1. den festivalu Přeštěnice přinesl spoustu zajímavých hudebních zážitků 2. července 2018 (13:56)Hlavní Radio stage představila spíše popovější vystoupení zvučných jmen, Fajn rock music stage pak především punk-rockové řádění. Muzikus & Sai stage byla zajímavou směsí mnoha žánrů – čiperného bongo řádění, skáčkového pohupování, pohodové rockovky i rap metalové smršti.

Crossover Hip Hop / Rap Metal Pop Punk (rock)Rock Rock'n'roll R&B Ska

Ben Cristovao Čiperkové Circus problem Covers for loversEFKFilip Zangi & PurpurGangsta ska Horkýže slíže Kyanid Marek Ztracený Náhodný výběr Natural Naven No Name Pavel Callta Pavel Horejš Phatlip Rightnow The Diversity Totální nasazení Zakázaný ovoce

1. den festivalu Přeštěnice přinesl spoustu zajímavých hudebních zážitků

Jiří Trnka

251 fotografií v galerii Pavel Horejš (7 / 251)

První fanoušky přilákal k hlavnímu pódiu Pavel Horejš se svými příjemnými popovými písněmi. Další fanoušky pak v podobném stylu přivítal Pavel Callta a plac před hlavní stage se začal postupně zaplňovat. Než se zaplnil úplně, mohli jsme si vedle zaskotačit s veselou skočnou česko-balkánskou dechovkou Cirkus Problem.

Pak už vlétla na Radio stage hvězda dnešní mladé generace, kdysi účastník soutěže Superstar a letošní porotce téže soutěže, Ben Cristovao. Netušili jsme, co přesně od jeho vystoupení očekávat, ale po skončení jsme měli pocit, že jediná možná reakce je smeknout. Dlouho jsem nezažil takhle dokonalé vystoupení. Nechybělo v něm opravdu vůbec nic. Ben ze sebe vydal úplně všechno – kvalitní zpěv, zajímavé písně, obrovskou energii, vtipné průpovídky a především neskutečnou profesionalitu s lidskou dávkou pokory. Po koncertě se ještě pověnoval svým fanouškům krátkými rozhovory, focením a podpisy. Myslím, že z jeho vystoupení by si mohl vzít příklad nejeden hudební bard, který už zapomněl, jak správně pracovat se svými fanoušky.

Pauzu jsme si pak mohli urychlit v punk-rockovém stylu s kapelou Covers for lovers. Kluci chrlí jednu svižnou píseň za druhou, ať už poctivé covery, nebo z vlastní tvorby. Od stálice přeštěnického festivalu už pár let můžeme očekávat také hymnu právě tohoto open airu „Slunce nad Přeštěnicí“.

Pak už jsme se mohli těšit na dalšího mladého profíka, Marka Ztraceného, s jeho barevnou show. Designově bylo vystoupení velmi propracované - od obrovské barevné plachty, přes čelní stěnu kláves až po džínové barevně pocákané oblečení a tenisky. Co dodat k hudební stránce tohoto vystoupení? Bylo jako vždy příjemné a profesionální od A do Z, nechyběly nové pecky ani ty už notoricky známé. A fanoušci si je užívali plnými doušky.

Kdo chtěl po Markových opojných písních opět znovu zrychlit, mohl si užít další punk-rockovou klasiku ze Slaného – Totální nasazení. Kluci klasicky rozpařili nejednoho týpka a nejednu roštěnku a to od mladších pubertálních ročníků, až po zkušené, ale duchem mladé bardy a dámy.

Pak už dorazila jedna z těch největších slovenských klasik. Bezejmenná kapela No Name skládající se z velké grupy bratrů Timkovců a několika jejich kamarádů je vždy zárukou veselé show plné notoricky známých melodických písní jako Starosta, Čím to je, Žily, i přídavku Ty a tvoja sestra. Ani v Přeštěnicích tomu nebylo jinak a davy šílely, zpívaly a jásaly.

Po skončení to hned rozjela další punk-rocková legenda tzv. Zakázko. Kdo by přece jen nevěděl, tak Zakázané ovoce. Ač si kapela v posledních letech prošla různými problémy a změnami, na vystoupení to nebylo znát, bylo plné energie a známých songů. A lidé pod pódiem pařili a pařili a pařili – s úsměvem a písní na rtech.

Kdo si chtěl užít tvrdší muziku, mohl zavítat na Muzikus & Sai stage, kde ve stejnou dobu vystupovala parta Phatlip. Pro nás to byla trošku těžká volba, tak jsme si tedy užili půl koncertu „Zakázka“ a půl koncertu kapely „Phatlip“. Hned jak jsme dorazili k Muzikus & Sai stage, smetla nás neskutečná vlna energie, která se hrnula ze čtyř přísných drsňáků na pódiu a ještě přísnější krásnou roštěnkou za bicími. Hnali do nás všemi údy, svaly a hlasivkami tzv. rap-metal. Možná by někdo jejich styl nazval třeba nu-metal, ale důležitější než název byla jejich obrovská chuť, radost, síla energie a texty veselé i závažné – jako např. nápis na jejich tričkách „HUCKING FELL“.

Po této smršti přišla další v podobě zábavně praštěné slovenské partičky v českém volném překladu „Tudle nudle“, v originále tedy „Horkýže slíže“. Velkým ale příjemným překvapením byla nová rusovlasá členka ansámblu s baskytarou, takže kapela pánskému publiku ladila podstatně lépe i opticky. Začátek koncertu byl drobným zklamáním, protože působil trochu unaveně, chyběla mu klasická bláznivá energie, která je pro tuhle partu typická. Ale ta se postupně zvyšovala a zvyšovala, až do astronomických výšin, tak jak jsme u Horkýží zvyklí. Do jedné písně si dokonce náhodně vypůjčili zpěvačku z publika, která se tričkem „Mám v piči“ přesně zapasovala do stylu kapely. Pro vybranou slečnu to byl jistě nezapomenutelný zážitek. Zaznělo pár nových písní, ale samozřejmě i ty notoricky známé: „Malá Žužu“, „Vlak“, „Logická hádanka“ a jako přídavek „Lesbiens & Gay song“. A vystoupení tak skončilo přesně v tom tempu, ve kterém jsme jej očekávali.

Tímto nám chvilku po půlnoci skončil páteční oficiální program hlavního pódia, ale ihned se k nám linul program neoficiální od asijského stánkaře „Tondy“, který opět rozjel svůj set českých trampských a lidových písní a lákal tak k ochutnávce svých smažených nudlí. Tohle je vždy úžasně falešné ale vtipné představeníčko.

Jedním z posledních pátečních interpretů byla skupina Naven, která svým propracovaným setem byla příjemným večerníčkem pomalu připravujícím páteční večer k závěru.