Rozhovor s Richardem o kapele Valury 10. července 2017 (09:35)Valury k novému albu
Dnes jsem si pro vás připravil rozhovor s Richardem z kapely Valury:
Ahoj. Co znamená, nebo co jsou Valury?
Ahoj Alane! Valury je zkratka našich křestních jmen. Va – Vašek, Lu – Lubomír, Ry – Richard. Upraveno s Y pouze z kosmetických důvodů. Měkké I vypadá divně. (smích)
Kapelu jste s chlapci dávali dohromady před 5ti lety. Kdo se domluvil s kým? Jak jste se našli?
To vyplynulo z tehdejší situace. Já po 20 letech skončil v metalových vodách, protože metal nabral směr, který se mi nelíbí a především fans jsou velmi, ale opravdu velmi odlišní než v 80. a 90. letech, a ta muzika už mě opravdu moc nebaví. Venca se mnou vlastně hrál ve 2 kapelách, které skončily (ale má jich ještě dost :-)) a Luboš se trápil s Akutní Potřebou, protože stav v této jeho velmi staré kapele začal podle jeho slov neuvěřitelně stagnovat, až se ocitl na nulovém bodě, a tak kapelu rozpustil a najednou tu byli 3 kamarádi, co nemají kde blbnout, hulákat a dělat kravál a rámus, a tak slovo dalo slovo a víceméně pouze na zkoušku začíná kolem května 2012 projekt Valury. Opravdu v klidu a pohodě, bez nějakého křečovitého pozérství a tlačení se do nějakého kopírování trendu, se v létě 2012 ustalují názory na stylové zaměření a začalo se skládat a hrát. Byla to fantastická doba a nápady z nás tekly proudem jak řeka…
V letošním roce 2017 jste vydali první dlouhohrající album. Co vše na albu posluchač najde? Jen nové skladby, anebo i předělávky z předešlých dem?
Demo je demo. Avizuje posluchačům, co kapela hraje a dělá a dává možnost poslechu z hrubší živé nahrávky, z našeho hořovického klubu Labe, které nám vždy vyšlo vstříc, protože ho od nepaměti vedou fajn lidi. Na novém debutovém albu je k nalezení naše kompletní tvorba. Předělávky nebudeme nahrávat na naše album, protože máme jen jednu a tu hrajeme většinou pro punkáče, protože punks jsou nejlepší spontánní pařměni :-). Hudbu podpírají obyčejné texty s myšlenkami, které se dotýkají nás všech. Obyčejně jsou i zpívané, čili nečekejte nějaké trapné krkolomné slovní obraty, to není cílem.
Všichni jste vystupovali v jiných kapelách, než jste dali dohromady Valury. Češtinu jste zvolili domluvou? I.A.M., kde jsi hrál ty, byly texty anglicky. Tak jak tomu tedy bylo?
Čeština je nám přirozená a já si myslím, že v našem stylu je i praktická. Víme co zpíváme, můžeme dávat důraz tam, kam chceme atp. V I.A.M. jsem zpíval sice anglicky, ale já nedisponuji znalostmi angličtiny, a tak jsem se musel vše učit jako básničku, a taky to tak vypadalo. A čeština je více bližší našim fans, mohou si zpívat jednoduché texty s námi a pak je to mnohem příjemnější.
Album jste nahrávali kde? A pomáhal vám někdo v tvorbě? Nebo to je celé kolektivní práce kapely?
Já a Venca máme zkušenost s Hellsound Studiem. Tak se jednou cestou z nějakého koncertu nadnesla myšlenka to vše nahrát, padlo pár názorů na místní studia, a protože jsme kamarádi a pěstujeme pohodu a dobré vztahy, výsledek konsenzu bylo Hellsound Studio. Mě tak trochu vadí ten název, ale snad nám za to někdo s černým šátkem na hlavě a vlajkou v ruce neusekne hlavu. Nikdo nám v tvorbě nepomáhá, vše je z našich hlav, srdcí a varlat :-)
Nějaké perličky z natáčení? Nebo průsery?
