Rozhovor s Vitacitem 27. října 2017 (15:00)S Danem a Luďkem jsme se na chvíli vrátili do historie Vitacitu.
S Danem a Luďkem jsme se na chvíli vrátili do historie Vitacitu. Vzpomínalo se na dobu, kdy dostali nabídku vystoupení na Rockfestu v roce 1986. Dozvěděli jsme se, jak to vůbec všechno bylo.
Ahoj Dane, jaké byly začátky Vitacitu z tvého pohledu?
Dan: No, byla to mladá kapela, kluci z Roztok, který v podstatě hráli a cvičili svůj repertoár a moc nevystupovali. Já jsem nastoupil v roce 1979, a protože jsem byl už vlastně známej, tak se začaly shánět první vystoupení. No, bylo to skvělý, protože jsme zkoušeli v Roztokách, byli jsme strašně nadšený, milovali jsme to, zkoušeli jsme 3x týdně, když jsme pak vylezli na festivalu nějakých amatérských rockových kapel, tak jsme je smázli, protože jsme byli strašně sehraný. (smích) A taky jsme hráli vlastní repertoár, a protože v té době byla móda, že většina kapel měla klávesy a hráli takovou podobnou hardrockovou muziku... a my jsme v těch dvou kytarách docela smažili, tak jsme byli rychlejší a tvrdší moc.
Jak to vlastně bylo se soutěží na Rockfestu v roce 1986?
Luděk: Jak bych to řekl... my jsme byli v celku zdravě sebevědomí tenkrát. (smích) Byla to jiná doba a jinak to fungovalo a na ten Rockfest jsme byli pozvaný a tak jsme nějak s tím počítali, abych byl upřímnej. Akorát jsme počítali, že nepůjdeme na soutěž, ale, že půjdeme na nějaký festivalový vystoupení oni nás dali do nějaký debilní soutěže, a tam hrály kapely Obscaje, Bosanova, Krausbery… Jak takové kapely můžou spolu soutěžit? To je úplně jiná muzika. Prostě oni udělali multižánrový festival, bylo to poprvé a nevědeli co vlastně dělaj, tam se jim ukázalo, že ostatní kapely lidi vlastně nezajímaly, že je zajímal metal. Sešla se porota a v porotě byl tenkrát Michal Kocáb, Petr Havlík,... Tenkrát se nás chtěli zbavit, protože tam šlo o bytí a nebytí kapel. Chtěli bigbít zamáznout na tom Rockfestu. Taková ta česká kapela z obce, takový ty nesmyslný halekačky a brnkání na kytaru oni považovali za typickou českou tvorbu, umění. A to oni chtěli, aby to tady zůstalo a bylo. A celý ten bigbít chtěli zamáznout. O to celý šlo. Jediný, co nás tenkrát zachránilo, bylo, že Michal Kocáb prohlásil: Pokud nevyhraje Vitacit jsou debilové. (smích) Rozhodli se, že to udělají fikaně, že nevyhraje Vitacit, že dají prostě 4 laureáty a ty 4 laureáty oni potom museli dát na závěrečný koncert do velkého sálu v paláci kultury, kde teda proběhlo vše v pořádku.
Příští rok nás pozvali zase, bylo to v kulturním paláci, a protože nás chtěli furt strčit někam bokem, tak normálně Vitacit hrál pod nějakým schodištěm v chodbě. Mám z té doby fotky z toho foyer. Tam normálně ve 3 patrech na balkóně obsypáno těma lidma - tam snad bylo 5 000 lidí kolem dokola a na sále snad nikdo nebyl. Chtěli nás šoupnout do chodby a zbavit se nás, to se jim zase nepovedlo, a tak když viděli, že ten metal táhne, rozhodli se, že udělají metalový fest v Lucerně. Začali z toho dělat monstrakci.
Jednou v Lucerně jsem jim řekl, že můžeme udělat sportovní halu. Znal jsem se s těmi lidmi, který to tenkrát pořádali, znal jsem třeba Janu Rakovou s tou jsem se vsadil o basu šampaňského, že přijde 15 000 lidí. Pochopitelně, že prohrála. Už od rána chodily davy lidí a bylo to našlapaný strašně. Tenkrát tam hrál Torr, Titanic, Arakain, Alisa. Dřív ty sály byly plný. Dnes, abys každého pomalu tahal za pačesy.
