V pátek 27. října v žižkovské Akropoli pokřtili kluci z pražské trash-rock'n'rollové kapely Hentai Corporation v rámci svého podzimního turné Intracellular Pets nám spadla své druhé album. Dle svých slov jedou šňůru po malých klubech, ty větší chystají zase na jaro, nicméně pro událost, jako je křest, jim byla Akropolis malá a dle očekávání se otřásla v základech.
Zaznělo všech devět nových písní a i přes drobné technické potíže, kterými se však kapela nenechala rozházet a pohotově reagovala vtipnou vložkou, měl večer neskutečný spád, až si člověk říká, jak to ti kluci můžou přežít. Kdo Hentaie zná, ví, že mají velmi osobitý humor, jejich koncerty jsou nejen dech beroucím hudebním zážitkem, ale i smrští vtipů, nadávek a invektiv jak směrem k fanouškům, kteří je za to milují, tak směrem k dalším osobám showbyznysu či politické scény. Ne vždy sice naleznou pochopení u všech, zejména na festivalech, kde je publikum různorodé, viz letní incident v Dačicích, kdy zpěvák Radek Škarohlíd dostal dělo, Hentai koncert ani nedohráli a internet se tím pak bavil další dva dny. Ostatně posuďte sami.
Kolem tři čtvrtě na osm se do sálu začínají trousit první fanoušci a z reproduktorů jim na rozehřátí zní Tučného Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap. Přijít včas a obsadit místo přímo pod pódiem je vzhledem ke kontaktnosti frontmana sice dost o hubu, ale mnozí touží právě po tom cítit Ráďovy kapky potu, jeho ruce, hudlany či mu přímo zabořit hlavu do rozkroku, přičemž na pohlaví nezáleží.
Kolem dvacáté hodiny už je sál plný a mezi fanoušky koluje láhev Jacka. Do zázemí vchází Vladimir 518, což dává tušit, kdo bude křtitelem. Publikum začíná být poněkud neklidné jako starej Brůna toho večera, a když kolem čtvrt na devět vchází první členové kapely na pódium, ozývá se frenetický řev a následné skandování „kde je Ráďa“. Dočkají se – vchází Radek ve svých brýlích se žlutými skly a rozbouřený dav vítá slovy: „Přátelé, pojďme si to užít, kdokoli vypadá, že je z Dačic, vyhnat!“, což je asi tak poslední věta z celého večera, v níž nezaznělo sprosté slovo.
Hned od začátku to kluci rozjíždí naplno titulní písníSynthetic Limits, k níž v předvečer křtu představili i nový klip. I když si Ráďa předchozí den na svém facebookovém profilu stěžoval, že má horečku, mezi songy si ulevuje a únava na něm lehce znát je, do svých výstupů vráží veškerou energii a všechny utvrzuje, že se nám jeho charisma a zpěv vryje hluboko pod kůži. Hned během prvního kusu se ukazuje nezastupitelná úloha šestého nehrajícího člena kapely, manažera Dana Kühna, který pod Radkovýma nohama utírá rozlité pivo a po zbytek koncertu vybíhá, sbírá předměty a vymotává řádícího frontmana z kabelů od mikrofonu.
Za bicíma se majestátné tyčí želvuška, ve skutečnosti asi milimetrový tvor, vévodící vizuálu nové desky a ztělesňující ony mazlíčky – s latinským názvem tardigrada se také objevují v názvu druhé pecky Tardigrade Hunt. Radek ji uvádí slovy „Song je pro želvušky, I love you, vy svině“ a už během ní mu fanoušek poprvé rozepíná sako. Akropolis už je v extázi.
