Jeleni rozezpívali Českou Lípu 19. března 2018 (15:22)Koncertní jarní šňůra pokračuje

Tereza Veselá

62 fotografií v galerii Jeleni rozezpívali Českou Lípu (7 / 62)

Petr Hricák

40 fotografií v galerii Jeleni rozezpívali Českou Lípu (7 / 40)

Ve čtvrtek 15. března navštívila kapela Jelen v rámci svého jarního turné i Českou Lípu, do které společně s Kateřinou Marií Tichou přivezli svého nespoutaného ducha a dobrou náladu.

Zde je místo i pro Vaší reklamu.

Cbanner (1) (900 x 150px)

Večer zahájila v osm hodin Kateřina Marie Tichá se svým doprovodem. Její medový hlas se nesl pod ocelovými příhradovými nosníky a spokojené publikum ke konci svého výstupu vyprovokovala k tleskání do rytmu a velmi přívětivé zpětné vazbě.
Kateřina Marie Tichá si opravdu zaslouží post předskokanky celého turné, a to proto, že byla jedním z prvních muzikantů, kteří si před několika lety s kapelou Jelen padli do oka a zkusili nahrát společnou věc, jíž v tomto případě byla Kateřinina skladba Tančíme spolu, která se dočkala velmi dobrých ohlasů.

„Tak co, jak se máte, Česká Lípa?!“

Jeleni nastoupili na stage s rozzářenými tvářemi v plné sestavě sedmi členů, bez ostychu se chopili svých nástrojů a dali se do playlistu namíchaného z novějších skladeb, i těch, se kterými hrát začínali.
Sál se spokojeně rozhoupal, a především z plných plic rozezpíval, což ještě prohloubilo úsměv kapely.

„A tak se řítím tím tunelem,
co na konci je světlo,
a tak se řítím a marně čekám na zázrak,
a tak se řítím tím tunelem,
co na konci je světlo,
a jen se modlím ať to není vlak,
ať to není vlak.“

Ubíhající večer volně přešel v rozjařenou noc a Jeleni si k sobě na pódium pozvali i Káťu Tichou, která si s frontamanem Jindrou vystřihla jak jejich první spolupracovní píseň Tančíme spolu, tak i skladbu Co bylo dál, nahranou původně se Slovenkou Janou Kirschner. A když už mluvíme o těch duetech s okouzlujícími zpěvačkami, je v procesu i spolupráce s Debbi, autorkou populárního singlu Touch the Sun, na songu Mars & Venuše.

„Když jsme po koncertu, ještě s tím adrenalinem v krvi, tak se sejdem někde vzadu, se dvěma až dvanácti kytarama, hrajeme, zpíváme, pijeme… nějaký ty limonády. A nad ránem, tak okolo tý čtvrtý, když už vážně odpadáme a chystáme se spát, přijde poslední písnička, která je vždycky stejná. Už nás provází několik let, a my bychom se o ní tady s Váma chtěli podělit.“ – volná citace Jindrova úvodu písně, která nechala hodnou část publika jen tak neznale stát, i když se našli i tací, kteří od prvních tónů zpívali z plných plic:

„Zabili, zabili
chlapa z Koločavy
Řekněte, hrobaři
kde je pochovaný

Bylo tu není tu
havrani na plotu
Bylo víno v sudě
teď tam voda bude
Není, není tu.“

Každý odchovanec folku, trampu a podobných směrů, v tom pozná Zabili zabili z československého muzikálu Balada pro banditu, natočeného v roce 1978.

Rozvlněný a rozezpívaný dav si nakonec vytleskal přídavek kapely, mimo dalších v podobě celou dobu očekávaného songu Jelen.

„Až tady skončíme, převlíkneme se do něčeho trochu lidštějšího“ demonstroval Jindra svoji zpocenou košili, „tak se s Váma rádi potkáme tady dole pod pódiem u plakátu s jelenem, jestli budete chtít.“ A tak se také stalo. Po skončení koncertu se u stěny s jelenem množil zástup fanoušků, kteří většinou stáli o společnou fotografii nebo podpis kapely, a neustával, ani když se vylidnili šatny, okolo technici sklízeli své vybavení, motali kabely, vozili se na bednách… A Jeleni? Ti nepřestávali zářit úsměvy skoro stejnými, jako ty v tvářích jejich spokojených posluchačů.