Jaké změny nastali za 31 let?
Dan: Veliký. Taková první éra, to bylo od 1979 do toho 1984. Byla to taková vlastní muzika, byla ovlivněna hardrockovou scénou a postupně to tvrdlo. V osmdesátých letech přicházela móda heavymetalu a kluci začínali postupně tvrdnout. A pak přišel Dodo Křížek a muzika se podstatně změnila. Pokračovalo to dál, přišly začátky devadesátých let a Luděk Adámek udělal Vitacit bez Doda a udělali takovou v podstatě hodně americkou desku se skvělým zpěvákem Fanym Stehlíkem. Takže on ten Vitacit prošel několika jakoby žánrovými etapami, ale vždycky hrál s výbornýma muzikantama, byla vysoká kvalita.
Co vás přimělo se vrátit na pódia po 35 letech?
Vzniklo to postupně v podstatě. Ten Vitacit, který teďka hrál s Láďou Křížkem 3 až 4 sezóny, se s Láďou rozkmotřil a Láďa odešel do do Citronu a my jsme si usmysleli, že vlastně uděláme sestavu, která bude sestavena ze všech těch muzikantů od těch nejstarších až do teď. Chceme lidem poprvé v historii naší kapeli poskytnout to, že můžou uslyšet celej průřez od začátku až po dnešní dobu.
Máte v plánu další koncerty?
Luděk: Tak samozřejmě pracuje se na tom moc. Nic není jednoduchý, ale je potřeba vědět, co a jak a pro koho a proč... A tím směrem jít no.
Dan: V podstatě my vlastně koncertovat začínáme, to znamená, že testujeme, jak to bude fungovat na lidi atd. Včetně toho, že tam jsou věci, který jsou ze začátku 80 let až do roku 1992. Je to hodně široký, ale tím, že ta nová sestava hraje tak, jak hraje s těma mladýma, tak to má obrovskej drive a uvidíme, jak to bude fungovat.
Chystáte nové album, nahrávky, videoklipy?
Luděk: Určitě. Tak jako to patří k věci a bez toho se člověk nepohne z místa. Je potřeba taky vědět, kam natočení videoklipu umístit. A dneska vlastně jediná rocková televize je Pařízkova TV a jaký on má názor na cenzuru nebo třeba na nás jako kapelu, jestli mu nějak vadíme nebo ne... podle toho se člověk dostane do televize nebo nedostane, podle toho, jak se líbíš Pařízkovi, protože dneska už jiná televize není.
Dan: Jiná rocková televize není. Pařízek samozřejmně pracuje s Křížkem to znamená, že tam jsou nějaký vazby.
Když by se podařilo nahrát album, budou tam i staré pecky nebo novinky?
Luděk: Byla snaha před, já nevím, pěti šesti lety z lidí ze starýho fanklubu, že by se natočil komplet celý repertoár Vitacitu. Třeba, já nevím, 200 nějakých písniček, jo. A že by vlastně ty písničky hrály vždycky v té sestavě, co je natočili. Tak řeči se kolem toho táhly, já nevím, 5 let. Ptali se mě všichni furt dokola, jestli do toho půjdu, já jsem jim říkal jasně, když to zorganizuješ, já prostě půjdu a zahraju, co znám. No a od té doby se nic neděje, protože to nikdo neuchopil a nic s tím neudělal, kde by byly právě ty staré věci. Ale to, co vlastně zajímá nás, je vlastně ta cesta novým směrem. To znamená, že pokud by staré věci natáčeli, tak my víme jednu věc, že lidi většinou chtěj slyšet osvědčený hity. Ve finále, když zahraješ celou novou desku, tak oni čuměj jako puci a nevědí. Chtějí slyšet furt osvědčené hity. Tak to je, no.
Dan: Ten trend bude tvořit nový věci, protože je to nová sestava a má spoustu plánů, nápadů...