No celé to album bylo natočeno asi za 3 dny. Hráli jsme všichni dohromady, bez zpěvu, a tím se ušetřil čas. Honza Kapák, což je vynikající zvukař a multifunkční muzikant, nám tím vyšel vstříc pro vysoký počet songů a opravdu se to stihlo prakticky za víkend. Pak už se jen jela druhá kytara a zpěv. Perličky asi nemáme...a průšvihy taky ne. Je to zvláštní, ale tím, že si interně zakládáme na dobré náladě a pohodě se nám neděje vlastně nic negativního, spíš je spousta srandy a hodně diskutujeme o všemožných tématech, což nám například napomáhá k pestrosti textů.
Co hudební zaměření? Crust punk, hard core, grind core – co převažuje vašemu srdci?
Luboš miluje hard core a nejvíc v podání kapel jako je stará Sepultura, Soulfly...a taky má rád Alkehol. Venca je na tom podobně, ale ten je z nás nejmladší a jede Slipnkot, Korn a spol. Má rád ale i death metal, vždyť tluče bicí v jedné z nejlepších tuzemských kapel Feeble Minded. A já poslouchám všechno možné..nemám už dávno přímé zaměření. Mám rád grind core, crust, starý zlý black metal, starý death metal, ale například i nový Sólstafir, Iron Maiden, … muziky je spoustu, a i když se už moc nového neděje, furt jsou tu kapely, které mne vždy potěší a překvapí, jako například Meshuggah.
Valury, kdo si vás bere hlavně na vystoupení? Na kterých koncertech, festivalech, nejvíce vystupujete?
Nechceme hrát na metalových koncertech, až tedy na nějaké regionální výjimky. Je to zbytečné, protože metalisti o náš druh muziky nestojí, čekají asi nějakou pozérskou kapelu a ona je tam trojice pohodářů, co se na pódiu usmívají, nebo i smějí… to se k metalové drsňácké subkultuře nehodí. Bereme kšefty víceméně na punkověji zaměřených akcích, kde se i my cítíme lépe a nemusíme tak metalisty obtěžovat naší dobrou náladou a muzikou.
S hudbou, kterou tvoříte, se těžko vydělá majlant. Takže ano, děláte ji jako koníček, a že vás baví. Dotaz, kam až ji chcete dotahnout?
Majlant vyděláš kdykoliv máš za sebou silnou firmu, co lidem narve moderním násilným způsobem muziku do hlav, ať chtějí či ne. Nám ty dva tisíce lidí na koncertě prozatím stačí :-).
Obrazový materiál máte různě sestříhán. Co klip – připravujete? To by byl první ofi klip?
No...ještě uvidíme. Máme udělány tři klípky k songům na demech. Možná se rozhoupeme a uděláme nějaký profi klípek, ale to je prozatím v jednání a myšlenkových přípravách. Není důležité mít klipy, ta doba je už za námi. Dnes máme telefony, kam natočíš živák a než utřeš pot, už je na nějakém webu :-).
Díky za rozhovor.
My děkujeme za prostor. Přejeme čtenářům krásné léto a mnoho dalších zajímavých rozhovorů na vašem webu. Mír a pohoda s vámi !
otázky od Alana
odpovídal Richard
http://bandzone.cz/valury
Ahoj. Co znamená, nebo co jsou Valury?
Ahoj Alane! Valury je zkratka našich křestních jmen. Va – Vašek, Lu – Lubomír, Ry – Richard. Upraveno s Y pouze z kosmetických důvodů. Měkké I vypadá divně. (smích)
Kapelu jste s chlapci dávali dohromady před 5ti lety. Kdo se domluvil s kým? Jak jste se našli?
To vyplynulo z tehdejší situace. Já po 20 letech skončil v metalových vodách, protože metal nabral směr, který se mi nelíbí a především fans jsou velmi, ale opravdu velmi odlišní než v 80. a 90. letech, a ta muzika už mě opravdu moc nebaví. Venca se mnou vlastně hrál ve 2 kapelách, které skončily (ale má jich ještě dost :-)) a Luboš se trápil s Akutní Potřebou, protože stav v této jeho velmi staré kapele začal podle jeho slov neuvěřitelně stagnovat, až se ocitl na nulovém bodě, a tak kapelu rozpustil a najednou tu byli 3 kamarádi, co nemají kde blbnout, hulákat a dělat kravál a rámus, a tak slovo dalo slovo a víceméně pouze na zkoušku začíná kolem května 2012 projekt Valury. Opravdu v klidu a pohodě, bez nějakého křečovitého pozérství a tlačení se do nějakého kopírování trendu, se v létě 2012 ustalují názory na stylové zaměření a začalo se skládat a hrát. Byla to fantastická doba a nápady z nás tekly proudem jak řeka…
V letošním roce 2017 jste vydali první dlouhohrající album. Co vše na albu posluchač najde? Jen nové skladby, anebo i předělávky z předešlých dem?
