Legenda slovenského punk-rocku kapela Iné Kafe začala své turné „Iné Kafe 30“ v Lucerna music baru. 23. února 2025   (21:04)V úterý 18. února proběhl první český koncert ke 30 letům existence této neo-punkové či punk-rockové partičky a byla to slušná smršť.

Je to až neuvěřitelné, že tahle banda okolo frontmana Vratka Rohoně, brázdí vody česko-slovenského hudebního světa (s drobnými pauzami) už 3 dekády.

Sám Vratko zmínil, že když začínali a rozhodli se pro styl tehdy nazývaný neo-punk, skate-punk či californský punk-rock (jehož průkopníky byli např. američtí The Offspring či Green Day), nebylo to úplně snadné. Protože pro pankáče (uznávající britský buričský styl o dvou akordech a radikálních textech) to byla příliš měkká hudba s málo drsnými texty a navíc tzv. moc komerční (protože jí hrála i rádia a televizní hitparády). Pro popíkáře to zase byla hudba přehnaně energická a výstřední. Nicméně právě zmiňovaní The Offspring, Green Day a rostoucí popularita sportovního a životního stylu skateboardingu, tomuto hudebnímu stylu otevřela dveře dokořán a právě komunita skejťáků často tuto muziku vyhledávala. A my jsme byli mezi nimi tehdy i v úterý v Lucerna music baru.

Na Slovensku brány tohoto stylu otevírali právě Iné Kafe, v Čechách pak Jaksi taksi, ve Švédsku např. Millencolin, v Americe pak také Blink 182 či SUM 41.

Koncert v LMB byl deklarován jako 90minutový se začátkem ve 20:00 a základní linií koncertu mělo být album Je tu niekto? z roku 2000 (tedy hned dvojitá oslava 30 let kapely + 25 let alba). Realita byla však ještě zajímavější. Pár minut po osmé vlétla čtveřice na pódium bez upozornění rovnou energickou písní Ružová záhrada a okamžitě rozpařila celý klub. Ač tato skladba pochází z následujícího alba Príbeh (2002), fanouškům to vůbec nevadilo a jeli s kapelou zpěv i pařbu od prvních tónů. Takže volba první písně sedla jak „zadel na hrnec“.

Mimo všech písní ze zmiňovaného alba zaznělo i pár nových písní. Hned jako druhá Kolagenová nitka, při které si Vratko postěžoval, že tuto módu botoxových pseudokrasavic naprosto nechápe (a většina z mužských i ženských fanoušků s ním souhlasila). Později pak zazněla Otázka za milión a z praštěného resp. ulítlého alba coverů Made in czechoslovakia padla od legendárních Elán skladba Vymyslená.

Ze starších či novějších alb:
 

Okolo půl desáté, se Vratko zeptal fans, kdo má doma ještě vánoční stromeček, že on s rodinou ho sundali o víkendu před koncertem. A po avizovaných 90 minutách, se s námi kapela rozloučila písní Vianoce, která příjemně rozhoupala celý klub. Hned po odchodu kapely to vyvolalo mohutné skandování fanoušků o ještě jednu píseň. Po krátké chvilce se Vratko s kolegy vrátili a ptali se fans, zda si přejí ještě jednu a zda opravdu ještě jednu, protože mají připravené ještě dvě.

První zazněla zmiňovaná pacifistická píseň Spomienky na budúcnosť, po jejímž zaznění si Vratko povzdechl, že tuto píseň složil již před 22 lety a bohužel je stále aktuální.

Kapela pokračovala odlehčenějším témetatem - titulní písní k albu z roku 1999 - Čumil, která roztančila celý klub. Pařba pokračovala našlapanou děkovačkou v podobě skladby  Ďakujeme vám.

Celý koncert, který tedy trval téměř 2 hodiny byl zakončen písní Záverečná a všichni vypadali, že si ho opravdu užili. V posledních letech byla Vratkova pěvecká kondice trochu slabší, ale tady bylo všechno energie, zpěv, hudba, skladba písní koncertu, doprovodná videoprojekce a především nálada naprosto luxusní.

Ďakujeme vám za tento zážitek a spomienku.