Rockabilly nářez v Lampě s The Peacocks 12. listopadu 2017   (14:47)Divadlo pod lampou
9.11.2017

Ve čtvrtek 9.11., v pochmurně vypadající listopadový den, kdy si člověk spíše přál prospat vše, co se dá, a nevytáhnout paty z pod peřin, se v Divadle pod lampou uskutečnil koncert dvou kapel, a to pražských Time Shifters a švýcarských The Peacocks. A ten, kdo se rozhodl vykročit z domu do chladného počasí a zvládl zvednout se z gauče, i když se mu třeba absolutně nechtělo, rozhodně neprohloupil. Obě kapely bez pochyb prozářily tento den a vlily každému návštěvníkovi novou krev do žil, mnoho energie na několik dní dopředu a dokázaly vytvořit úsměv od ucha k uchu.

Jako první kratičce po půl deváté nastoupili punk rock´n´rolloví Time Shifters v čele s ďábelskou zpěvačkou Karolinou Oláhovou, ze které divokost a energie sršela na všechny strany. Každý song měl pořádný říz a svižnost, což bylo právě to, co unavené a zprvu nesmělé publikum potřebovalo, aby se řádně dostalo do varu, postupně se rozpohybovalo a ožilo na hlavní hvězdy večera. A myslím si, že to se kapele povedlo na jedničku.
Na scéně v tomto seskupení jsou zatím jen krátce - od roku 2016, kdy to začali rozjíždět po různých klubech a bárech, a za sebou mají svůj první hudební počin Dirty Race. Že však jde o zkušené hudebníky je poznat na první poslech. A aby taky ne, když se jedná o sestavu z několika různých a dobře známých kapel, jimiž členové prošli (The Gangnails, Kečup, Garáž, Ant Mafia, Barockers, Dirty Blondes, Players Go Places). Vystoupení mělo úspěch, a tak kapela přihodila na závěr ještě dva songy navíc.

Nedlouho po odchodu předskokanů na pódium nastoupili toužebně očekávaní The Peacocks se svojí nadupanou show. Toto rockabilly trio pocházející ze Švýcarska rozjelo svoji hudební kariéru v roce 1990 a roku 1997 začali koncertovat téměř všude, dokonce i v Japonsku, Spojených státech, Kanadě a každé evropské zemi, z čehož Česká republika není výjimkou a rozhodně ji na svých pravidelných tour nevynechávají. A v plzeňské Lampě už jsou jako doma. Jejich trio se stalo stabilní a bez dalších obměn v roce 2002 a v tomto seskupení tvoří do současnosti. Vedle frontmana kapely Hasu Langharta, charismatického zpěváka a kytaristy, stojí a pohrává si s basou jeho bratr Simon Langhard a za bubny usedá Jürg Luder.
Mají za sebou mnoho studiových alb (Come with US – 1995, In Without Knocking – 1998, Angel – 2001 , It´s time for.... –  2004, Touch and Go – 2007, After All – 2010, Don´t Ask – 2012 a doposud poslední Flamingo – 2017), LPíček a kompilací. Právě poslední žhavou novinku, album Flamingo, přijeli představit. Neznamená to však, že by zapomínali na staré dobré hity, ba naopak jimi byl večer protkán více než dostatečně a nemůže se tedy udělit jediná výtka. Zazněly oblíbené hitovky jako Gimme More, After All, Not Your Man atd., které si s nimi zpívalo celé publikum. Zatímco u novinek se jen nesměle pobrukovalo a pohupovalo do rytmu, u starých dobrých písní se rozespíval a roztancoval každý. Místy byl tanec tak divoký, že člověk neměl daleko od toho schytat nějakou tu nechtěnou ránu.
Publikum si za bouřlivého pokřiku a tleskotu přivolalo kapelu zpět dvakrát. U prvního návratu zazněly čtyři přídavky, např. I Don´t Care a Thanks for the Young Idea. A u druhého nástupu zpět již nastoupil pouze zpěvák Hasu a zazpíval a zahrál sám.
Koncert byl na čtvrteční večer velice dlouhý, s hojnou účastí a o dost procent lepší než vystoupení před dvěma lety. Naprosto parádní výkon celé kapely. Rovněž nutno podotknout, že na pódiu nechyběla ani láhev oblíbeného pití, Jima Beama, která byla po napití poslána do publika. 
A samozřejmě se po konci všichni vrhli na nákup merche a vytvoření nějakých těch památečních foteček s kapelou.