Dychtivý fanoušek Hentaiů nebyl ochuzen o žádný z tradičních Radkových kousků, včetně kotoulů vzad, kopulace s pódiem, bradavek či strkání mikrofonu za trenky. Poklopec tentokrát nerozepl, těžko říct zda na to měla vliv přítomnost rodičů na koncertě, ostatně pan Škarohlíd řádil v kotli („To je můj táta, naučil mě Sabbathy! Potlesk!“). Nahoře na ochozu pak byla místa k sezení, kde starší rodinní příslušníci Hentaiů mohli v klidu vychutnat koncert bez nebezpečí úrazu a neutrpět polití pivem.
Jako šestou pecku kluci zařadili předělávku Až ti řeknu Davida Kollera, jedinou píseň večera, která zazněla česky. Zpěvnější píseň na chvilku zklidnila rozbouřené diváctvo, aby ho ve finále songu přivedla opět k vyvrcholení. Radek ji uvedl slovy „Jan Koller, Smetanova Lhota, dem na to,“ a bezprostředně po ní napájí poctivě první řadu jégrem, nezbytnou proprietou Hentaích koncertů.
Osmou Tragedy of Uncle Hitler uvedl Radek slovy „Tahle sračka je pro všechny fašistický zmrdy, Okamura, ty svině!“ a během deváté Lost of Tension přilítla klukům k nohám podprsenka. Paralyzed věnoval svojí Báře, se kterou je sedm let a která na křtu chyběla (důrazně napomínal sál: „A budete to prožívat, vy nuly!“) a Dancing with the Devil věnoval bráchovi, kytaristovi Petru Škarohlídovi.
Přestože v předchozích rozhovorech zaznělo, že na křtu nebudou žádní hosté a bude to jen na nich, starší No More Love si s nimi přichází zařvat Daniel Kurz z Atari Terror, kterou spolu kdysi vyprodukovali. Zhruba ve dvou třetinách večera spolu s Kurzem, Vladimirem 518 jakožto zástupcem labelu BiggBoss, který Intracellular Pets vydal, a producentem Alešem Bajgerem, v jehož ostravském studiu Citron se deska natáčela, pokřtili Hentai Corporation nejen desku, ale i vinyl v barvě lahvové zelené, a to Jackem a lákem ze znojemských okurek.
Před písní Over dochází k technickým potížím, protože světla umístěná na zemi po stranách bicí soupravy nevydrží řádění křtících, a aby Ráďa vyplnil neplánovanou pauzu, rozezpívává publikum neotřelou melodií ze Starců na chmelu, Svět je krásný s Ráďou. Následující kus uvádí slovy „Pro týpky s malejma pérama, všichni máte chlamydie“ a poté na chvíli opět zazní Když si báječnou ženskou. To už je Radek vysvlečen a lítá po pódiu jenom v trenkách.
Večer vrcholí divokou Equilibristic Brides, k jejímuž zhlédnutí se na youtube musíte přihlásit a i tak dostanete jen rozčtverečkovanou verzi. Radek ji ohlašuje jako poslední song, blíží se pomalu desátá hodina, a to se v Akropoli vždy nekompromisně končí. Sako letí do lidí, děkovačka jak na divadle, kapela si užívá odchod z pódia za frenetického řevu lidí, kteří je nehodlají jen tak pustit. Moudří ovšem vědí, že na ukradeném playlistu je ještě Dr. Zaius. Dokonce zbyde pár minut na přídavek, který Radek věnuje „zmrdovi estébáckýmu Babišovi“ a show tři minuty po desáté končí.
Kapela Hentai Corporation funguje od roku 2005, roku 2010 předskakovala Slashovi, 2013 vydali první album a teď po čtyřech letech vydávají druhé. Písně nahrávali vcelku, aby byly uvěřitelnější a syrovější, objevuje se v nich mnoho netradičních motivů, přesto si drží spád a energii od začátku do konce. Kapela hraje ve složení Radek Škarohlíd (zpěv), Petr Škarohlíd (kytara), Zdeněk Šťáva (bicí), František Koucký (klávesy) a Matouš "Durex" Duraj (baskytara). Jarda Konáš samozřejmě nechyběl.
PA PETS JIM SPADLA
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics.