Cocotte Minute dokázali fanouškům přivodit skutečný orgazmus, pražská Lucerna jim byla svědkem 14. prosince 2025   (11:00)Hrubozrnní Cocotte Minute, dopřáli fanouškům i sobě opravdovou lahůdku.Třináctý prosinec se zapíše do análů jako den, kdy Lucerna praskala ve švech, pod těžkotonážními riffy české metalové kapely. Vyprodaný svatostánek se totiž v tomto ranku jen tak někomu nepovede.

Kdo zná Cocotte Minute ví, že neutuchající zápal pro věc je jejich doménou, nejinak tomu bylo i tentokrát, měsíce příprav se přetavily v monster akci, kdy se nešetřilo efekty. At' už v podobě tanečnic, videoprojekce a hudebních hostů.

Sluší se začít ale předkapelou. Tou se stali po hlasování fanoušku Stellvris. S novou posilou za bicíma a ve stejnokrojích vtrhli po intru na stage přesně úderem sedmé večerní.
Nepřehlédnutelná frontwoman Nicol Hofmanová se svou smečkou nasypala do diváků průřez svými alby a neopomněla ani songy z nového EP Shatter & Bloom.

Fanouškům a především jejich dětem udělali radost i obřím plyšovým medvědem, stihli vyzvat k circle pitu a padla zmínka i jak dostali na internetu ''sodu'' za cover coveru od Cocotte Minute a tak zahráli ten, co vytvořili přímo oni a to na song od Nicky Minaj Starships a taky pokřtili už zmíněné EP, kmotry se stali jejich manažer Tomáš Fleck a také tour manager od Cocotte Minute, Roman Korbut. Nicol si vyzkoušela i skok do lidí a ti ji pronesli částí sálu. Jak to tak u předkapel ovšem bývá, trpěli horším zvukem a to už je ale nešvar celé Lucerny jakožto hudebního sálu. Nevěšme hlavu, ještě je (o nich) uslyšíme a že pořádně nahlas, to si bud'me jistí! P.S. Posíláme pozdrav Courtney LaPlante, vid' Nicol.

Krátce po osmé večerní se hladoví fanoušci dočkali toho, na co čekali. Za zvuků intra, před projekcí a visutou stagí za bicími, nastoupila více jak čtvrtstoletí hrající kapela Cocotte Minute s nedělitelnými pilíři Martinem Zellerem a Ondřejem Voršilkou aka Czendálem. Song Černý šaty zakončený salvou z děl chrlících černé konfety, Srdce, Tanči a Říkej si co chceš, kdy byl nakonec zpěvák spoután kabelem od mikrofonu, neméně efektní byla divoká hra na perkuse hostující členky kapely Alžběta.

Koncert tekl jako Řeka a přišel čas na cover Petra Kotvalda, Milujem se čím dál víc a pak už hurá na hosty! Thom z kapely Imodium se připojil v písni Králům koruny a přes Vlčí hrad jsme se dostali až na Ostrov, který Zeller zazpíval jen za doprovodu klávesistky. Štěstí doprovodilo navíc smyčcové trio. Následující Křič nahá podtrhly nejen smyčce, ale i tanečnice oděny v bílé látce, s obručemi kolem těla a navíc ovšem umístěnými uvnitř sukna. Punkoffkha s tématikou lebek s čírem promítajícími se na LED stěně naladila publikum na divoké kreace a ty se přelily i do Bratře nedovol, kde si cesty davem proklestil jak pěvec Zeller, tak i hostující Dan Kurz z kapely Atari Terror, který rozvášnil už tak pulsující obecenstvo a došlo na wall of death. Legendární song Czeko dostal aranžmá obsahující zmíněné předešlé prvky obohacující vyznění, plus interpretaci s Thomem a Anetou snažící se rozdrtit perkuse, ani diváci nepřišli zkrátka a byli opět zapojeni do choreografie.

Kopem obohatil písničkář Vojtaano a jak se koncert blížil k závěru, všichni už se těšili na Bastarda, připluly i Lodě a to už se kráčelo 1,2,3, vpřed, dokud nezablikala na LED panelech výstražná světla při coveru Můj čas a co by to bylo za předvánoční  akci, kdyby nezazněla Kohlleda s hostujícím zpěvákem Lubošem Valečkem aka Horstem z kapely Trautenberk projekcí vyzdobeného obýváku, který zachvátily plameny a zchladily z děl chrlící bílé konfety, připomínající sníh. Lucerna se vyprodala a tak na úplném konci zazpíval Vojtaano Stánky, byl tedy dodržen slib, žepokud se tak stane, zazní i tahle zlidovělá písnička. Tak se Ti to povedlo ty megalomane Zellere a jak by řekl klasik:,,S partou dětí rokenrolu, hrál jsi před bouřící Lucernou.''