Klub Parlament v Plzni hostil zahraniční i domácí scénu 10. května 2017 (22:23)6. 5. 2017 Plzeň
Čtyři parádní uskupení se sešla v plzeňském klubu Parlament v sobotu 6. 5. A bylo na co se dívat i co poslouchat. A znovu se mi osvědčilo pravidlo: podle nahrávek nic nesuďte a přijďte na živák.
Celý večer panovala velice příjemná a přátelská atmosféra, i když se hrál temný black metal. Z jednoho konce klubu jste sice mohli vidět na ten druhý, jedná se tedy o klub s malou kapacitou, ale naskytl se mi i tak parádní pohled pódium.
První kapelou, jež se zformovala na pódiu, byli plzeňští War for war. Čtyři kluci se zpěvačkou v čele předvedli parádní hudební rozjezd. Zpěvačka, ač výborná pěvkyně, mě ale bohužel chvilkami odrazovala moc vysoko posazeným hlasem. Jinak to kolikrát oběma zpěvákům spolu krásně ladilo. Prostě parta hudebníků, která své umění umí procítěně podat.
Leckdo, kdo další kapelu neznal, si mohl myslet, že špatně vidí. Ubyla totiž jen zpěvačka, jinak bylo složení stejné, ale styl úplně jiný. V gumovkách si to nakráčeli zpět na scénu Stíny plamenů. Pro mě známá kapela z doslechu i nějakého toho poslechu nahrávek. Úžasná show i hudba. Pánové čas od času hodili svojí hřívou a zpívali se zpěvákem a na jejich obličejích se objevovaly grimasy, které přidávaly na epičnosti. Tady se mi právě osvědčilo „moudro“ z úplného začátku článku. Předvedli úplně něco jiného, než jsem očekávala a nakonec to zcela a možná i více naplnilo mé hudební ušní kanálky ke spokojenosti. Mělo to drive, rytmus i děj a tak to má být.
Když i druhá skupina dohrála, došlo na zahraničí. Kolem nás uličkou procházeli členové německých Nihilation a nesli nástroje. Za námi se ozvala dáma říkajíc jemným hláskem: „Sorry, sorry, thank you“. Po příchodu z wc jsem se pak nestihla divit a moje brada jaksi chvíli nespolupracovala, když jsem zjistila, že tatáž dáma stojí na pódiu a blackmetalově na nás „řve“ hlubším hlasem než kytarista. K mému očekávání mě však bavilo jen několik skladeb a pak mi bohužel písně přišly monotónní. Zpěvačka má však u mě obdiv, protože odzpívala celý koncert, jako by tak i mluvila a bylo to něco každodenně prováděného, nad čím by se člověk vlastně neměl ani pozastavit.
Ještě než dohráli, jsem znovu zamířila „na dámy“, kde přede dveřmi postávala partička mužů a tak zvláštně se pochechtávali. Na wc v metalové hospodě bych čekala cokoliv, ale jaké bylo mé prozření, když jsem nakoukla dovnitř a u umyvadla stáli dva ohromní chlapi v kůži a kožešinách a malovali se. V tu chvíli jsem si říkala, že jdu nejspíš špatně, načež mě další člen jejich skupiny informoval o opaku a vysvětlil situaci ohledně absence zrcadla na pánském wc.
Po téhle vtipné scéně jsem se nacpala skoro až před pódium, protože Welicoruss jsem musela opravdu vidět zblízka a neprohloupila jsem. Když začali hrát, většina dámského obecenstva začala házet hlavou. Epický nástup střídal mazec a nářez a nářez střídal hukot. Občasně pánové hodili hlavou a zpěvák si dokonce i klekl. Rozhodně tito hoši umějí vzít za muziku. Hudební nasazení a energie, která z nich sálala, byla úžasná. Největší úspěch sklidila asi píseň Sons of The North, která zcela efektově vystihuje styl severovýchodního Ruska, čili jejich zaměření. Rozhodně musím velice kladně vyzdvihnout neskutečně milý a přátelský přístup k fanouškům (u těchhle obrů by to na pohled nikdo nepoznal). Budete- li mít možnost, určitě doporučuji pro fanoušky blackmetalu, symphonic metalu, pagan metalu...atd. - tohle jsou kapely přímo pro vás. Naprosto parádní akce, kterou bych si hned zopakovala.
