V sobotu 8. října 2017 od 19. hodiny se v příbramském Divadle Antonína Dvořáka odehrálo představení s názvem Vínem proti pohanství aneb staročeský Dekameron.
Před 19. hodinou bylo foyer příbramského divadla téměř přeplněno diváky netrpělivě čekajícími na začátek představení. Úderem 19. hodiny se ozvalo „poslední zvonění,“ pro návštěvníky neklamný signál k tomu dopít rozpité drinky a usadit se na daná sedadla.. Všichni reagovali okamžitě , jako na povel , zasedli na svá místa, netrpělivě očekávajíce začátek představení.
Celé vystoupení začalo příchodem všem známé příbramské kapely Ginevra na jeviště. Pro ty, kteří skupinu neznají- jedná se o skupinu tvořící a zpívající středověké písně z vlastní tvorby, které za 20 let působnosti kapely na hudební scéně z 90% zlidověly, z čehož vyplývá, že tato příbramská kapela má svůj široký okruh fanoušků a posluchačů, díky kterým ke „zlidovění“ tvorby Ginevry došlo.
Představení samo začalo „náhodným“ vstupem všech členů Ginevry, coby potulných trubadúrů, do venkovského šenku s prosbou o trochu tepla a něčeho pro zahřátí, myšleno tím džbán dobrého vína, za který zaplatí písničkou nebo písničkami, aby se schovali před nepřízní počasí. Po počátečním odmítnutí ze strany šenkýřky Bětky se na scéně objevil kronikář a bakalář v jedné osobě prchající před inkvizicí, Vlastimil Vondruška- známý český historik , spisovatel a publicista, odborník na slovo vzatý na období středověku, konkrétně 13. -15. století, o němž on sám v civilním životě napsal bezpočet faktografických knih a historických románů.
Ale zpátky k představení: Vlastimil Vondruška vystupující coby zapuzený kronikář, archivář a kněží v jedné osobě platí za všechny trubadúry celou večerní a noční rundu vína s příslibem ze stany trubadúrů, že určitě nezůstanou dlužníky. Tímto momentem se rozehrává úžasné celovečerní vystoupení a realizace rétorického umění Vlastimila Vondrušky s hudebním doprovodem Ginevry. Díky vzdělanosti, sečtělosti a znalostem profesora Vondrušky se celé představení odehrává v duchu úžasně odlehčené a spontánní atmosféry, kdy i při objasňování pojmů „cizoložství“ a „smylnost“ se příbramské divadlo obsazené do posledního místečka více než baví! A proč vlastně „Vínem proti pohanství?“ Zkrátka proto, že ve víně je pravda, od začátku věků, zatímco pivo vždy sloužilo jen jako nápoj sloužící k uhašení žízně.
V průběhu dvou hodin trvajícího představení jsme měli možnost dozvědět se ze záznamů kronik, jak to od dob středověku bylo s domácím násilím vůči ženám a hlavně mužům , smylstvem a cizoložstvím, zaznívají trefné politické narážky na soudobé dění zaobalené do středověkých předpovědí, konstatování, že v dnešní době méně, než kdykoliv jindy neseme důsledky svých činů a že se naši předci uměli bavit srdečněji a bezelstněji než my, v naší zrychlené a hektické době, navzdory strastem středověku...
V závěru úžasného představení, kdy vyprávění pana Vondrušky byla po celou dobu prokládána písněmi Ginevry a choreografiemi dvou šenkýřek, se dozvídáme fakta o tom, jak naši předci s vervou bojovali o čest svojí země, o zachování českého jazyka, mravnosti a morálních hodnot, s prosbou o předání těchto informací i našim dětem, aby i ty si byly vědomy národnostních a kulturních hodnot národa českého.
Na závěr svého nadšeného psaní ze zážitku z vystoupení Ginevry a Pana historika bych chtěla poděkovat Divadlu Antonína Dvořáka v Příbrami za umožnění a realizaci celého představení, které do posledního místečka zaplnilo příbramské divadlo a Vám, našim čtenářům, vřele doporučit toto úžasné představení plné krásné hudby a neuvěřitelně vtipných a pravdivých slovních replik profesora Vondrušky!