Luděk: Samozřejmně ten základ tam bude vždycky větší z těch starších věcí, a ten výběr, co jsme udělali teď, můžeme klidně 10x obměnit, protože máme furt kde hrát. Takže do budoucna se budeme snažit přinášet ty věci, které lidi neznaj, protože jsme je třeba na živo vůbec nehráli. Třeba Vzhůru Přes Oceán si myslím, že jsme písničky na živo vůbec nehráli dvě nebo tři... a to samé s Máte se hnout, tam jsme taky nehráli 2 nebo 3 věci na živo vůbec. Tam můžeme prostě vybrat třeba některou z těch, kterou jsme na živo hráli. To je většinou pro pamětníky, ale musím říct, že hrávali jsme na různých festivalech s Křížkem a nebo jsme hráli v klubech.
Vzkaz od kapely pro fanoušky?
Luděk: Jak bych to řekl (smích)... Klasika. Přijdte se podívat. My prostě uděláme, co budeme moct, abychom vás pobavili. Abychom vám třeba zahráli písničky, které znáte... nebo neznáte. (smích)
Dan: Kdysi, když Vitacit fakt začínal, byla kapela, která měla 3x v týdnu zkoušení... profesní - velkej standard. Nová sestava ho má taky a to je to, co chceme lidem nabídnout. Kapela šlape jako motor, je to prostě dokonalej profesionální projev hudební. Máte se hnout, pak jsou těžký návraty domů. (smích)
Ahoj Dane, jaké byly začátky Vitacitu z tvého pohledu?
Dan: No, byla to mladá kapela, kluci z Roztok, který v podstatě hráli a cvičili svůj repertoár a moc nevystupovali. Já jsem nastoupil v roce 1979, a protože jsem byl už vlastně známej, tak se začaly shánět první vystoupení. No, bylo to skvělý, protože jsme zkoušeli v Roztokách, byli jsme strašně nadšený, milovali jsme to, zkoušeli jsme 3x týdně, když jsme pak vylezli na festivalu nějakých amatérských rockových kapel, tak jsme je smázli, protože jsme byli strašně sehraný. (smích) A taky jsme hráli vlastní repertoár, a protože v té době byla móda, že většina kapel měla klávesy a hráli takovou podobnou hardrockovou muziku... a my jsme v těch dvou kytarách docela smažili, tak jsme byli rychlejší a tvrdší moc.
Jak to vlastně bylo se soutěží na Rockfestu v roce 1986?
Luděk: Jak bych to řekl... my jsme byli v celku zdravě sebevědomí tenkrát. (smích) Byla to jiná doba a jinak to fungovalo a na ten Rockfest jsme byli pozvaný a tak jsme nějak s tím počítali, abych byl upřímnej. Akorát jsme počítali, že nepůjdeme na soutěž, ale, že půjdeme na nějaký festivalový vystoupení oni nás dali do nějaký debilní soutěže, a tam hrály kapely Obscaje, Bosanova, Krausbery… Jak takové kapely můžou spolu soutěžit? To je úplně jiná muzika. Prostě oni udělali multižánrový festival, bylo to poprvé a nevědeli co vlastně dělaj, tam se jim ukázalo, že ostatní kapely lidi vlastně nezajímaly, že je zajímal metal. Sešla se porota a v porotě byl tenkrát Michal Kocáb, Petr Havlík,... Tenkrát se nás chtěli zbavit, protože tam šlo o bytí a nebytí kapel. Chtěli bigbít zamáznout na tom Rockfestu. Taková ta česká kapela z obce, takový ty nesmyslný halekačky a brnkání na kytaru oni považovali za typickou českou tvorbu, umění. A to oni chtěli, aby to tady zůstalo a bylo. A celý ten bigbít chtěli zamáznout. O to celý šlo. Jediný, co nás tenkrát zachránilo, bylo, že Michal Kocáb prohlásil: Pokud nevyhraje Vitacit jsou debilové. (smích) Rozhodli se, že to udělají fikaně, že nevyhraje Vitacit, že dají prostě 4 laureáty a ty 4 laureáty oni potom museli dát na závěrečný koncert do velkého sálu v paláci kultury, kde teda proběhlo vše v pořádku.
