Přisprostlé fórky lidi pořád baví. 7. prosince 2017   (18:39)Je to tak! Přece jenom vlak je vlak!

Banjo band Ivana Mládka zavítal do Brna, ve složení Ivan Mládek (zpěv, banjo, kazoo), Jan Mrázek (zpěv, valcha, kazoo), Vítězslav Marek (kytara, banjo), Zdeněk Kalhous (klavír), Libuše Roubychová (zpěv, baskytara), Lenka Plačková (zpěv), Lenka Šindelářová (zpěv). 
Koncert, nebo spíše zábavná výpravná šou, proběhl v brněnském Rubínu, kulturním centru s bohatým programem. 
Koncert byl na minuty poměrně krátký, něco ke dvěma hodinám bez přestávky, ale nabitý byl pěkně. A jakmile se někdo loudal, dočkal se od Ivana Mládka řízného pokynu "pohni, vole!"
Ivan Mládek je prostě bavič od základu. 
Nemůže publiku dopřát pár písniček a pustit jej domů. Kdepak! To by nebyl on. Je nutno všechny neustále rozesmívat, až se bránice natřásá a spolu s ní i celý sál. 
Kecá a kecá. Mezi každou písničkou vtip, scénka, příběh.


 

Linda, Láďa jede lodí, Když jsem já sloužil - v "perfektně" nacvičeném podání Lenky Plačkové. Myslím, že se na to opět nesoustředila a jako vždy po celá ta léta to pletla páté přes deváté. To už člověk ani nevěří, že si vážně nedokáže zapamatovat tak jednoduchou písničku. 
No ale po tom, co nám ještě mezi písničkami přednesla svůj životopis, se vlastně není co divit. Mravenci v kredenci, Pochod Praha - Prčice, Ňu, Ňu, Ňu, Malíř olejových obrázků. 
Včera večer u sila a Lenka Šindelářová. Píseň o dospívání interpretky? Prostě ty ženy v Banjo bandu nemají lehký osud. 
Libuše Roubychová to zase schytala, že nemá zadnici č.5, ale 6!!!
A to se pak mají umělecky vyjádřit a hrát, recitovat a zpívat, s takovým přístupem šéfa!
Zato Jan Mrázek se předvedl. Přednesl svoji báseň o manželce (vlastní), kde zaznělo např. "pelichá jako teriér, zasviní mi interiér". Jestliže to mělo být nějaké předvánoční láskyplnné vyznání, tak já bych takové slyšet nechtěla. 
 

Medvědi nevědí, Neopatrný křeček, Vlak je vlak, Kousavá deka, O nebezpečenstvu hor, Když je v Praze abnormální hic, Prachovské skály. 
Sledujete? Nic nového! Všechny písničky jsem znala slovo od slova (v písni "O nebezpečenstvu hor" musím ještě dopilovat druhou sloku..). O to víc mě překvapilo, že i když byl brněnský Rubín plný, publikum se zdálo vlažné. Ano, všichni se chechtali od ucha k uchu, všem vtipům a historkám - o ukradeném Mercedesu, který nakonec nikdo neukradl a Mládek odjížděl ve škodovce, přisprostlým vtipům, všem scénkám jednotlivých interpretů a že jich bylo... mezi každou písničkou. Dokonce i hra Chcete být milionářem v přímém přenosu, za moderování Lenky Plačkové proběhla.... Takže ano, všichni se náramně bavili, ale myslela jsem, že si všichni nahlas zazpíváme spou s Mládkem a ne jen já s kolegyní v zadní řadě. 
No a vlastně, věděli jste, že Primeros mohl být také slavný řecký matematik, který vynalezl kosočtverec s přímkou uprostřed??? 
Asi byli lidé tak zmoženi od smíchu, že už jim na zpěv nezbyly síly. 

Ivan Mládek řeší i přídavky po svém. Prostě bez vyzvání přidá. Lenka Šindelářová mezitím ještě musí uklidit podium i sál, to prý za to zdržení s přídavky. Jožin z Bažin (se vzpomínkou na Ivo Pešáka), Hlásná Třebáň, Brno je zlatá loď a nakonec, jako opravdový přídavek Zmalovaná. Moje také oblíbená. Jako všechny ostatní. 
Mládek je prostě klasika. Vůbec mi nevadí, že nebyly "novější" písničky. Vždyť ony vlastně žádné nejsou. Všechny jsou "staré," dobré a známé a oblíbené. Všichni se náramně pobavili. A je to tak, je to tak...přece jenom vlak je vlak. To je prostě výpověď Ivana Mládka, o životě, o lásce a smíchu. To staré dobré zůstává pořád cenné a doveze Vás nejdál. 
Ať se Vám také daří být veselí, zasmát se vtipům, byť někdy trochu ostřejším, ale pořád snad dobře míněným. A ať se Vám také poštěstí si na Ivana Mládka zajít. Je to bezva a neocenitelné, vidět a slyšet tuto legendu naživo.