Demo je demo. Avizuje posluchačům, co kapela hraje a dělá a dává možnost poslechu z hrubší živé nahrávky, z našeho hořovického klubu Labe, které nám vždy vyšlo vstříc, protože ho od nepaměti vedou fajn lidi. Na novém debutovém albu je k nalezení naše kompletní tvorba. Předělávky nebudeme nahrávat na naše album, protože máme jen jednu a tu hrajeme většinou pro punkáče, protože punks jsou nejlepší spontánní pařměni :-). Hudbu podpírají obyčejné texty s myšlenkami, které se dotýkají nás všech. Obyčejně jsou i zpívané, čili nečekejte nějaké trapné krkolomné slovní obraty, to není cílem.
Všichni jste vystupovali v jiných kapelách, než jste dali dohromady Valury. Češtinu jste zvolili domluvou? I.A.M., kde jsi hrál ty, byly texty anglicky. Tak jak tomu tedy bylo?
Čeština je nám přirozená a já si myslím, že v našem stylu je i praktická. Víme co zpíváme, můžeme dávat důraz tam, kam chceme atp. V I.A.M. jsem zpíval sice anglicky, ale já nedisponuji znalostmi angličtiny, a tak jsem se musel vše učit jako básničku, a taky to tak vypadalo. A čeština je více bližší našim fans, mohou si zpívat jednoduché texty s námi a pak je to mnohem příjemnější.
Album jste nahrávali kde? A pomáhal vám někdo v tvorbě? Nebo to je celé kolektivní práce kapely?
Já a Venca máme zkušenost s Hellsound Studiem. Tak se jednou cestou z nějakého koncertu nadnesla myšlenka to vše nahrát, padlo pár názorů na místní studia, a protože jsme kamarádi a pěstujeme pohodu a dobré vztahy, výsledek konsenzu bylo Hellsound Studio. Mě tak trochu vadí ten název, ale snad nám za to někdo s černým šátkem na hlavě a vlajkou v ruce neusekne hlavu. Nikdo nám v tvorbě nepomáhá, vše je z našich hlav, srdcí a varlat :-)
Nějaké perličky z natáčení? Nebo průsery?
No celé to album bylo natočeno asi za 3 dny. Hráli jsme všichni dohromady, bez zpěvu, a tím se ušetřil čas. Honza Kapák, což je vynikající zvukař a multifunkční muzikant, nám tím vyšel vstříc pro vysoký počet songů a opravdu se to stihlo prakticky za víkend. Pak už se jen jela druhá kytara a zpěv. Perličky asi nemáme...a průšvihy taky ne. Je to zvláštní, ale tím, že si interně zakládáme na dobré náladě a pohodě se nám neděje vlastně nic negativního, spíš je spousta srandy a hodně diskutujeme o všemožných tématech, což nám například napomáhá k pestrosti textů.
Co hudební zaměření? Crust punk, hard core, grind core – co převažuje vašemu srdci?
Luboš miluje hard core a nejvíc v podání kapel jako je stará Sepultura, Soulfly...a taky má rád Alkehol. Venca je na tom podobně, ale ten je z nás nejmladší a jede Slipnkot, Korn a spol. Má rád ale i death metal, vždyť tluče bicí v jedné z nejlepších tuzemských kapel Feeble Minded. A já poslouchám všechno možné..nemám už dávno přímé zaměření. Mám rád grind core, crust, starý zlý black metal, starý death metal, ale například i nový Sólstafir, Iron Maiden, … muziky je spoustu, a i když se už moc nového neděje, furt jsou tu kapely, které mne vždy potěší a překvapí, jako například Meshuggah.
Valury, kdo si vás bere hlavně na vystoupení? Na kterých koncertech, festivalech, nejvíce vystupujete?
