Elita české hudební scény na pódiu 11. ročníku Rock for JK Manětín8. července 2020 (18:39)Nádherné počasí a proces uvolňování přišel právě včas, aby se mohl jeden z velkých Západočeských festivalů v daném termínu 4.7.2020 uskutečnit. Připravená prostorná stage a nadupaná zvuková technika čekaly pouze na ten správný čas, kdy se k nástrojům postavila první kapela. Letošní festival se blýskl rockovými hvězdami z popředí celorepublikové scény – Harlej, Alkehol, Doga… Pro fanoušky dobré muziky opravdová výzva!
Všechna čest pořadatelům, kteří letošní akcí posunuli laťku opět o kousek výše. Limitovaný počet vstupenek byl týden před startem beznadějně vyprodaný a pozdní zájemci tak měli pramalou šanci zúčastnit se Manětína ve vší hudební kráse.
Úvod 11. ročníku připadl punk rockovému Apple Juice. Na místních prknech se neobjevili poprvé a v publiku bylo vidět dosti věrných příznivců, kteří zpěváka Dušana Lébla u mnoha skladeb doprovázeli. Zloděj koní, Tenhle song, Hajzl parta… pomalu, ale jistě vytahovaly hosty z příjemného stínu do sluneční výhně před pódiem.
Jako druhý naladila známá pražská skupina Plexis. Na scénách se pohybuje od 1984, což je vidět na řadě vydaných titulů a širokém repertoáru. Určitě zmíním jedno z nejoblíbenějších alb Půlnoční rebel (1990), ze kterého tu v podání zpěváka Petra Mucho Hoška mnohé zaznělo – nestárnoucí Svět jsou jen báry, stejnojmenný song Půlnoční rebel…
Domácí hard rockový Artur je nedílnou součástí manětínského festival již od samotného začátku před 11. lety. Ať po stránce pořadatelské, tak po stránce hudební – neustále má co nabídnout. Dva zpěváci, nový kytarista David a spousta věcí masírujících každého, kdo přišel do reálu k zábranám. Od jedné z nejstarších Máš co jsi chtěla přes Almužnu po Ty vole stárnem..., každá skladba si našla svého posluchače.
Každej z nás to ví, kolik nás tu je… - úvodní slova povedeného songu Netáhlo rozpoutala před jevištěm hotové peklo. Kdo si nevystál svůj post od přestávky, ten si klatovský Trautenberk mohl užít pouze z větší vzdálenosti. Řádka osvědčených kousků Lunt, Pyroman Roman, Potužník senior… včetně skladeb z posledního alba Ticho nad pekáčem (2018) – již zmíněné Netáhlo, Pan Pilous… řádně roztopily manětínský kotel.
Přestávku mnozí hosté využili k doplnění tekutin a s nástupem Cocotte Minute se prostor u zábran opět očividně zaplnil. Zvučení se o chviličku protáhlo, o to ostřejší start předvedl osobitý zpěvák Zeller. Známé skladby Srdce, Shoř, Tanči, Králům koruny… až po Můj čas měly grády a publikem pěkně zamávaly. Sice jsme si dnes neužili surfování nad hlavami fanoušků, o vlajkonošky vybrané z první linie jsme však ochuzeni nebyli.
Nezaměnitelný hlas a energie prýštící z pódia nenechaly nikoho na pochybách, že další set bude patřit rockovému bouřlivákovi Vilému Čokovi & Bypassu. Komunikace s kotlem a chuť hrát po delší odmlce dominovaly celému představení. V současnosti rozjíždí kapela celorepublikovou šňůru 2+1 Tour a budoucí štace se mají opravdu na co těšit – Když do pekla, tak s kytarou na krku, Habaděj, Vykropim si kedlubnu… či na celoplošných médiích prezentovanou skladbu Mám na tvý IQ dvojí lék.
Hned úvodní slogan thrashového Debustrolu napumpoval do žil litry adrenalinu nejen jejich skalním fans. Před zábranami se roztočila mlýnice a koncert měl, jako vždy, obrovský náboj. Vyhlazení, Nasrat vám všem, Válka!!!... roztáčely festivalová kola do neuvěřitelných otáček. Očekávání tradičního sóla při Masoterianu bylo hmatatelné a samozřejmě odměněné Martinem Kolinssem zahráním na kultovní motorovou pilu.
Dobré jídlo a alkohol v jakékoliv podobě jsou témata prolínající se u většiny oblíbených songů pražského Alkeholu s Otou Herešem u mikrofonu. Kromě světelných děl osvěcovaly pódium a kotel pod stage ohňové efekty podporované neodmyslitelnými tunami mlhy. S kapelou jsme si mohli zazpívat takřka zlidovělé – Hospodo nalejvej, Na zdraví, Spalovač chlastu… či hitovku Na Slamníku.
Zaplněný parket a vyvolávání následující skupiny předznamenávaly vystoupení oblíbených Harlejů. Tomáš Hrbáček u mikrofonu se sehranou parou muzikantů po bocích vypálil do nažhaveného publika ty nejžádanější pecky. Ať to byl Proč pocit mám, Tráva, Zrzi, zrzi, Z Cuby kiwi, Pověste ho vejš…, pokaždé s chórovým doprovodem celého areálu. V závěru nemohl chybět Svařák, bez kterého by si fanouškové jejich koncert nedokázali představit.
Pověstnou třešinkou jedenáctého Manětína se stala karvinská Doga. Kapela je pověstná nákladnou scénou a dnešek, byť bylo již dosti pozdě, nebyl výjimkou. Frontman, kytarista a zpěvák Izzi za řídítky obrovské motorky do nás pumpoval spoustu nezkrotné energie skrývající se snad v každé skladbě nabitého playlistu. Dát si na kuráž, Zelená, Beskydy… či starší Nejsi nevinná rezonovaly zaplněnou arénou. Ovace a dožadování se přídavku dodávaly koncertu parádní vývozní nálepku.
Děkovačka ostřílených muzikantů byla pak tím posledním, co jsme si mohli v Manětíně mírou vrchovatou užít a mnozí z nás se již teď těší přesně do těchto míst na Rock for JK Manětín s pořadovým číslem 12.
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics.