Rozhovor s muzikantem a písničkářem Pedrem! 12. října 2017 (20:32)Rozhovor, muzikant a písničkář Pedro, nový singl s názvem Jedna z hvězd

Rok 2017 přináší hodně novinek. Jednou z nich je muzikant a písničkář Pedro (Petr Soukal ), kterému dne 24. 9. vyšel nový singl s názvem „Jedna z hvězd“. Pedra jsme tedy vyzpovídali o novém songu, o věcech budoucích i minulých.

Ahoj Pedro, než se budeme bavit o nové písničce, pověz čtenářům o svých začátcích? Kdy, jak a proč ses začal věnovat muzice?

Ahoj. To je prakticky od narození. Nejdřív samozřejmě jako posluchač, ale to mi postupem času nestačilo. Pamatuji si, že vždycky, když jsem byl s rodičema někde na návštěvě a měli tam nějaký hudební nástroj, tak to byla první věc, která mě zaujala. Stejně tomu tak bylo, když jsme šli někam do obchodu. Pořád jsem otravoval, že chci kytaru, piano nebo bicí nástroje, když jsem tam něco z toho viděl. Ale rodiče to nebrali moc vážně a mysleli si, že mi to koupí a já s tím za chvíli skončím a bude se na to jenom prášit. Což tak nějak chápu vzhledem k tomu, kolik jsem vystřídal sportů, než jsem si vybral fotbal. Nakonec jsem se začal učit hrát na kytaru, když mi bylo 15 let. Byl jsem na čundru s kamarádama, kde se hrálo, zpívalo a to mě nakoplo.

Věnuješ se v tuhle chvíli sólové dráze, ale vystupoval jsi i v kapelách. Řekneš čtenářům v jakých?

Jestli se tomu dá říkat sólo dráha. Dříve jsem hrál v kapele Compromis. Z té vznikly dvě, Compromysh a Upstream. Já jsem pokračoval s Compromysh, kde jsem po nějaké době skončil a po několika měsících mě kluci z Upstreamu požádali o výpomoc na jednom koncertě. Na to jsem kývnul a nakonec jsme spolu hráli přes 11 let. Během té doby se Upstream přejmenoval na Snadno na dno, abychom měli český název, když máme české texty. Chtěl bych podotknout, že Snadno na dno není úplně pohřbené, jenom se uložilo k zimnímu spánku, protože kluci neměli dostatek času kvůli své práci. To je ten důvod, proč teď tvořím sám.

Je pro tebe hodně velký rozdíl, když hraješ sám, a když hraješ v kapele?

Je to velký rozdíl. Obě varianty mají svoje pozitiva a negativa. Hraní v kapele bych přirovnal k polygamnímu manželství. Jestli vám to bude klapat, je ovlivněno celou řadou různých faktorů. Musíte si všichni rozumět po lidské stránce, mít podobný smysl pro humor, musí vás bavit stejný styl hudby. Měli byste do toho vkládat stejný podíl energie. Pokud píšete texty s hlubším významem, měli byste mít podobné názory. Řešíte společně finance, společný čas, atd... Takže je to náročné, ale výsledek se nedá srovnat s tím, když hrajete sám, hlavně co se týká živého hraní a zábavy, kterou zažijete na cestách a ve zkušebně. Když hraju sám, jde hlavně o hudbu. Výhoda je v tom, že mám absolutní volnost a vše si udělám podle sebe.

A vidina, že bys znovu „skočil“ do nějaké kapely je?

Jak říkám, Snadno na dno je pořád ve hře, když budou kluci mít více času a budou chtít. Co se týká dalších kapel, tak to záleží na okolnostech a kolik času budu mít já sám, ale nebráním se ničemu. Jen vím určitě, že chci pokračovat v tom, co dělám teď. Takže kapela by byla další aktivita, nebylo by to tak, že bych všeho nechal a hrál jenom v kapele.

Písnička Jedna z hvězd je na světě! Je to tvůj první počin?

První věc to není. Když nepočítám písničky z dob působení v kapelách, o kterých jsme už mluvili, tak jako první na svět přišla písnička Naše kroky. Ta je tak trochu o politice a společenských problémech u nás. O tom, jak jsme nepoučitelní a otáčíme se zase směrem na východ, i přesto co jsme v minulosti zažili. Rychle zapomínáme, pořád nadáváme na dobu, jak je špatná, ale problém je úplně jinde. Doba za to nemůže, ta je taková jakou si jí uděláme. A další je Poslední večírek, což je taková sranda, jednoduchá pohodovka o večeru, který se ubere jiným směrem, než jsme plánovali a druhý den si říkáme, že už nebudeme pít. Refrén nevychází z mé vlastní zkušenosti, ale pár takových lidí znám a myslím si, že se v tom hodně lidí najde. Takže odpověď na otázku je: Jedna z hvězd je třetí.