Nechceme hrát na metalových koncertech, až tedy na nějaké regionální výjimky. Je to zbytečné, protože metalisti o náš druh muziky nestojí, čekají asi nějakou pozérskou kapelu a ona je tam trojice pohodářů, co se na pódiu usmívají, nebo i smějí… to se k metalové drsňácké subkultuře nehodí. Bereme kšefty víceméně na punkověji zaměřených akcích, kde se i my cítíme lépe a nemusíme tak metalisty obtěžovat naší dobrou náladou a muzikou.
S hudbou, kterou tvoříte, se těžko vydělá majlant. Takže ano, děláte ji jako koníček, a že vás baví. Dotaz, kam až ji chcete dotahnout?
Majlant vyděláš kdykoliv máš za sebou silnou firmu, co lidem narve moderním násilným způsobem muziku do hlav, ať chtějí či ne. Nám ty dva tisíce lidí na koncertě prozatím stačí :-).
Obrazový materiál máte různě sestříhán. Co klip – připravujete? To by byl první ofi klip?
No...ještě uvidíme. Máme udělány tři klípky k songům na demech. Možná se rozhoupeme a uděláme nějaký profi klípek, ale to je prozatím v jednání a myšlenkových přípravách. Není důležité mít klipy, ta doba je už za námi. Dnes máme telefony, kam natočíš živák a než utřeš pot, už je na nějakém webu :-).
Díky za rozhovor.
My děkujeme za prostor. Přejeme čtenářům krásné léto a mnoho dalších zajímavých rozhovorů na vašem webu. Mír a pohoda s vámi !
otázky od Alana
odpovídal Richard
http://bandzone.cz/valury
| autor: | text: Alan Rohan |
| Tweet |
Další články žánru Punk (rock)
Ostrý hudební večírek čeká na hosty blatenského Datla
Známý a stovkami koncertů prověřený suterénní klub Podatelna hned pod hostincem, nabídne v pátek 10.4.2026 vystoupení trojice kapel tvrdšího ražení. Na své si tak přijdou fanouškové strakonického Commodore 64 a domácí skupiny Funkce Šroubu, velký závěr bude patřit šternberské partě Kakktus. Přijďte si zapařit a užít si nevšední atmosféru i vy – dveře Podatelny se otevřou v 19:30, start je ohlášený na 20:00 hodin.
Festival Hrady CZ vstoupí do třetí dekády s Mirai, Landou i Mig 21, poprvé bude v Hluboké nad Vltavou
Na 21. ročníku putovního festivalu zahrají i Rybičky 48, Harlej, Vypsaná fixa nebo Tomáš Klus.
Wohnout slaví „Bohémských 30“ a míří do Klatov se speciální scénou, setem i hostem Bytem číslo 4
Jedna z nejvýraznějších českých kapel posledních dekád – Wohnout slaví 30 let na scéně ve velkém stylu. A to jak jinak než nabitou koncertní šňůrou. V seznamu zastávek nechybí ani západ Čech – konkrétně KD Klatovy.
Velikonoční punkový mejdan se do božkovských kronik zapsal výrazným písmem
Prodloužený víkend ve znamení Velikonoc nabízel nespočet kulturních událostí – od návštěv historických památek přes nejrůznější výstavy po hudební akce, kterých se na Plzeňsku konala pěkná řádka. Jednou z těch očekávaných byla ta s názvem Velký Pátek pod Kopcem. Z názvu a kalendáře lze odvodit termín 3.4.2026, určení lokace by asi také nedalo velkou práci – kultovní Hospoda Pod Kopcem v Božkově. Na místní prkna si našly cestu čtyři formace, z nichž domácí skupina P.V.A. se ujala role pořadatelské. Rád zdůrazním špičkový zvuk z aparatury Jardy Pospíšila, který ruku v ruce s příjemnou obsluhou ve výčepu přispěl mírou obrovskou k pohodě a dobré náladě tohoto punkového večírku.
Bohémských 30 aneb kapela Wohnout slaví kulatiny!
Jen málo posluchačů celoplošných médií by v záplavě prezentované muziky nerozeznalo zásadní hitovky pražské skupiny Wohnout. Právě ta letos slaví kulatou třicítku, ke které si nadělila republikovou šňůru s tematickým názvem Bohémských 30. Společenský dům Hořovice se tak v sobotu 11.4.2026 stane jednou z významných zastávek na dlouhé tour, která plní sály každým svým koncertem. Přijďte se pobavit a užít si neopakovatelnou atmosféru i vy – dveře hudební arény se otevřou v 19:00, start je ohlášený na 20:00 hodin.