Fototdokumentaci si můžete prohlédnout zde: http://marastmusic.com/Galerie/WELICORUSS-NIHILATION-STINY-PLAMENU-WAR-FOR-WAR
Autor: Karel Kovářík
Celý večer panovala velice příjemná a přátelská atmosféra, i když se hrál temný black metal. Z jednoho konce klubu jste sice mohli vidět na ten druhý, jedná se tedy o klub s malou kapacitou, ale naskytl se mi i tak parádní pohled pódium.
První kapelou, jež se zformovala na pódiu, byli plzeňští War for war. Čtyři kluci se zpěvačkou v čele předvedli parádní hudební rozjezd. Zpěvačka, ač výborná pěvkyně, mě ale bohužel chvilkami odrazovala moc vysoko posazeným hlasem. Jinak to kolikrát oběma zpěvákům spolu krásně ladilo. Prostě parta hudebníků, která své umění umí procítěně podat.
Leckdo, kdo další kapelu neznal, si mohl myslet, že špatně vidí. Ubyla totiž jen zpěvačka, jinak bylo složení stejné, ale styl úplně jiný. V gumovkách si to nakráčeli zpět na scénu Stíny plamenů. Pro mě známá kapela z doslechu i nějakého toho poslechu nahrávek. Úžasná show i hudba. Pánové čas od času hodili svojí hřívou a zpívali se zpěvákem a na jejich obličejích se objevovaly grimasy, které přidávaly na epičnosti. Tady se mi právě osvědčilo „moudro“ z úplného začátku článku. Předvedli úplně něco jiného, než jsem očekávala a nakonec to zcela a možná i více naplnilo mé hudební ušní kanálky ke spokojenosti. Mělo to drive, rytmus i děj a tak to má být.
Když i druhá skupina dohrála, došlo na zahraničí. Kolem nás uličkou procházeli členové německých Nihilation a nesli nástroje. Za námi se ozvala dáma říkajíc jemným hláskem: „Sorry, sorry, thank you“. Po příchodu z wc jsem se pak nestihla divit a moje brada jaksi chvíli nespolupracovala, když jsem zjistila, že tatáž dáma stojí na pódiu a blackmetalově na nás „řve“ hlubším hlasem než kytarista. K mému očekávání mě však bavilo jen několik skladeb a pak mi bohužel písně přišly monotónní. Zpěvačka má však u mě obdiv, protože odzpívala celý koncert, jako by tak i mluvila a bylo to něco každodenně prováděného, nad čím by se člověk vlastně neměl ani pozastavit.
Ještě než dohráli, jsem znovu zamířila „na dámy“, kde přede dveřmi postávala partička mužů a tak zvláštně se pochechtávali. Na wc v metalové hospodě bych čekala cokoliv, ale jaké bylo mé prozření, když jsem nakoukla dovnitř a u umyvadla stáli dva ohromní chlapi v kůži a kožešinách a malovali se. V tu chvíli jsem si říkala, že jdu nejspíš špatně, načež mě další člen jejich skupiny informoval o opaku a vysvětlil situaci ohledně absence zrcadla na pánském wc.
Po téhle vtipné scéně jsem se nacpala skoro až před pódium, protože Welicoruss jsem musela opravdu vidět zblízka a neprohloupila jsem. Když začali hrát, většina dámského obecenstva začala házet hlavou. Epický nástup střídal mazec a nářez a nářez střídal hukot. Občasně pánové hodili hlavou a zpěvák si dokonce i klekl. Rozhodně tito hoši umějí vzít za muziku. Hudební nasazení a energie, která z nich sálala, byla úžasná. Největší úspěch sklidila asi píseň Sons of The North, která zcela efektově vystihuje styl severovýchodního Ruska, čili jejich zaměření. Rozhodně musím velice kladně vyzdvihnout neskutečně milý a přátelský přístup k fanouškům (u těchhle obrů by to na pohled nikdo nepoznal). Budete- li mít možnost, určitě doporučuji pro fanoušky blackmetalu, symphonic metalu, pagan metalu...atd. - tohle jsou kapely přímo pro vás. Naprosto parádní akce, kterou bych si hned zopakovala.
