Dead End 2017: Lenka Dusilová i hlasití Američani Pro-Pain 25. listopadu 2017   (21:31)24. listopadu se odehrál další ročník Dead End festivalu v Českých Budějovicích

Festival, který se zaměřuje zejména na kapely naší i zahraniční klubové scény, v Budějovicích už dávno zdomácněl. Stal se běžnou součástí podzimních víkendů vyznavačů stylů jako rock'n'roll, metal, hardcore a dalších. Večer 24. listopadu nebyl ani letos výjimkou. 

Brány českobudějovické Gerbery se otevřely v 17 hodin a o necelou hodinu později se rozezněly první tóny z dílny Colp v případě Budweiser Budvar stage a dílny Final Flag v případě Horní stage. Vedle těchto pódií byla pro návštěvníky připravena ještě další dvě: v restauraci Gerbera diváky bavila sebranka Lex Barker a Acoustic stage zase ovládalo trio Honza Křížek, Lenka Dusilová, Čardáš klaunů. 

Obě prvně jmenované stage byly vybaveny projekčními obrazovkami, které využily např. kapely Satisfucktion nebo Love Gangsters. Banda kolem Marothy navíc dovezla kupu všelijakých kulis typu pračka, vysavač atd. 

Celé odpoledne a večer utekly jako voda. Fanoušci skoro nestačili přebíhat mezi jednotlivými dějišti, protože 4 pódia? To už zní jako důkladně našlapanej barák. A taky že jo. Horní stage byla svým lineupem i vzezřením vyložená klubovka, což nebylo vůbec na škodu! Představila se tu oblíbená Insania, Hell Paso nebo Unaffected Evolution. Rozhodně zaujali francouzští Elephants. Za mě osobně jeden z nejlepších setů večera. Dynamika, energie, hardcore jak fík, kotel… co by si kdo mohl přát víc? V HC náloži pokračovali i místní Better Way nebo hoši z Made by Zero. Celý večer uzavřeli blázni Übergas od západních sousedů. 

Budweiser Budvar stage zase ovládla jména jako Eponine, mazáci Locomotive, trio Sunflower Caravan a také kapela, jejíž jméno nebylo do poslední chvíle známo. O koho jde, se fanoušci dozvěděli opravdu až na začátku koncertu. Šlo o stone-rockové The Atavists. Pak už se svým unplugged obývákem dorazili Satisfucktion, kteří vlastně za celým festivalem stojí. Fanoušci své oblíbence povzbuzovali potleskem i společným zpěvem. Volba unplugged mě na takové akci sice udivila, ale rozhodně neříkám, že se mi nelíbila. Naopak. Kvalitní set podtržený snad už tradičně výborným výkonem zpěváka Broni. Malignant Tumour byli určitě velkým lákadlem. A právem. Kapela, mimo jiné oceněná i Andělem, rozhodně nezůstala nikomu nic dlužna. Američani Pro-Pain by se dali beze zbytku označit za jeden z vrcholů celého festivalu. Jejich show prý bývají označovány za jedny nejhlasitějších vůbec. Ta páteční byla rozhodně dost nahlas a k tomu se rovnala drobnému rozmaru počasí typu hurikán. Gary Meskil je už naštěstí po červencovém útoku, ze kterého vyvázl pěkně zřízený a díky němuž si poležel v nemocnici, ve skvělé formě. Publikum se za to kapele odměnilo parádním kotlem. Program celé stage uzavřeli Pirates of the Pubs. 

Tak abychom to shrnuli, ne? Musím se přiznat, že některé minulé ročníky mi přišly maličko silnější, ale to je spíš otázka osobního vkusu. Jinak bych to viděla na parádní večer, parádní kapely, parádní organizaci. Příště chceme zas!
See you on Dead End.