Hity kapely Slade si zazpívala celá Lucerna 28. října 2018   (12:47)Den před státním svátkem a oslavou 100 let České republiky přijela legenda glamrocku Slade s českou vlajkou do pražské Lucerny vzdát čest naší republice. Jako hosta tohoto večera si přizvali kapelu Těla z Liberce, hrající od roku 1992.

Mé kroky míří do Lucerny a svými vzpomínkami a myšlenkami na Slade se vracím daleko do dětství, do obýváku, kde můj táta seděl ještě u kotoučáku a pouštěl si na pásce nahraná alba Slade. Vybavuju si jednu z nejznámějších písniček, a tou je bezesporu Merry Xmas Everybody z roku 1973. V roce 1974 účinkovali Slade v rockovém filmu Flame, který jsme s otcem sledovali. Soundtrack k filmu obsahuje další velké hity - Far far away a How does it feel.

Těším se na dnešní večer, na nezapomenutelný koncert, který  mě zavede do vzpomínek a do mládí. Zazní  přesně ty písničky, které můj otec tak miloval? Již zmiňované hity Far far away, My Oh My, Merry Xmas Everybody?

Ale zpět k začátku očekávaného večera. Vchod před Lucernou se pomalu plní a v 19:00 hodin jsou nedočkaví fanoušci postupně vpuštěni dovnitř. Dýchá na mě velkolepá atmosféra tohoto nádherného kulturního zařízení. Tolik legend, tolik známých muzikantů zde odehrálo svůj velký koncert! Sestupuji netrpělivě po schodech dolů a potkávám natěšené návštěvníky různých věkových kategorií. Před pódiem se potkávám s otcem saxofonisty z kapely Těla, Karlem  Šoltysem, a dáváme se do řeči. Ptám se, jak moc se těší na dnešní večer. Odpovídá mi: ,,Jsem kur… pyšný na svého syna, už hraje osm let s kapelou Těla a jsem na něj děsně hrdý! Ono to neni lehký, život muzikanta. A vidět svého kluka na pódiu Lucerny - o tom se mi nikdy ani nesnilo!“

Je zvláštní, když rockový koncert začíná se sedícími diváky. Ptám se sám sebe: Jak dlouho ti lidé mohou vydržet jen tak nečinně sedět? Vnímám tu mohutnou energii, kterou kapela vysílá směrem k publiku. Brzy se k muzikantům vrací vyslaná energie z hlediště v podobě rytmického pohupování, energického házení hlavou a nadšeného aplausu diváků.
Přesně v půl osmé se v sále zhasíná a na pódiu se objevuje ,,sedm statečných“, kapela Těla. Luboš Beránek (klávesy, zpěv), David Kučera (kytara, zpěv), Martin Mráz (akustická kytara, zpěv), Aleš Hnídek (baskytara), Petr Dastych (trumpeta, zpěv), Karel Šoltys (saxofon) a Tomáš Škoda (bicí nástroje).

V lednu 1994 došlo k významné události této kapely, kluci nahráli v libereckém studiu SPIN svou první demokazetu a jejich písničky se začaly hrát v libereckých rádiích RCL a Euro K, v jabloneckém Trianglu, na Frekvenci 1 a v Českém rozhlase.

První peckou, kterou kapela zahrála, byla písnička Labyrint z alba Namále, které bylo natočeno roku 2013 na Frýdštejně ve studiu Dalibora Cidlinského a v Liberci ve studiu Altan Studios. Kapela loni oslavila 25 let od svého vzniku a publikum jim za každou skladbu poděkovalo bouřlivým aplausem. Mimo jiné zazněly skladby J.J.,  Zapomenu, Až se bude zdát, Co to je? Jejich úžasné třičtvrtěhodinové vystoupení plné energie, show a úžasné muziky bylo zakončeno písničkou Už po mně jdou.

 

Následnou krátkou pauzu na přestavbu pódia využívají návštěvníci koncertu k občerstvení a  poslední opozdilci, kteří přicházejí až na hlavní star dnešního večera, kapelu Slade, k usazení se. Technik kapely nazvučuje všechny nástroje a koncert hvězd může začít.

Intro se rozeznívá a z poza černého závěsu přichází jako první bubeník Don Powell a s úsměvem usedá za bicí. V zápětí se objevuje na pódiu zbytek sestavy: Mal McNulty, (zpěv), Dave Hill (kytara), John Berry (baskytara a v průběhu večera též housle, a akustická kytara).

Připadá mi neuvěřitelné slyšet je naživo! Opět se vracím tam, do osmdesátých let, s myšlenkami na tátu, který nám s bráchou pouštěl jejich pecky a vyprávěl nám o rockové muzice. Slade pro něj byla jedna z těch kapel, které měl na předních místech. Bohužel táta Slade nikdy neslyšel hrát naživo, a tak jsem mu jejich koncert prostřednictvím vzpomínek  a myšlenek na něj, v duchu posílal tam nahoru.

Táta sbíral i živé nahrávky z koncertů na DVD a pouštěl si je ve chvílích volna, relaxoval u nich. Vždy si sedl na zem a sledoval dychtivě, s tím správným nadšením rockového fanouška, své oblíbence v televizi. Já jsem měl dnes to štěstí, že jsem mohl stát přímo pod pódiem s "jeho" hvězdami, slyšet jejich muziku naživo a zachytit atmosféru celého koncertu svým fotoaparátem. 

Slade hráli zhruba hodinu a půl a všechny ty písničky, které jsem chtěl slyšet na koncertu, zazněly. První peckou byla písnička Jane. Fanouškové si s kapelou pobrukovali už od začátku a šilo to s nimi, sedět na židlích se jim evidentně nezamlouvalo. Pátá písnička je vyburcovala ke změně. Byla to píseň Run Run Away. Mnoho desítek fanoušků se procpalo pod pódium.
Skupina Slade byla od začátku pověstná svými bouřlivými koncerty a živou komunikací s publikem - a to jsme přesně mohli vidět i v Lucerně. Energii, se kterou se páni muzikanti předvedli ve svých letech, bych rád viděl i u leckterých mladších kapel. Před přídavky zahráli třináct pecek. Mimo jiné Back Ome, Everyday, Run Run Away, Far Far Away či Get Down. Fanouškové nenechali Slady jen tak odejít a přivolali si je na přídavky zpátky. Baskytarista John přišel převlečen do tílka s anglickou vlajkou. Malá otočka a jeho záda odhalila naši vlajku, kterou uctil Českou republiku. My oh my zpívala už celá Lucerna, kapela dala možnost všem přítomným se pořádně nahlas projevit. 
Do Vánoc zbývají sice ještě dva měsíce, ale Slade nám je již připomněli písničkou  Merry Xmas Everybody a tím ukončili celý koncert. Na pódiu se objevila i česká vlajka, kterou nám kapela Slade dala krásným způsobem najevo, že ví o nadcházejícím významném výročí vzniku našeho státu. 

Slade jsou jedni z mála legend, které zná celý svět. Ovlivnili i několik stovek začínajících kapel.
Pomalu vycházím z Lucerny a můj první pohled po opuštění sálu směřuje tam nahoru, na noční oblohu: 
Tak zase někdy na koncertu, tati! Jestli bude příležitost ti poslat tam nahoru alespoň touto cestou muziku tvých dalších oblíbenců, na které jsi už nestihl jít, určitě to rád udělám! Věřím, že budeš se mnou, jako jsi byl určitě i dnes...
Pln dojmů, emocí a pozitivní energie pomalu odcházím s davem lidí směr Václavské náměstí, které se připravuje na slavnostní den, na oslavy 100 let České republiky...