Příští rok nás pozvali zase, bylo to v kulturním paláci, a protože nás chtěli furt strčit někam bokem, tak normálně Vitacit hrál pod nějakým schodištěm v chodbě. Mám z té doby fotky z toho foyer. Tam normálně ve 3 patrech na balkóně obsypáno těma lidma - tam snad bylo 5 000 lidí kolem dokola a na sále snad nikdo nebyl. Chtěli nás šoupnout do chodby a zbavit se nás, to se jim zase nepovedlo, a tak když viděli, že ten metal táhne, rozhodli se, že udělají metalový fest v Lucerně. Začali z toho dělat monstrakci.
Jednou v Lucerně jsem jim řekl, že můžeme udělat sportovní halu. Znal jsem se s těmi lidmi, který to tenkrát pořádali, znal jsem třeba Janu Rakovou s tou jsem se vsadil o basu šampaňského, že přijde 15 000 lidí. Pochopitelně, že prohrála. Už od rána chodily davy lidí a bylo to našlapaný strašně. Tenkrát tam hrál Torr, Titanic, Arakain, Alisa. Dřív ty sály byly plný. Dnes, abys každého pomalu tahal za pačesy.
Jaké změny nastali za 31 let?
Dan: Veliký. Taková první éra, to bylo od 1979 do toho 1984. Byla to taková vlastní muzika, byla ovlivněna hardrockovou scénou a postupně to tvrdlo. V osmdesátých letech přicházela móda heavymetalu a kluci začínali postupně tvrdnout. A pak přišel Dodo Křížek a muzika se podstatně změnila. Pokračovalo to dál, přišly začátky devadesátých let a Luděk Adámek udělal Vitacit bez Doda a udělali takovou v podstatě hodně americkou desku se skvělým zpěvákem Fanym Stehlíkem. Takže on ten Vitacit prošel několika jakoby žánrovými etapami, ale vždycky hrál s výbornýma muzikantama, byla vysoká kvalita.
Co vás přimělo se vrátit na pódia po 35 letech?
Vzniklo to postupně v podstatě. Ten Vitacit, který teďka hrál s Láďou Křížkem 3 až 4 sezóny, se s Láďou rozkmotřil a Láďa odešel do do Citronu a my jsme si usmysleli, že vlastně uděláme sestavu, která bude sestavena ze všech těch muzikantů od těch nejstarších až do teď. Chceme lidem poprvé v historii naší kapeli poskytnout to, že můžou uslyšet celej průřez od začátku až po dnešní dobu.
Máte v plánu další koncerty?
Luděk: Tak samozřejmě pracuje se na tom moc. Nic není jednoduchý, ale je potřeba vědět, co a jak a pro koho a proč... A tím směrem jít no.
Dan: V podstatě my vlastně koncertovat začínáme, to znamená, že testujeme, jak to bude fungovat na lidi atd. Včetně toho, že tam jsou věci, který jsou ze začátku 80 let až do roku 1992. Je to hodně široký, ale tím, že ta nová sestava hraje tak, jak hraje s těma mladýma, tak to má obrovskej drive a uvidíme, jak to bude fungovat.
Chystáte nové album, nahrávky, videoklipy?
Luděk: Určitě. Tak jako to patří k věci a bez toho se člověk nepohne z místa. Je potřeba taky vědět, kam natočení videoklipu umístit. A dneska vlastně jediná rocková televize je Pařízkova TV a jaký on má názor na cenzuru nebo třeba na nás jako kapelu, jestli mu nějak vadíme nebo ne... podle toho se člověk dostane do televize nebo nedostane, podle toho, jak se líbíš Pařízkovi, protože dneska už jiná televize není.
Dan: Jiná rocková televize není. Pařízek samozřejmně pracuje s Křížkem to znamená, že tam jsou nějaký vazby.
Když by se podařilo nahrát album, budou tam i staré pecky nebo novinky?
Luděk: Byla snaha před, já nevím, pěti šesti lety z lidí ze starýho fanklubu, že by se natočil komplet celý repertoár Vitacitu. Třeba, já nevím, 200 nějakých písniček, jo. A že by vlastně ty písničky hrály vždycky v té sestavě, co je natočili. Tak řeči se kolem toho táhly, já nevím, 5 let. Ptali se mě všichni furt dokola, jestli do toho půjdu, já jsem jim říkal jasně, když to zorganizuješ, já prostě půjdu a zahraju, co znám. No a od té doby se nic neděje, protože to nikdo neuchopil a nic s tím neudělal, kde by byly právě ty staré věci. Ale to, co vlastně zajímá nás, je vlastně ta cesta novým směrem. To znamená, že pokud by staré věci natáčeli, tak my víme jednu věc, že lidi většinou chtěj slyšet osvědčený hity. Ve finále, když zahraješ celou novou desku, tak oni čuměj jako puci a nevědí. Chtějí slyšet furt osvědčené hity. Tak to je, no.
