Doma to žije! 18. prosince 2017 (22:17)Předposlední koncert šňůry RIVAL❤VE ve velkém stylu.

Koncerty

Folk Pop Rock

UDG; O5 a Radeček; Pokáč

Tereza Veselá

95 fotografií v galerii Pokáč (7 / 95)

Už i poslední koncert letošního přátelského turné RIVAL❤VE kapel UDG, O5 a Radeček s písničkářem Pokáčem je za námi, my vám ale přinášíme fotoreport z jejich předposlední zastávky v Ústí nad Labem, domovině UDG.

Koncert proběhl v pátek 15. prosince v profláknutém ústeckém klubu příznačně pojmenovaném Doma. V sedm hodin se otevíraly brány podniku, aby všichni příchozí měli čas se na kapely začínající o hodinu později řádně naladit. Protože ale Pokáč, první na programu večera, je správný muzikant, Čech a muž na pravém místě, dopřál si akademickou čtvrthodinku, než na pódium opravdu vystoupil. Kdokoliv byl ovšem jen mírně rozmrzelý pozdním startem, musel během prvních pěti minut dokonale pookřát pod salvou Pokáčových vtipů a průpovídek, jimiž uváděl svůj výstup a i první píseň tématickou – Nikde žádnej sníh. Ani během samotné písničky si neodpustil drobné vsuvky jako například:

„Panna Maria
dala život děťátku,
proto jsme teď ty i já
ve frontě v Palládku – to je centrum Palládium v Praze“

Zde je místo i pro Vaší reklamu.

Cbanner (1) (900 x 150px)

Jako další skladby v seznamu dnešního večera se sálem nesly songy jako Hrdinský čin, Vlasy, Mám doma kočku, mezi mládeží dobře známé Porno nebo Pokáčovy oblíbené Stereotypy. Nechyběly ani ukulele minisongy, které Pokáč uvedl svou malou úvahou o tom, jak ukulele vždy chápal jako malý a zbytečný nástroj a proto na něj nehrál. Dnes jej stále považuje za zbytečný, už ho ale ovládá. K demonstraci přišel s minisongy Nedělám nic, ale dělám to dobře a Rád chodím na poštu, po nichž se ozval ohlušující potlesk a aplaus, téměř delší než samotná skladba.

Druzí v pořadí vystoupili O5 a Radeček. Příjemně naladěné publikum je přivítalo potleskem, když se ovšem kapela pokoušela hned v úvodní písni vyprovokovat diváky k řádné aktivitě a podílu na zpěvu, snaha se jim příliš nevydařila. Chuť si naštěstí spravili písni druhou a dobře známou, díky níž sál sborově převzal snad celý refrén této skladby jménem Praha.

"Jedna holka, jedno dítě,
jen tři slova: „Lásko, chci tě.“
Jeden pokoj v malým bytě
a tři kluci chtěli mi tě vzít."

Kapela si nemohla odpustit ani svůj hit Vloupám se, který je v originále nahraný se slovenskou zpěvačkou Máriou Čírovou. Sál se v romantických melodiích navlečených na struny kytar a houslí houpal v bocích a les rukou se zvedal k pableskující discokouli pod stropem, která odrážela barevné paprsky na spokojené tváře návštěvníků.

Na závěr večera zahráli celou dobu očekávaní UDG, konečně hrající (D)doma. Od prvního momentu spustili energií našlapanou show tvořenou starými i novými hity jak posledních, tak i téměř prvopočátkových alb. Pro příklad Intergalaktická z posledního alba Emotikon(2016) a naproti tomu přídavková Ruská raketa z alba Ztraceni v inspiracích vydaného roku 2004.
Parket vřel tancem, hlasitými potlesky i vydařeným doprovázením textů, když si ale člověk něco opravdu užívá, utíká to rychleji než by chtěl, i proto se konec jejich setu nachýlil dříve než by se zdálo, s čímž se nikdo nechtěl smířit, a proto byli UDG zpět povoláni dunícím „Ještě jednu!“ načež přišla od kapely odpověď „A co ještě tři?“

Prvním řadám byl podáván k ústům mikrofon, zbytek vyburcován k tleskání s rukama nad hlavou a zpívání s kapelou chytlavý refrén Ruské rakety:

"Ruská raketa,
kampak asi doletí?
Žofrej a Gagarin,
pohádka pro děti."

Na úplném konci bylo přichystáno ještě jedno překvapení – bubeník UDG, Tomáš "Jugi" Staněk slavil v tento den narozeniny. Je to velký showman, který se ku příkladu na festivalu České hrady nestyděl na pódium zarecitovat úvodní sloku Máchova Máje. V tento večer se ale rozhodl jinak – spustil se do publika a začal rozdávat pusy! Nejedna okouzlená fanynka byla jistě blahem bez sebe.
I to nejlepší musí ale někdy skončit, už jen proto, abychom to mohli zažít znovu, a proto: Těžte se na další koncerty!