Jarní varianta benefičního Punks for Dogs nabídla hostům multižánrový line-up
Akcí pro dobrou věc asi nikdy nebude tolik, aby se nemohly uskutečnit další a další. Jedním z takovýchto chvályhodných počinů se stal benefiční festival Punks for Dogs na podporu spolku Pomocné tlapky o.p.s. Hlavní pořadatel Zdeněk Šenkyřík Sr. dal dohromady pěkně nabitý lineup a oproti předešlým ročníkům změnil i jeho místo – letošek se konal v KD Jitřenka Praskolesy. Jako hudební účastníci se do místních kronik s datem 28.3.2026 zapsalo pět kapel, jejichž avizované sety přilákaly hosty z širokého okolí. Byť se zprvu zdálo, že nebude bůhví jak plno, během večera se parket chvilkami hezky zaplnil. Součástí akce byla i tradiční aukce unikátních triček s logem právě vystupující formace včetně podpisů všech jejích členů. Pohodová obsluha ve výčepu a Jirkův dobrý zvuk dotvářely pohled na festival, o jehož moderování se skvěle postaral Štěpán Málek z punkových !V.V.Ú.
Velký Pátek pod Kopcem aneb punkový večírek jak má být
Sál kultovní hospody v Božkově otevře velikonoční víkend festivalem s tematickým názvem – Velký Pátek pod Kopce. O přízeň publika se budou ucházet hned čtyři formace, jež se postarají o řádnou dávku kvalitní muziky. Přijďte se 3.4.2026 pobavit i vy, start je ohlášený na 19:00 hodin.
Další rozhovory
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
Zakázaný Ovoce mezi Láskou a nenávistí
Kapela Zakázaný Ovoce vydává po delší době nové řadové album a rozhodli se ho představit novinářům a fanouškům v pražském Rock café. A my jsme s naším serverem byli u toho a vy tak máte jedinečnou možnost si přečíst co je v kapele nového.
Klatovský LORD vstává znovu z popela, nová krev u mikrofonu slibuje energii a vitalitu
O tom, že ukončení jedné éry neznamená nic jiného, nežli začátek éry nové, je pravda stará jako lidstvo samo. V reálné podobě přenesené do současnosti to potvrzuje hudební kariéra klatovské skupiny LORD. Od vzniku 1988 si prošla různými obdobími a personálními změnami – od svého přímého tahu na branku v rockovém stylu však nikdy neuhnula. Právě o nedávné minulosti, současnosti a výhledu do budoucna jsme si původně měli povídat se zakládajícím členem Petrem Říhou, novým zpěvákem Jirkou Mužíkem a manažerkou Alenou Májou Vackovou. Právě moment, kdy se do hovoru zapojila celá skupina, mluví jasně o soudržnosti a dobré náladě v partě, která se do hudebního života vrací nabitá pozitivní energií. Rád jsem jejich pozvání přijal a v kontaktní kapelní zkušebně padla dne 22.12.2025 spousta otázek i jasných odpovědí.
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.
Malý rozhovor s Jarkem Filgasem ex frontmanem hudebních skupin Argema a Premier
Rozhovor je zaměřený na jeho hudební cestu, tvorbu i osobní reflexe.
Bára Zemanová & BAND vyjeli na letní tour. Zvou na Footfest i na oslavy 10 let pivovaru Raven!
Plzeňská zpěvačka Bára Zemanová se vydala se svou kapelou na letní tour po slavnostech a festivalech. Jak si letní rockovou jízdu užívají a na jaké akce zvou své posluchače, na to jsme se zeptali přímo Báry.
Rozhovor s Elvisem Vladimírem Lichnovským po jeho vystoupení na Dne obce Hať.
Elvis Vladimír Lichnovský, jeden z nejvýraznějších českých představitelů krále rock’n’rollu, zavítal koncem června do Hatě, kde rozzářil pozdně noční stage během Dne obce.
V rozhovoru se ohlíží za atmosférou koncertu, vzpomíná na své začátky s „elvisovskou“ pódiovou personou a přibližuje, jak se po téměř třech dekádách v roli Elvise mění jeho přístup k vystupování.