Já si dovolím začít a jako první představím talent tady od nás, z Brna. Jednou mi tenhle sympaticky vypadající mladík, působící strašně skromným dojmem, jen tak mezi řečí řekl, že taky trochu hraje. Já si ho teda poslechla na Bandzone a projela si Youtube a nestačila zírat. Jo, zapomněla jsem vám říct, jak se jmenuje. Je to
David Kalužík, dámy a pánové.
Dneska si kdejaký floutek vezme kytaru a zabrnká vám vály od Kluse. Ano, je to hezké. Ale originál bude vždy jen jeden. David sice sem tam nějaký cover do placu hodí, ale jinak si jede vlastní tvorbu, a to moc chytlavou. Třeba teď, když píšu tenhle článek, si pouštím videa z jeho
Youtube. Prostě jen tak pro navození atmosféry. Už teď si pobrukuju Mramorový srdce. Ty písničky v kombinaci se zajímavým a netuctovým hlasem vás prostě chytnou. Nejsou to žádné přehrávané slaďáky, ale taková upřímná slova vložená do melodie.
David není tak úplně amatér, co si brnká jenom doma v pokojíku. Už jsem ho párkrát viděla na pódiu a pokud se nepletu, zkoušel to i v Superstar, Talentu nebo v jiných talentových soutěžích, kterých nejsem příznivcem. Vlastně toho o něm víc nevím, ale myslím, že v muzice jsou jakékoliv „okecávačky“ zbytečné. Prostě když to tam je, tak to tam je. Já jsem měla potřebu dát vám o něm vědět a doufám, že nejednoho z vás taky zaujme. Zkoukněte třeba jeho novinku Už je to dlouho.