Zimní Paranoir kemp 2018 – dva dny plné punku, SKA i hardcoru 23. ledna 2018   (19:14)19. a 20. ledna 2018 se v pražském klubu Fatal uskutečnil 2. ročník vícežánrového festivalu Zimní Paranoir kemp. Přinášíme report z druhého dne této povedené akce.

Přežít zimu je vždycky oříšek. Obzvlášť pro nás, teplomilce, kteří za vrchol roku považují horké letní večery, kdy si do vyčerpání užíváme libé tóny našich oblíbených kapel, linoucí se z pódií našich milovaných festivalů. Sezóna je už nenávratně za námi, na další si musíme ještě pár měsíců počkat, ale naštěstí tu máme pořadatele, kteří nezahálí, své příznivce si hýčkají a dopřávají nám zimní varianty toho, co tak milujeme – festivalů plných muziky.  

Paranoir kemp je multižánrový festiválek, poslední ročník se konal začátkem září blízko Prahy, na dvou pódiích zde vystupovaly legendy jako Znouzectnost, stálice jako Lety Mimo, až z Polska přijeli zahrát Poron Slat a příležitost si zahrát zde dostávají i nováčci s vysokým potenciálem, jako jsou například pražští Homesick. 

Místem konání zimního Paranoir kempu byl velmi příjemný podnik na Žižkově nesoucí název Fatal. Ve dvou dnech (19. a 20. ledna 2018) se zde vystřídali interpreti napříč žánry punku, ska, hardcoru a večírek to byl opravdu vydařený. V pátek vystoupili Hell Paso, Bikkinyshop, Homesick, Just Wär nebo From Void to Abyss. 

Sobota odstartovala malou, leč pro mě velmi příjemnou, změnou programu, kdy na pódium nastoupila mladá nadějná partička, říkající si M3TA (dříve Třetí Meta.) Jejich repertoár balancující na hranici pop-punku neurazí, ba dokonce nadchne, díky dokonalým vyhrávkám a songům s texty, které jsou plné životních pravd, občasného zklamání, které k životu patří, i naděje v lepší zítřky. Zahráli moje favority, jako je Stačí chtít, Proč, nechyběly ani pecky Všechno, co jsem řekl, nebo Už mě nech. A ve finále přišlo Přání. A já si teda přála, takže pokud se nesplní, jdu ke klukům reklamovat :)

Následující kapelu můžeme považovat za stálici na české hudební scéně a nebojím se říct legendu českého punkrock'n'rollu – jedná se o pražskou partičku Vyčůrat a spát. Kapela se formuje od roku 1999 a za tu dobu stihla posbírat pořádnou základnu fanoušků. A to i přes jejich dosti svérázný humor a pohled svět s heslem „Hlavně se neposrat.“ Sobotní večer toho byl důkazem, fanoušků se sešlo dost. Pělo se, tančilo, pil se rum a to všechno na pódiu i pod ním. Na song Byznysmen už seděl jen málokdo.

Štafetu přebrali vsetínští ska-punkáči Vysoké napětí, kteří svými houpavými rytmy roztančili všechny pod pódiem. Show odpálili peckou La Santa Maria z CD Jedna scéna (2013), které si mimochodem můžete celé stáhnout na bandzone kapely.  Na přetřes přišlo i téma uprchlíků ve stejnojmenné písni a suchá nit nezůstala ani na našimi interprety tak neoblíbené instituci OSA. A i na naší policii mají kluci z Vysokého napětí svůj vlastní názor. Chcete vědět jaký? Určitě navštivte některý z jejich následujících koncertů (http://www.vysokenapeti.cz/koncerty) a vsaďte se, že protancujete střevíce – doslova. Svižné, rytmické, nabité energií. Za mě perfektní zážitek. Celou show Vysoké napětí zakončilo novinkou z roku 2015 – Loutkař.      

Následoval Bikini karneval, punk-crossover z Prahy a já už jsem pomalu přestávala doufat, že mě nějaká kapela zklame. Nestalo se tak ani nyní. Pokud si někdo čas na podiu opravdu užívá a je schopný stejné nadšení z hudby přenést i na publikum, je to tahle trojice muzikantů říkající si Bikini karneval. Edák, Medák a Hejla se nejspíš pro hraní a živé vystupování narodili a spolu jim to ladí opravdu skvěle. A prý mají rádi koně, potažmo minikoně, na což se musím příště pozeptat a koňské tajemství odhalit třeba v nějakém rozhovoru pro MusicGate :) Zazněly songy jako Řeka, Siluety, Divadlo a show pak uzavírala věc s názvem Universum. Myslím, že v tomhle případě jsou slova zbytečná, musíte to zažít! Máte možnost už 3. února, kdy v Kladně vystoupí po boku Flattus a M3ta… Tuším skvělou párty. 

Ale to už bylo na řadě pražské seskupení Decibelo Retardo. Jejich tvorbu krásně popsal kolega a člen Martin Fürbach v pozvánce na tuhle parádní akcičku a já to lépe asi nesvedu, takže mi dovolte citovat: „Trochu devadesátkovej grunge, trochu uřvanej punk, hodně špíny a bezprostřední syrovosti v kombinaci s českými nihilistickými texty, to je několika slovy tahle mladá formace.“  No a za mě? Jednoznačně překvapení večera, které od teď vyhledávám. Pánové do toho dali všechno a odvedli perfektní výkon i přesto, že se jedná o celkem mladou kapelu. Sehraní jsou skvěle a na podiu se pohybují jako ostřílení matadoři, takže jen tak dál. A byla i svlíkačka. Na svém kontě mají EP z roku 2017 s názvem Sluneční výpravy, které obsahuje 5 skladeb včetně té, které odpálila jejich vystoupení – Nihilismus. Dále CD z téhož roku nesoucí název Obraz od Falera s šesti skladbami a velmi zajímavým vizuálem.  Při psaní tohoto článku mají pánové na bandzone 31 fanoušků – takže povinně http://bandzone.cz/decibeloretardo/ a do léta nás bude minimálně 150. Decibelo Retardo si to určitě zaslouží a já už se moc těším, až si jejich show užiju bez foťáku na krku. 

Večer uzavřela partička Třetí stupeň tortury. Tihle pánové si neberou servítky s ničím a nikým. Jedná se parádní oldschoolovej hardcore punk, jejich texty se opírají o temnější témata – no posuďte sami při výčtu názvů jejich CD – Sklep (2009), Kladiovo na čarodějnice (2011), Generace Černobylu (2015), Nastavené zrcadlo (2017). Trochu jsem se bála po cestě domů. Drive, energie, nářez. To je Třetí stupeň tortury ve třech slovech.  Panům patří moje neskonalá omluva, ale nemám ani fotku. Za to slibuji v příštím reportu specielní péči :) 

Sečteno a podtrženo… Kdy, že se to bude konat další Paranoir  kemp? Sledujte aktuality stejně jako já a pokud bude line-up stejně tak povedený jako minulý ročník nebo jako v tento studený víkend v parádním podniku Fatal, sejdeme se všichni v kotli. Sleduj jejich FB - https://www.facebook.com/paranoirkemp/