Interview / rozhovor s Jánosem (Mecky) Kóborem 6. října 2017 (08:13)Bavili jsme se s Jánosem (Meckym) Kóborem o 55 letech skupiny Omega.

Pamatujete se ještě na svůj první koncert, šňůru v roce 1969?

Ano pamatuji se, jako by to bylo včera. Rok 1969 byl moc významný pro nás. Jedna ze dvou šňůr po Anglii. To byl pro nás start pro naší mezinárodní kariéru.

Máte stále ještě potřebu skládat nové skladby?

Pro nás bylo vždy moc důležité psát nové písně a právě teď, v této době, chceme ukázat, že jsme plni života a umíme napsat nové písně. My chceme nadále nové skladby tvořit.

Splnili jste si vlastně úplně všechno, máte ještě nějaký hudební sen?

Já si myslím, že jsme toho moc udělali, hodně stihli. Ale i tak máme pořád nějaké sny, co se týče hudby. A máme ještě pořád plno plánů a ideí. Budeme dlouho tvořit, pokud to bude možné. Díky Bohu se nám teď i daří.

Hrajete ve stabilní sestavě nebo se někteří hráči do kapely najímají na koncertní turné?

V naší kariéře jsme vyzkoušeli hodně stylů. Díky tomu jsme museli tvořit a vyvíjet různé sestavy. Ale posledních 10 let hrajeme pomalu jen v této sestavě. A to i ve studiu.

Jakou hudbu rádi posloucháte? Máte nějakou oblíbenou kapelu? Nebo máte raději klid?

Osobně neposlouchám zas tak moc hudbu, ale to neznamená, že mě hudba nezajímá. Když mě něco osloví a nebo mě i zaujme, třeba mě i ovlivní. Tak si to i více poslechnu a to je i pro naší tvorbu důležité.

Můžete našim čtenářům doporučit nějakou mladou maďarskou skupinu?

Speciální tip ti nemůžu dát, protože existuje hodně dobrých skupin v Maďarsku. Už není tolik kapel, co by byly tak proslulé a známé jako bylo dříve. Tak tu žádný tip bohužel nemám.

Jaké období své činnosti považujete za nejšťastnější? A jakou Vaší desku považujete za nejzdařilejší?

To nejlepší období bylo určitě na začátku. Důležité byly začátky, 70. a 80. léta, ale i současnost je pro nás hodně důležitá. Možná ta nejdůležitější.Dekáda 21. století pro nás je nejšťastnější, tudíž i nejdůležitější pro současnost.

Setkali jste se v Maďarsku za minulého režimu také s cenzurováním Vašich skladeb, tak jak to bylo běžné v Československu?

Ano, tak samozřejmě, všude byla v tu dobu cenzura, u nás v Maďarsku to nebylo tak hrozné jako v Československu. Naše texty nám nezakazovali. V Československu jsme občas některé skladby hrát nesměli. Maďarsko bylo v tomto mnohem volnější.

Před několika dny zemřel vynikající slovenský varhaník Marián Varga. Měli jste s ním kontakty a znali jeho skupinu Collegium Musicum?

Samozřejmě známe Mariana Vargu a Collegium Musicum. V roce 1972 jsme je pozvali na maďarskou šňůru, kde jsme společně odehráli spoustu koncertů. Stále jsme se vídali na různých štacích. Je to velká škoda, že už tu není mezi námi. My jsme také ztratili dva členy staré sestavy (dvě třetiny) Omega, byli to Künsztler Tamás a Jozsef Laux.

Co byste vzkázali posluchačům našeho rádia (Rockrádio), ale i obyčejným lidem, kteří často utíkají k muzice, aby zaplašili strach z budoucnosti.

Žádný strach před budoucností! My jsme dokončili nové album Byl jednou jeden divoký východ - Egykor vad keleti volt. A s touto deskou a novým materiálem se vydáme na hodně koncertů po světě. Máme ještě další plány na příští rok. Hlavně vydání dalšího alba, které se bude jmenovat Testament.

Vielen Dank / Děkujeme / Thank You

ptali se – Milan Princ, Alan Rohan, Klaus Stracke

odpovídal - János (Mecky) Kóbor