Báječná Hanka a charismatický Petr bavili Měšťanskou besedu v Plzni 28. ledna 2018   (22:41)Hana Zagorová a Petr Rezek 24. ledna zazpívali Plzni

24. leden, velké těšení, velké očekávání,… stojíme před Měšťanskou besedou v Plzni.  A co že se tu dnes děje?  Plzeň přijede navštívit báječná zpěvačka a stálice české populární  hudby  Hanka Zagorová a nebude tu chybět ani charismatický zpěvák Petr Rezek.

V 18 hodin a 30 minut se otvírají velké dveře a dav lidí se valí k šatnám, odkud se všichni přesouvají do sálu, který se během chvíle plní do posledního místa. Při vstupu do sálu, nás pohltí sváteční atmosféra, Měšťanská beseda je překrásná secesní budova, která je už více než 100 let srdcem plzeňské kultury. Sál zdobí mramorové sloupy, zlaté zdobení a malby, strop zkrášluje obrovský nádherný  lustr.

Je 19 hodin a na jeviště přichází charismatický zpěvák Petr Rezek za doprovodu kapely Boom!Band Jiřího Dvořáka s první písní Každá show jednou skončí  a sálem zní: „Jednou jsme řekli start, dali život kytarám, tak jsme hráli Rock n´ roll,  to byl náš křest… Sebe jsme vždycky dali, dokud šel mikrofon, i když se móda točí, to po nás zůstává, každá show jednou skončí, každá show začíná...“  a opravdu show začala…
Po první písničce  Petr Rezek pozdravil diváky slovy: „Hezký dobrý večer v Plzni “ a sázel jednu hitovku za druhou s obrovskou energií a elánem a svými vtipnými poznámkami bavil všechny přítomné.

 Zazněla píseň Kino Gloria a hned s prvními tóny všichni zpívali ta všem dobře známá slova: „V kině jsem ti první pusu dal, v tu chvíli zapomněl jsem,  kdo v tom filmu hrál, němý a černobílý, myslím byl všem k smíchu, právě on tvou pýchu smyl…“
Další písničkou byly Rozdíly a všichni zpívali: „Ty jsi tak bezstarostná a já jsem ustaraný, ty jsi tak otevřená a já jsem opatrný, ty jsi tak náladová a já jsem přemýšlivý, ty jsi tak tajuplná a já ti všechno povím. Ty jsi tak nebezpečná a já spíš nenápadný, na pohled výjimečná a tak to nemám snadný a když si za padesát teď kontakt vyplníme, řeknou nám počítače, že se k sobě nehodíme. A přesto mám tě rád a ty mě máš ráda. A přesto mám tě rád a ty mě máš ráda a všechny rozdíly se patrně mýlí...“  

Petr Rezek vnesl do sálu skvělou náladu a vůbec se neostýchal vejít mezi publikum, zpíval mladé slečně a hladil ji po vlasech, procházel středovou uličkou, zdravil se s lidmi a rozdával úsměvy a pozitivní energii na všechny strany.  
Tento báječný večer nás ještě potěšil písněmi Když je klukům 15 let, Kluci jsou páni, Zpívám píseň o setkání a  Jsem obyčejnej kluk.  

Mnohdy vyzýval publikum ke zpěvu a následně chválil slovy: „Jé, byli jste dobrý! Byli jste senzační!“ Nutno podotknout, že publikum písničky vychutnávalo s nadšením a pan Rezek skvěle hrál na kytaru  a přidával další a další hitovky, jako Ó my baby a samozřejmě nesmělo chybět  ani Přátelství , protože: „Přátelství, to je někdy víc než láska, je to víra v to, že ruka svírá pevně jinou dlaň. Přátelství, to je plachá něžná kráska, která mává na toho co dává víc než citů daň...“

Potom Petr Rezek srdečně popřál všem přítomným k novému roku: „ Ať vám prší krásně, ať vám prší štěstí, zdraví,  láska a občas i nějaká ta koruna“ a loučí se s písní Nejkrásnější déšť. Publikum se přidává a všichni zpívají: „Prší krásně, nebe změnilo se v konev plnou vláhy, všechny trable vedra pozbývají váhy, každá kapka je jak jedno slůvko básně. Všem záhy líp se dýchá, všechno kolem očí prostře si a září, rázem poznají se poctivci i lháři, kdo se naparuje, tomu zmokne pýcha. Už máš mokré vlásky, jedna kapka z čela po nose ti stéká, mokrá blůzička ti siluetu svléká, řekni, zkrásněla jsi z deště nebo z lásky?“ 

Petr Rezek pronesl na závěr: „Děkuji kapele Boom!Band Jiřího Dvořáka a děkuji hlavně vám, protože bez vás bychom tady nebyli.“
Na závěr přidal ještě jednu písničku Jsi a všichni zpívali a tleskali : „Dam di-bi-dam, di-bi-dam,
di-bi-dam-dam-dam-dam, di-bi-dam, di-bi-dam, di-bi-dam-dam-dam-dam, di-bi-dam, di-bi-dam, di-bi-dam-dam-dam-dam, di-bi-dam, di-bi-dam, di-bi-dam-dam-dam-dam. Jsi, prostě jsi, rozumíš, nejen snad, ne asi, vím kudy blíž, taky vím, jak ti voní vlasy, vím o co tíž po kapkách květy žízeň tiší, vím co je výš, co je dál, to je křídlům bližší.“

Kolega z kapely pak ještě dodal: „Petře, je na čase odhalit falešnou skromnost a přiznej si že seš nejlepší! Drazí, to byla poslední písnička Petra Rezka, protože už víc písniček nemá. Ještě má asi 3 nebo 4, ale zapomněl texty.“

Publikum odměnilo Petra Rezka obrovským potleskem, no co dodat, prostě si ho zasloužil, protože byl úžasný.