Fototdokumentaci si můžete prohlédnout zde: http://marastmusic.com/Galerie/WELICORUSS-NIHILATION-STINY-PLAMENU-WAR-FOR-WAR
Autor: Karel Kovářík
| autoři: | text: Michaela Matysová foto: Karel Kovářík |
| Tweet |
Další články žánru Metal
Jarní varianta benefičního Punks for Dogs nabídla hostům multižánrový line-up
Akcí pro dobrou věc asi nikdy nebude tolik, aby se nemohly uskutečnit další a další. Jedním z takovýchto chvályhodných počinů se stal benefiční festival Punks for Dogs na podporu spolku Pomocné tlapky o.p.s. Hlavní pořadatel Zdeněk Šenkyřík Sr. dal dohromady pěkně nabitý lineup a oproti předešlým ročníkům změnil i jeho místo – letošek se konal v KD Jitřenka Praskolesy. Jako hudební účastníci se do místních kronik s datem 28.3.2026 zapsalo pět kapel, jejichž avizované sety přilákaly hosty z širokého okolí. Byť se zprvu zdálo, že nebude bůhví jak plno, během večera se parket chvilkami hezky zaplnil. Součástí akce byla i tradiční aukce unikátních triček s logem právě vystupující formace včetně podpisů všech jejích členů. Pohodová obsluha ve výčepu a Jirkův dobrý zvuk dotvářely pohled na festival, o jehož moderování se skvěle postaral Štěpán Málek z punkových !V.V.Ú.
Reflections Of Amnesia a Pearly Seconds si společně zařádí v plzeňském Andělu!
Večer ve znamení premiér…Tak by se dal v kostce vystihnout program prvního dubnového čtvrtka v plzeňském Anděl music baru. Svou nespoutanou show tam totiž odpálí hned dvě divoké party, a to Reflections Of Amnesia a Pearly Seconds.
Maniac Fest přilákal do rokycanského Pardála velice pěknou návštěvu
Rokycanská Hospůdka U Pardála se v sobotu 21.3.2026 stala centrem hudebního dění – na místním nevelkém pódiu se v rámci Maniac Festu představily hned tři výrazné kapely. Kromě pořádajícího domácího XATAXu si do příjemného interiéru nalezly cestu nick sekage magor pomlčka kitamoriová – NSMPK a heavymetalový Chlíff. O dobře zvoleném lineupu svědčila i početná návštěva, která každé jednotlivé formaci vytvořila skvělou koncertní atmosféru. S připočtením výborného zvuku z dílny Jardy Pospíšila se večírek zařadil k těm úspěšným akcím, jež se na tomto místě konaly.
Festival Footfest hlasí: Zveřejněno 43/44 interpretů. Jeden z největších ročníků v historii festivalu se blíží.
Jihočeský festival Footfest má již představeno skoro vše, na co se můžeme na letošním ročníku těšit. Kdo bude 44/44?
U Pardála to bude zase žít – dobře obsazený Maniac Fest láká na kvalitní muziku
Široké hudební veřejnosti na Rokycansku je hospůdka U Pardála dobře známým centrem živých koncertních událostí. Jednou z nich se stane třípoložkový Maniac Fest v sobotu 21.3.2026, na němž se představí kapely s fungujícím fanouškovským zázemím. Přijďte se podívat a podpořit muzikanty i vy, start je ohlášený na 19:00 hodin.
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
(Nejen) Motosraz v Dolanech se kvapem blíží! Fest for all s Dogou, Alžbětou a Dilated vás nemine
Motorky a rocková i metalová muzika k sobě zkrátka patří. Kouzlo tohoto spojení se potvrdí i třetí květnový víkend v Dolanech u Klatov a o pestrý program pro milovníky dvoukolových krásek i riffů a decibelů, nebude nouze.
Další fotoreportáže
Maniac Fest přilákal do rokycanského Pardála velice pěknou návštěvu
Rokycanská Hospůdka U Pardála se v sobotu 21.3.2026 stala centrem hudebního dění – na místním nevelkém pódiu se v rámci Maniac Festu představily hned tři výrazné kapely. Kromě pořádajícího domácího XATAXu si do příjemného interiéru nalezly cestu nick sekage magor pomlčka kitamoriová – NSMPK a heavymetalový Chlíff. O dobře zvoleném lineupu svědčila i početná návštěva, která každé jednotlivé formaci vytvořila skvělou koncertní atmosféru. S připočtením výborného zvuku z dílny Jardy Pospíšila se večírek zařadil k těm úspěšným akcím, jež se na tomto místě konaly.