Dan: Ten trend bude tvořit nový věci, protože je to nová sestava a má spoustu plánů, nápadů...
Luděk: Samozřejmně ten základ tam bude vždycky větší z těch starších věcí, a ten výběr, co jsme udělali teď, můžeme klidně 10x obměnit, protože máme furt kde hrát. Takže do budoucna se budeme snažit přinášet ty věci, které lidi neznaj, protože jsme je třeba na živo vůbec nehráli. Třeba Vzhůru Přes Oceán si myslím, že jsme písničky na živo vůbec nehráli dvě nebo tři... a to samé s Máte se hnout, tam jsme taky nehráli 2 nebo 3 věci na živo vůbec. Tam můžeme prostě vybrat třeba některou z těch, kterou jsme na živo hráli. To je většinou pro pamětníky, ale musím říct, že hrávali jsme na různých festivalech s Křížkem a nebo jsme hráli v klubech.
Vzkaz od kapely pro fanoušky?
Luděk: Jak bych to řekl (smích)... Klasika. Přijdte se podívat. My prostě uděláme, co budeme moct, abychom vás pobavili. Abychom vám třeba zahráli písničky, které znáte... nebo neznáte. (smích)
Dan: Kdysi, když Vitacit fakt začínal, byla kapela, která měla 3x v týdnu zkoušení... profesní - velkej standard. Nová sestava ho má taky a to je to, co chceme lidem nabídnout. Kapela šlape jako motor, je to prostě dokonalej profesionální projev hudební. Máte se hnout, pak jsou těžký návraty domů. (smích)
| autoři: | text: Petra Santová |
| Tweet |
Další články žánrů Metal, Rock
Ostře nabitý večer čeká na hosty blatenského hostince U Datla
Čtvrteční metalový dýchánek bude mít U Datla mezinárodní obsazení. Na klubové scéně se tu představí thrash-core LAHAR z Písecka a výrazná řecká mlátička AMKEN. Určitě velký důvod zajít na koncert i ke konci pracovního týdne 11.12.2025. Start pořadatelé ohlásili na 20:00, kdy se do toho opře úvodní sestava.
Janek Ledecký v rámci svého jedinečného vánočního turné spolu s M. Nostitz quartetem potěší KD Klatovy
Blíží se čas Vánoc, který je pro většinu z nás nejkouzelnějším obdobím v roce. Tak proč si ho ještě více nezpříjemnit skvělou muzikou a koncertem, který nás pohladí po duši. Své o tom ví i věhlasný zpěvák, kytarista, textař, skladatel a producent Janek Ledecký, který neponechal nic náhodě a rozhodl se věnovat svým fans speciální dárek v podobě vánočního turné.
Mikulášská besídka v Sadově na Karlovarsku bude mít metalovou příchuť
Každoroční předvánoční koncert thrashového Debustrolu v Klubu Sadov u Karlových Varů má letošní termín stanovený na 5.12.2025. Kromě jmenované mladoboleslavské skupiny se na pódiu, popřípadě i pod ním, představí hororová Fata Morgana. Její playlist obsahuje zhudebněné krvavé filmové příběhy včetně stylových dekorací. O pozvánky oběma sestavám se postaral hlavní pořadatel Radek Kalinič pod hlavičkou Kalimero Agency a v součtu jednotlivých atributů čeká na hosty vydatný koncert – přijďte si ho užít i vy, start je ohlášený na 20:00 hodin.
Hudební soutěž Múza 2025 poznala vítěze Hlavního finále
Multižánrové Divadlo pod lampou se ve čtvrtek 27.11.2025 převléklo do svátečního hávu – na jeho prknech proběhl první ze dvou finálových večerů soutěže amatérských kapel Múza 2025. Z pěti semifinalistů mohl býti jen jeden první, což se promítlo do stoprocentního koncertního výkonu každé jednotlivé formace. Důstojnost Hlavnímu finále před odbornou porotou dodala i celkem početná návštěva a hudební sety tak měly mnohdy atmosféru konkurující podstatně větší festivalové události.