Po krátké pauze vchází na pódium Hanka Zagorová, báječná zpěvačka Hanička písnička s první písní Proč ti na tom tak záleží,.. a všichni s nadšením zpíváme: „Proč ti na tom tak záleží, co tví přátelé říkají ? Když se jim nelíbím, to zřejmě ničím nezměním. Proč ti na tom tak záleží, jak dívá se ta , co myslí si ten? Ty mě snad líp musíš znát, jestli máš mě rád."  
Po písničce se Hanka vítá s diváky slovy: „ Dobrý večer, já vás tady moc vítám a byla bych ráda, abyste večer strávili co nejpříjemněji.“
 A vzápětí následovaly další a další hity, protože neznám Haničky písničku, která by nebyla hitem.
Nesměla chybět Rybičko zlatá, přeju si : „Viděla jsem život zatím jenom z rychlíku, 
co nikde nestaví a když, tak ze zvyku. Oči mám dokořán od rána do noci, ať dělám, co dělám, není mi pomoci. Viděla jsem život zatím jenom z rychlíku. Až mi jednou zastaví, sednu si k rybníku a nechám běžet čas, ať si jen utíká. Já čekám na rybku z našeho rybníka. Rybičko zlatá, přeju si, mít vrásky smíchu u pusy a písničky a zpívání a klid na tichý dívání a čtení knížek schovaných na sladké chvíle před spaním, mít třistapětašedesát dnů štědrých každý rok. Fanoušky velmi potěšita i další pecka Spěchám.
Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné,  o této písničce Hanka prozradila, že každý zpěvák má nějakou písničku nejraději, u ní vede právě tato: „Je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné, hudba aby hrála, hvězda, aby plála, člověk vyšel z mála, hlas zněl jako hlas má. Je naprosto žádoucí, láska, aby hřála za nocí. To je naprosto důležité, abych byla šťastná.“

Pak přišel na jeviště znovu Petr Rezek a  dali společně a výtečně  Duhovou vílu, no, zkrátka  je vidět, že jsou sehraní a dlouholetí kamarádi.

Pak  Hanka Petra poprosila, že se potřebuje aspoň jednou převléknout, tak doufá, že si s tím poradí a že ji zatím zastoupí.
Petr Rezek byl tak hodný a představil kapelu Boom!Band, která hraje  ve složení:

Jiří Dvořák – kapelník a basová kytara
Ondřej Hájek - piáno
Jiří Březík - akustická kytara
Ondřej Fišer - kytara
Tomáš Kapek - bicí
Jana Koutová - vokalistka

A jedem dál,..  jako další písničky zazněly Mít ráda, Málokdo ví, Dokud hraje čardáš, Rande u zdi nářků, a to je právě písnička, o kterou si psali posluchači, že chtějí, aby ji Hanička zařadila do svého repertoáru.
Následovala moje nejoblíbenější písnička Za každou chvíli platím, víc než se ti může zdát a Hanka ji doprovázela znakovou řečí, no, je prostě úžasná, písnička i Hanka, co dodat.
 Pak se nás Hanička zeptala, jestli víme, kolik má vlastně písniček, tipla jsem si 800 a je jich bez mála 850. Hanička s úsměvem řekla, že některé si už ani nepamatuje, ale kdyby měla zazpívat všechny, byli bychom tu 3 dny a 3 noci a to není možné, proto nám zazpívá výběr z nejvíce oblíbených písniček, a začala Bludičkou Julií, Asi asi, Biograf láska, Já se vznáším, Můj čas a Nápad.

Zagorka, jak se jí často říká, nám prozradila: „Všechny písničky nemám stejně ráda, z některých se staly šlágry, některé už ani nevím, že jsem zpívala, některé naopak zbožňuji  a  jestlipak víte, jaká to je?“
Jistě že Maluj zase obrázky, jak jinak,... tu máme taky všichni moc rádi a tak jsme si ji společně  zazpíval: „Měli jsme dva hrníčky, čtyři talíře, vyzdobené sluníčky přímo od malíře. Cukru na pět hromádek, čtyři knížky pohádek dva prstýnky na splátky, prázdné přihrádky. Maloval jsi obrázky dlaní horkou od lásky, chroupali jsme oblázky jako oplatky. Žádné auto v garáži, jenom pevná zem, stávali jsme v pasáži frontu na podnájem. Chodili jsme do Šárky, kupovali polárky, šetřili jsme na dárky malé jako svět. Svoji lásku na klíčky zamkli jsme si za víčky nosila jsem střevíčky sedm krásných let…“ tahle písnička je opravdu ze života a i já bych raději hrníčky malované sluníčky, než dovolenou na pláži.
Předposlední písnička byla opět další hitovka, ... Studánko stříbrná 
 

A na úplný závěr přišel znovu Petr Rezek a dali si s Hankou duet, který by jim diváci neodpustili a to je Ta pusa je má. 
Celý sál tleskal a zpíval: Ta pusa je má, ta pusa je tvá, nakonec, proč se ptát, bude krásná a nekonečná. Tu pusu mi dáš, tu pusu ti dám, nejhezčí, nejbáječnější, jakou jsem znal.
Hm - teď měla bys říct: ach ne, tady ne. Vždyť líbat v jízdní dráze zdá se nevhodné.
A ty by si měl teď v rozpacích být a zkoumat míru nevkusu, právě teď pusu chtít. Však to, co je v nás, nemůžem teď zpátky vzít...

 

Haničko a Péťo, děkujeme moc, byl to pro nás všechny nezapomenutelný zážitek, jste oba báječní, už teď se těšíme na další příště a děkujeme, že jste, máme vás rádi.