Debutová deska Near the end kapely No More Hiroshima je mezi fans, křest U Datla byl hlasitý a pěkně bouřlivý
Strakonická HC-punk skupina No More Hiroshima se po osmi letech koncertní činnosti vydala do studia – výsledkem se stalo dvanáctiskladbové album Near the end. Právě křest tohoto nosiče byl středobodem pátečního programu na prknech suterénní Podatelny hospody U Datla v jihočeské Blatné. Jako hudební gratulanti představily své playlisty další tři úderky – pražští SPOTS, němečtí High Society a v závěru vydatného večírku 20.3.2026 o sobě dalo vědět švýcarské trio Defused. Zaplněný parket blatenského klubu byl jasnou známkou oblíbenosti tvrdé muziky, která tu padala na velice úrodnou půdu.
O tom, že punk je na Plzeňsku v rozkvětu, přesvědčila hosty na Tachovské stejnojmenná hudební akce
Je velkou zásluhou plzeňské klubové scény, že underground má v západočeské metropoli stále své pevné místo. V sobotu 14.3.2026 se o tom mohli přesvědčit návštěvníci Hospody Tachovská, kde se uskutečnila akce s názvem Punk v rozkvětu za účasti tří hudebních těles. Byť se prostor v zadní části hospody zcela nezaplnil – ti, kdo na konečnou tramvaje číslo 1 vážili cestu nelitovali a večírek si náležitě užívali od prvních akordů rozjezdové skupiny.
Křest debutové desky Zákony Síly pražské skupiny Born2Drill měl v Modré Vopici značný ohlas
V pražském kultovním klubu Modrá Vopice se uskutečnila očekávaná akce, jejímž středobodem se stal křest alba domácí kapely Born2Drill. Dvanáctiskladbová vinylová deska se tak oficiálně dostala do rukou fanoušků, kteří pátečnímu večeru 13.3.2026 vytvořili skvělou koncertní atmosféru. Kmotrovství se ujala Aneta Práglová ze Zputniku, jež se tu blýskla i v roli zdatné moderátorky. Jako hudební gratulanti zahrály plnohodnotné sety čtyři spřízněné formace, jejichž muzika nenechala obecenstvo jen tak v klidu posedávat.
Pivo, punk a oslava MDŽ – sobotní mejdan v Hospodě Pod Kopcem
Koncertní oslava MDŽ proběhla v kultovní božkovské Hospodě Pod Kopcem v sobotu 7.3.2026 – den před oficiálním termínem tohoto svátku žen. Na pódiu se představily hned tři formace, jejichž styl se řadí k punkovým – svými sety tak přispěly k dobré náladě a všeobecné pohodě napříč sálem. Je pravda, že datum bylo nabité podobnými událostmi v podstatě po celé Plzni, přesto těch několik desítek hostů vytvořilo správnou koncertní atmosféru všem učinkujícím. Dobře zásobený bar, usměvavá obsluha a chutná strava ve výčepu pak dotvářely kulisy večírku, který jsme si užili mírou vrchovatou.
Fantom z la Galette okouzlil Klatovy! Nadšení neskrývalo přes tisíc diváků
Fakt, že Klatovy nejsou jen městem karafiátů a vstupní branou Šumavy, ale i líhní skvělých muzikantů, se opět potvrdil. Světlo světa tam totiž premiérově spatřila zbrusu nová rocková opera Fantom z la Galette a my jsme si tuhle premiéru samozřejmě nemohli nechat ujít.
Debutové album Na Západ se valí Bigbít skupiny Natrhlej Sandál je mezi fanoušky!
Hospoda Tachovská na konečné tramvaje č. 1 se stala místem konání velké kapelní události plzeňských muzikantů Natrhlej Sandál. Na improvizovaném pódiu pokřtili v pátek 6.3.2026 ještě teplé CD Na Západ se valí Bigbít, v jehož obsahu lze nalézt rovných deset autorských věcí. Příjemné prostředí, dobrá nálada a celkem slušný zvuk pak dotvářely pohled na koncert, který se přítomným zapsal do paměti pěkně hluboko. Jako support si na místní scéně střihla vydařený koncert skupina Bohyně z Volyně, jejíž vystoupení naladilo osazenstvo na tu pravou bigbítovou vlnu. I když by se do prostor kultovní hospody vešla početnější návštěva, měl večírek důstojný průběh a v publiku zaslouženou podporu.