Miloš Meier – Drumming syndrome 11. dubna v Písku 12. dubna 2018   (07:14)Od malička bubnoval do polštářů, nyní usedá za bicí po boku velkých bubenických hvězd

Obyčejný všední den uprostřed týdne zpestřil nevšední zážitek v podobě bubenické show Miloše Meiera, který se konal ve velkém sále píseckého kulturního domu.
Pro návštěvníky byly připraveny židle v několika řadách a myslím, že žádné místo nezůstalo prázdné. I u připravených stolů podél stěn sálu bylo obsazeno.
Patnáct minut po osmé začíná běžet úvodní video na velkoplošném plátně a Miloš Meier usedá za bicí soupravu. Show je zahájena soundtrackem z Sherlocka Holmese. Následují bubenická sóla, metalové songy, hity rockových kapel (např. Metallica, Dymytry), i skladby složené přímo pro tento projekt. 

Když ukončí první set, rozpovídá se o svém způsobu hraní a vystupování. Jsou to takové tři způsoby. Na festivalech ve světě bubnuje nonstop přibližně 45 minut, tzv. bubenický maraton. Na hudebních veletrzích mluví hlavně o bubnech, nástrojích a třetí způsob je koncertní.
A aby bylo vystoupení ještě více zajímavé a poutavé, na plátně běží videa z velkých bubenických festivalů. Na festivalu ve Španělsku se setkává se slavnými bubeníky, např. s Tommym Aldridgem (ex- Ozzy Osbourne, Whitesnake). Líčí i velký zážitek  z vystoupení v Jižní Korei, kde bubnoval pro 4 tisíce korejců. „Lidi byli jako šílení, skákali na mě, chtěli mě objímat. Až mě z toho bolelo tři dny na hrudi a volal jsem i své terapeutce.“
Rozpovídá se i o tom, že jako malý kluk hrával na dětský bubínek, ve 13 letech už vlastnil bubny za 10 tisíc a v 17 letech, kdy si vydělával hraním, si koupil profi bubny. V devatenácti letech uspěl na konkurzu u BSP. S Michalem Pavlíčkem hraje dodnes.

 

Zhruba v polovině vystoupení mrkne Miloš do svých poznámek a oznámí, že je čas na debatu. Vyzívá fanoušky v publiku, zda mají nějaké otázky týkající se vystoupení, vybavení nebo i ze soukromého života. „Odkdy hrajete?“ ozve se první otázka. „Hraju od devíti let a začínal jsem u táty v kapele,“ odpovídá Miloš.
 
„Kolik rozbijete paliček?“ „Paličky se spíše drolí, spotřeba je docela velká. Za koncert zničím většinou tak jeden pár. A při přibližně 130 koncertech ročně… Když budete chtít, můžete si je i tady v sále v místním „supermarketu“ koupit.“ (stánek s tričky, plakáty, čepicemi, pozn. red.)
„Stal se Vám někdy úraz nebo co by Vás vyřadilo z hraní?“ „Spíš jsou problémy se šlachama, dělám si i bandáže předloktí.“
„Proč Dymytry?“ „Přišla nabídka, abychom natočili desku. Nejdřív to bylo jen takové jednorázové s tím, že za mě budou mít záskok. V současné době odehrávám 99 % všech koncertů.“

Po debatě přichází jedny z posledních skladeb a abychom viděli, že je Miloš opravdový mistr v bubnování, dává si na hlavu ručník a bubnuje poslepu.
Dvouhodinové vystoupení s pořádnou dávkou decibelů ukončuje píseň od Bon Joviho – It´s my life, fanoušci zvedají ruce nad hlavu. Proběhne natočení videa a focení na památku, Miloš děkuje, daruje paličky a palcem nahoru naznačuje gesto, že se show povedla.