Start koncertu by trošku vlažnější, ale už druhou skladbou notoricky známou písní Leporelo rozvlnila a rozezpívala nejednoho fanouška nebo spíše fanynku, kterých v hledišti jednoznačně přebývalo. A stejně tomu tak bylo i v následující písni Boží mlejny melou, kterou však Ewa odstartovala nesprávně, přiznala se k chybičce, zastavila kapelu, píseň začali znovu, ale pak jen těžko zadržovala smích a zpívalo se jí tak o dosti náročněji.
Nesměly samozřejmě chybět ani novější skladby, např. titulní píseň k filmu Jiřího Mádla - Vlny, nebo z posledního alba Umami, které Ewa dle svých slov považuje za srdcové a nejpovedenější, Tělo, Klid, Ross & Rachel, Ztraceno v překladu, …
Mezi těmito skladbami Ewu fanynka upozornila na rozvázanou tkaničku a tak si Ewa usedla na schody, aby si jí mohla zavázat, avšak potřebovala najít místo, kam by odložila mikrofon. S úsměvem využila prostoru, kterého obdařené ženy využít mohou a se slovy: “Alespoň k něčemu jsou dobrý.” si šoupla mikrofon do výstřihu.