Velká oslava první dekády plzeňských Pearly Seconds dopadla na výbornou
Je tomu deset let, co se do hudebních map zapsala vznikem plzeňská kapela Pearly Seconds. Její dráha se začala odvíjet právě zde, koncertem v domácím Anděl music baru, kam se za ní při oslavě desátého výročí vydala pěkná řádka fans, hostů a rodinných příslušníků. Akce, jejíž termín byl pevně stanovený na středu 26.11.2025, měla silnou podporu a určitě se stane odrazovým můstkem do dalších hudebních let sympatické party.
Megakoncert Radia Čas pro všechny bezva lidi se společností Ridera spojil generace
Megakoncert Radia Čas po roce opět oslnil Ostravu. Krásné 27. narozeniny známého ostravského Radia Čas slavila zaplněná Ostravar Aréna. A o tom, že půjde o nezapomenutelný večer plný hvězdných jmen tuzemské i zahraniční hudební scény, už předem nikdo nepochyboval.
Blatenský koncert amerických Ignite byl plný energie a dobré muziky
Očekávaný a dlouho dopředu avizovaný koncert americké kapely Ignite měl termín konání v úterý 25.11.2025. Do klubových prostor blatenské bašty živých hudebních událostí – Hospody Na Vinici, si našla cestu velice pěkná návštěva, která nadupanému představení vytvořila perfektní atmosféru. O rozjezd se postarala skupina Springless, jejíž vitalita vtáhla do děje většinu klubového osazenstva. Pozvánky oběma formacím byly v režii pořadatelského týmu Nuclear Intervention, jenž je podepsaný i za organizací stejnojmenného festivalu v Kadově. Dobrý zvuk z dílny Pavla Stejskala pak dodal ostré koření večírku, o kterém se bude ještě dlouho mluvit.
Další rozhovory
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.
Malý rozhovor s Jarkem Filgasem ex frontmanem hudebních skupin Argema a Premier
Rozhovor je zaměřený na jeho hudební cestu, tvorbu i osobní reflexe.
Bára Zemanová & BAND vyjeli na letní tour. Zvou na Footfest i na oslavy 10 let pivovaru Raven!
Plzeňská zpěvačka Bára Zemanová se vydala se svou kapelou na letní tour po slavnostech a festivalech. Jak si letní rockovou jízdu užívají a na jaké akce zvou své posluchače, na to jsme se zeptali přímo Báry.
Rozhovor s Elvisem Vladimírem Lichnovským po jeho vystoupení na Dne obce Hať.
Elvis Vladimír Lichnovský, jeden z nejvýraznějších českých představitelů krále rock’n’rollu, zavítal koncem června do Hatě, kde rozzářil pozdně noční stage během Dne obce.
V rozhovoru se ohlíží za atmosférou koncertu, vzpomíná na své začátky s „elvisovskou“ pódiovou personou a přibližuje, jak se po téměř třech dekádách v roli Elvise mění jeho přístup k vystupování.
Díky!Fest 2025 - rozhovor s kapelou UDG
Dalším z interpretů letošního ročníku Díky!Festu je stálice mnoha letních i klubových pódií parta UDG. Zeptali jsme se ještě před festivalem na několik otázek, jak se na něj kluci připravují, těší, ...
Díky!Fest 2025 - rozhovor s pořadatelem Martinem Janotou
Letošní ročník Díky!Festu je již 3. ročníkem tohoto zajímavého festivalu a my jsme vyzpovídali pořadatele Martina Janotu. Těšte se na zajímavý rozhovor, jak se plánuje, připravuje a realizuje podobný festival.
Proč právě Kastelán? To nám v live interview prozradil známý český herec Jarda Plesl a frontman Septic People Lexa Fedorov!
Dříve než proběhly první vteřiny natáčení, měli jsme tu možnost vytvořit live interwiev, ve kterém jsme vyzpovídali právě Jardu Plesla a frontmana Septic People – Alexe „Lexu“ Fedorova.