druhou fanoušek Rammstein nemohl získat větší jistotu v podezření, že se v táboře metalové mašiny až tak moc neděje. Nohy z pověstného stolu však byly sundány, což vedlo k bleskově vyprodanému koncertu v pražském Edenu a následnému přidání další show. 

Domovinu fotbalové Slavie obléhaly davy chtivé grilování v prvních řadách již od časného rána. Dlouhé chvíle jim krátily mimo jiné badminton a jakési kotě, nad nímž jihlo srdéčko nejednoho kovaného (a okovaného) metalisty. Od 16 hodin se začalo dějiště plnit a v 18:30 už byly na pódiu Kurtizány z 25. Avenue - první support Rammstein z řad českých kapel! Hoši se se zvukovými, předsudkovými a dalšími úděly předkapel popasovali na výbornou. 

Když se s mírným zpožděním na obrazovkách ukázal minutový odpočet, začalo hodinu a půl trvající peklo. V dobrém slova smyslu. Pro ty, kdo již měli co dočinění s koncerty německé mašiny, mohl být atraktivní zejména začátek celé show, protože sem byly zařazeny nové songy (Ramm4), a nebo ty, které nebyly tou nejstandardnější náplní jejich setlistů (Reise, Reise, Hallelujah, Zerstören). Právě nová úvodní píseň spolehlivě rozburácela diváky hned v prvním jednání koncertu. „Ja! Nein! Rammstein!“ se neslo daleko za hranice arény. 

Asi se shodneme na tom, že dnešní doba je k výstřelkům Rammstein již poměrně shovívavá, ale i tak se jim stále ještě daří přijít s něčím, co by mohlo některé nadzvednout ze židlí. Dá se říci, že tento moment přišel v závěru Zerstören, během této písně Till pobíhal po pódiu v podivném "haveloku", který závěrem zahodil, aby mohl nechat vybuchnout pás s „bombami,“ který pod ním měl ukrytý. Milovníci ohníčků, kterými je kapela tak proslulá, si na své přišli při Feuer frei! a milovníci starších počinů jistě ocenili zařazení songu Seemann. Během toho si do té doby téměř neviditelný (ne že bychom ho snad nechtěli vidět, jeho černý outfit to ale moc neumožňoval)  Oliver Riedel, vylezl na jednu z konstrukcí na stagi a píseň odehrál tam. Následovalo Ich tu dir Weh doprovázené již tradiční divadelní etudou s Tillem, Flakem, vanou a jiskrami v hlavních rolích. 

Když už je člověk jednou na koncertě, asi by těžko pomýšlel na to, jaké to musí být poslouchat koncert zvenčí… Za touto rouhačskou myšlenkou by mohli stát Links 2-3-4, Ich will a Du hast. To, co se v aréně dělo během minut, kdy zněly tyhle kusy, se těžko popisuje.  Jasně, fanoušci svým zpěvem kapelu podporovali po celou dobu, ale právě ve zmíněných písních dostali ještě více prostoru. A tak se při popěvcích jako „Wir hören dich! Wir sehen dich! Wir fühlen dich!“ nebo dnes už téměř zlidovělým „Du hast (mich)“ pod náporem řvoucích tisíců chvěly tabulky v oknech. Pak už následovalo Stripped – to Eden aréna díky středečnímu koncertu Depeche Mode slyšela již po druhé. 

S přídavkem na sebe šestice nenechala dlouho čekat. Zbylé zásoby hořlavin vylétaly do vzduchu během další epické show, aneb kdo se nestačil spálit během dne, mohl to dohnat při Sonne. Následovala Amerika a Engel, v průběhu této písně nechyběla andělská křídla v plné výbavě á la Rammstein, díky kterým se zpěvák vznášel na pódiem. 

Kdo čekal velkou show, velkou show také dostal. Je ale třeba zmínit i fakt, že fanoušek, který koncert německých profesorů industrialu nenavštívil poprvé, se mohl cítit mírně podveden či nepřekvapen. Nepočítáme-li slibný začátek a koncertně znovuobjevené počiny jako Seemann, docházelo de facto k recyklování již viděného a slyšeného. Z druhé strany ale kapela žádné inovace před tour nikterak neavizovala, a tak jedinou matnou vlaštovkou případného nového alba zůstává právě Ramm4 a neurčité mlžení kapely. V průběhu 90minutové přehlídky zaznělo 17 songů, které nikdo z přítomných muzikantů nijak zvlášť neokecával, a zkrátka tam sypali jeden za druhým. Zvuk byl až na pár výjimek, kdy hudba splynula do obří zvukové masy, výborný. Zvlášť milovníci kytar si museli přijít na své, protože ty byly bezkonkurenční. Globálně vzato za sebou má berlínská sebranka větší, ohnivější, živější a kontroverznější show, lokálně vzato vyprodaný Eden zažil fenomenální set toho, na co se čeští fanoušci tak dlouho těšili.