Teď už se tedy vrhneme na nový song. Při poslechu nové písničky je jasné, že je hodně o zamyšlení. Kde se vzala ta múza složit tento text?

To je taková hodně smutná kapitola. Dovedl mě k tomu smutný příběh mého kamaráda. Snažil jsem se zamyslet nad tím, co se člověku honí hlavou, že ho to dovede k rozhodnutí všechno skončit. Takových případů je hodně a mrzí mě, když se to týká dobrých lidí. Ve výsledku z toho vznikla tato písnička.

V písničce můžou posluchači slyšet nejen kytaru, ale i piano? Vše sis nahrál sám, nebo tě doprovází „skrytý band“?

„Skrytý band“ je to jen z části a ještě ne klasický. Jak jsem už říkal. Začínal jsem s kytarou, ale mně jedna věc nestačí, takže jsem se učil na bicí, basu, ukulele a piano. Kdyby to bylo jen na mě, tak mám doma hudebniny, ale naštěstí jsem rozumně usměrňován. Výsledek je takový, že hraju na všechny tyto nástroje, ale na žádný pořádně a už vůbec ne tak, jak bych si přál. Doma mám momentálně kytary a piano, takže tyto nástroje jsem nahrál a zbytek je dotvořený elektronicky v softwaru, který používám k mixování a masteringu.

Máš v plánu vydat debutové album nebo budeš pokračovat dále jen přes singly?

Asi budu pokračovat tak, jak to dělám teď. Vydání alba je hodně časově náročné. Skládání písniček, samotné nahrávání, mix a mastering. Jelikož je hudba můj koníček, zaměstnání mi zabere poměrně dost času a jsem na to sám, tak by mně celé album trvalo opravdu dlouho a na to bych asi neměl trpělivost. V současnosti je v tomto směru obrovská svoboda v podobě různých internetových aplikací a hudebních serverů, které umožňují vydat cokoliv a kdykoliv. To mi maximálně vyhovuje. Složit písničku, doma si jí nahrát a vypustit do světa.

Prozraď, jakou písničku máš ze svého repertoáru nejradši, ať už ze sólové dráhy nebo z dob, kdy jsi byl součástí kapely a proč?

To asi nedokážu říct. Všechny písničky jsou pro mě stejně důležité, protože jsem je napsal v určité životní situaci a každá mě nějak ovlivnila. Když bych vybíral u jiného interpreta, tak by to bylo jednodušší. Obecně mám radši veselé písničky, ale na ty moje nahlížím jinak, takže tady to neplatí.

Kde tě můžou čtenáři na internetových stránkách najít, aby si poslechli tvé písničky?

Všechny své nahrávky dávám na svůj youtube kanál. (https://www.youtube.com/channel/UCc44cmZ8NjhWhbkaLCgvaqg)

Vím, že není úplně ideální mít pouze tento profil. Proto plánuji, že si v nejbližší době založím stránku na Facebooku a do budoucna uvidíme. Jinak bych ještě asi zmínil profil kapely Snadno na dno na Bandzone (http://bandzone.cz/snadnonadno) pro ty, koho by to zajímalo.

Prozradíš, kdo je v muzice tvůj vzor? Které kapely nebo interpreti tě inspirují?

Vzor asi žádný nemám. Obdivuju kohokoliv, kdo umí s hudebním nástrojem nebo hlasem nějaké zázraky a je mi jedno, jestli je to známý interpret nebo muzikant, co hraje na ulici. Pokud bych měl vyjmenovat známé interprety, co mě inspirovali a nějak ovlivnili, tak to bychom tu byli hodně dlouho. Proto uvedu pouze malý vzorek. Na začátku to byly punkrockové kapely (např. The Offspring, Green Day, Iné Kafe,…). Postupem času jsem zabrouzdával do jiných žánrů a dnes poslouchám prakticky cokoliv, ale musí mě to nějakým způsobem oslovit (např. Jack´s Mannequin, Avalanche city, Wakey!Wakey!, OneRepublic, The Used, Papa Roach, …)

Pedro, děkujeme za rozhovor a chceš na závěr něco vzkázat čtenářům, posluchačům a fanouškům?

Tak fanouškům to asi vzkážu osobně, protože je spočítám na prstech jedné ruky. Posluchačům a čtenářům bych chtěl vzkázat, aby si užívali života a dělali, co je baví. A pokud by je nějak moje hudba zaujala, budu moc rád, když se řady fanoušků rozrostou. Také budu rád za každý názor, včetně kritických. Rád se posouvám dál a věcné připomínky jsou jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout. Také děkuji za rozhovor a mějte se hezky.

Díky.