Hořící stage a bicí vzhůru nohama 5. července 2018   (15:28)Aerodrome - Festival in the sky, den první. Festival, kde je každé jméno velké a který je sám zárukou kvality napříč různými hudebními žánry, otevíraly kapely jako Parkway Drive, Wiz Khalifa, Bullet for my Valentine, MO nebo český Ektor.

Druhý ročník open airového festivalu Aerodrome – Festival in the sky se konal na letišti přiléhajícím k obci Panenský Týnec. Aerodrome se soustředí především na zahraniční významné interprety, často takové, kteří se v České republice objevili naposledy před několika lety, nabízí tedy jedinečné možnosti spatřit jinak téměř nedostupná jména. Výborným příkladem je účast Linkin Park na minulém, prvním, venkovním ročníku festivalu in the sky.

Letošní termín připadl na 26.-28. června a sliboval účast výborných hudebníků, spousty stánků, alternativního programu nebo i wi-fi připojení na celé ploše festivalu. Člověk byl nakonec rád, že chytil alespoň mobilní signál. Zbytek byl ovšem docela obstojně dodržen díky dvěma hlavním a dvěma vedlejším stage, také turnaji ve skocích na kolečkových bruslích, skateboardech či BMX kolech. Dále se o spokojenost účastníků staraly odpočinkové kavárny, soutěže v tanci, lidé mohli navštívit workshop čepování piva, zkrášlovací salon a byla tu i možnost splnit si sen o létání ve větrném tunelu na konci runwaye.

Organizátoři přinesli inovativní změnu v placení v areálu, a to bezhotovostní placení. Systém je poměrně prostý – při registraci každý návštěvník dostane látkový pásek s umělohmotnou destičkou s vytištěným QR kódem, která nadále funguje jako platební karta pro tento festival. Myšlenka je hezká, realita ovšem ukazuje, že při prvním vkladu, vysokém alespoň 300 Kč, se strhává aktivační poplatek 50 Kč. Každé další dobíjení kreditu je možné pouze částkami dělitelnými stem a podanými buď v papírových bankovkách nebo placením kreditní kartou. Pokud si návštěvník chce na konci festivalu
zbylé peníze vybrat, je mu z nich stržen za tuto transakci další poplatek 50 Kč. Je-li zbývající částka nižší než 50 Kč, není možné tyto peníze dostat zpět jinak, než je utratit. Poslední třešnička na dortu? Stánky nepřijímají platbu jinou, než touto cestou (kromě stánku s merch).

Dost už o (pokulhávajícím) technickém zabezpečení, mluvme o hudbě - první den festivalu otevírala Celeste Buckingham, déšť a bláto. Pršelo i na Crossfaith, Atmo, Jakuba Ondru, Tommyho Cashe, Thy Art is Murder, Mirai, The Slots, Pvris, Underoath, Jakuba Děkana, Role a Glass Animals. Počasí se umoudřilo až těsně před Bullet for my Valentine. 

Kdo si Bullet for my Valentine pamatuje jako metalisty s dlouhými havraními vlasy, byl by nejspíš vyveden z míry poměrně běžným volnočasovým vzhledem usměvavých týpků, kteří vystoupili na podium a v rámci svojí show se nebáli jak komunikovat s publikem, tak ani říct si o wall of death. 

Jakmile dozněly poslední tóny Bullet for my Valentine, počala zářit druhá stage a na ní mladičká MØ. Ta svoji kariéru odstartovala teprve před třemi lety a závratnou rychlostí se vřítila k 17 oceněním a 27 nominacím na nejprestižnější příčky hudebního showbyznysu.

Po setmění festival rozžehly plameny australské metalcorové skupiny Parkway Drive, která poskytla návštěvníkům takřka nezapomenutelnou podívanou. Tu zajistili především mohutnými ohnivými efekty, rozmanitou světelnou show a perfektním hudebním provedením. Největší eso z rukávu však vytáhli v druhé polovině koncertu v podobě zapáleného pódia a bicích, otáčejících se o 360°, inspirovaných videoklipem k písni Crushed, jedné z nejznámějších hitů kapely. Kvůli dešti se vyskytly místy technické potíže, avšak to členové kapely brali spíše s úsměvem a vtipem. Během večera představili českému publiku svojí novou desku Reverence, která vyšla na začátku letošního května a svojí odlišností od ostatních desek určuje nový směr, jímž se kapela bude pravděpodobně ubírat. Parkway Drive se do Čech, Prahy, vrátí již 18. února 2019.

Večer na druhé hlavní stagi završil světoznámý prolegalizační rapper Wiz Khalifa. Jeho asi nejznámější song Black and Yellow, proslavený filmy Rychle a zběsile, se rozléhal s pomocí zpívajícího publika na míle daleko. Taktéž nadšený hukot publika, když s obrovským svítícím jointem vyzvídal z diváků, kdo všechno hulí a kdo u sebe pár gramů taky má. Za jeho hlavou se jako svatozář vznášela obrovská projekce konopí.

I malé stage si zasloužily pozornost. Například Óčko Track, kde svoji show rozjížděli DJ Saxofrancis – do klasických diskotékových vypalováků improvizovali saxofon a elektrické housle, aby tak z tančícího parketu vyždímali i poslední kapky energie a vysloužili si zasloužené vypískání k přídavku.