Jiří Suchý a Jitka Molavcová v Sono centru 31. května 2017 (11:32)V pondělí 29. 5. 2017 večer se v brněnském Sono centru uskutečnil bezvadný koncert Jitky Molavcové a Jiřího Suchého, na který bylo, úplně vyprodáno. Sono navíc nabízí nádherný sál, kde si každý hudební zážitek plně vychutnáte.
Molavcová a Suchý vystoupili za doprovodu Orchestru Divadla Semafor (Jiří Svoboda - klavír, Vít Fiala - baskytara, Vráťa Placheta - bicí, Vladimír Vandrovec - kytara, David Vrobel - saxofon) a také trojice sboristek (Magdalena Jedličková, Veronika Tichá, Eliška Hurábová).
Vystoupení bylo rozděleno na dvě části. V první představil Jiří Suchý některé ze svých starších písní, které zazpíval osobně a nebo spolu s Jitkou Molavcovou. Ta mne pak zaujala při svém sólovém přednesu skvěle podaným šansonem. Poté přišly na scénu sboristky. Neuvěřitelným zážitkem pro mě bylo, když se díky nim původně jazzovo - swingový styl přehoupl do stylu spirituálů. Zazněly konkrétně tři, ve všech Jiří Suchý představil svou vlastní textařskou tvorbu. Musím napsat, že tyto kousky neměly chybu.
Před přestávkou jsme si poslechli ještě písně ze semaforského představení Čochtanův divotvorný hrnec, čímž se koncert opět proměnil! Dostal najednou plně divadelní atmosféru a myslím, že nejen já jsem byla v tom okamžiku unešena pěvěckými výkony, ale hlavně skvělými texty, melodičností i nápaditostí všech skladeb.
Vystoupení bylo rozděleno na dvě části. V první představil Jiří Suchý některé ze svých starších písní, které zazpíval osobně a nebo spolu s Jitkou Molavcovou. Ta mne pak zaujala při svém sólovém přednesu skvěle podaným šansonem. Poté přišly na scénu sboristky. Neuvěřitelným zážitkem pro mě bylo, když se díky nim původně jazzovo - swingový styl přehoupl do stylu spirituálů. Zazněly konkrétně tři, ve všech Jiří Suchý představil svou vlastní textařskou tvorbu. Musím napsat, že tyto kousky neměly chybu.
Před přestávkou jsme si poslechli ještě písně ze semaforského představení Čochtanův divotvorný hrnec, čímž se koncert opět proměnil! Dostal najednou plně divadelní atmosféru a myslím, že nejen já jsem byla v tom okamžiku unešena pěvěckými výkony, ale hlavně skvělými texty, melodičností i nápaditostí všech skladeb.
Tím se první polovina po cca 50 minutách naprosto rozmanité hudby uzavřela.
Ve druhé části se opět střídalo vystoupení Jiřího Suchého a Jitky Molavcové -individuálně a nebo společně. Kapela byla super, obzvláště ve chvílích, kdy si muzikanti vystřihli nějaké to sólo. Ještě více musím pochválit sboristky, které nejen zpívaly, ale i tančily a hrály na saxofon, klarinet a trombón. Jejich doprovod hlavních umělců byl zábavný a opravdu oživil každou písničku.
Velice se mi líbilo, s jakou živelností se do celého představení pustila právě Jitka Molavcová. Její zpěv nepostrádal sílu a hloubku. Kde mohla, zabarvila písně svým přirozeným komickým talentem a stále měla úsměv na tváři. Nikde to však nepůsobilo násilně, spíš naopak. Celá atmosféra představení díky tomu získávala radostný nádech. Když však přišlo na šansony, které Jitka bezpochyby miluje, komičnost byla rázem pryč a i v ponurém Surabaya Johnny (s textem Jiřího Suchého) jsem jí věřila snad každé slovo.
Většina z písní v prvních dvou třetinách byla pro mě neznámá. Nicméně, když se koncert blížil ke konci, pan Suchý spustil tu svoji snad nejznámější: Pramínek vlasů. V tuto chvíli jsem nejvýrazněji z celého koncertu cítila až slavnostní atmosféru v sále. Myslím, že to cítili i ostatní. Mnozí si začali potichu zpívat. Bylo to, jako by si všichni naráz s touto písní uvědomili, co vše pan Jiří Suchý na divadelním i hudebním poli za svůj život vykonal a kolik radosti mnoha lidem přinesl. Následovalo Klokočí, Marnivá sestřenice a další, už známé a dávno slavné písně.
Celý koncert byl pěkně laděný a různorodý, čímž působil místy až kabaretně. Střídání žánrů, jednotlivých interpretů, práce sboristek… to vše ve svižném tempu. Prostě jsme si to užili. Závěr se neobešel bez obrovského potlesku a přídavků.
Pokud budete mít někdy možnost a máte tuto hudbu rádi, opravdu pěkné vystoupení Jitky Molavcové a Jiřího Suchého vám mohu jen doporučit.
Ve druhé části se opět střídalo vystoupení Jiřího Suchého a Jitky Molavcové -individuálně a nebo společně. Kapela byla super, obzvláště ve chvílích, kdy si muzikanti vystřihli nějaké to sólo. Ještě více musím pochválit sboristky, které nejen zpívaly, ale i tančily a hrály na saxofon, klarinet a trombón. Jejich doprovod hlavních umělců byl zábavný a opravdu oživil každou písničku.
Velice se mi líbilo, s jakou živelností se do celého představení pustila právě Jitka Molavcová. Její zpěv nepostrádal sílu a hloubku. Kde mohla, zabarvila písně svým přirozeným komickým talentem a stále měla úsměv na tváři. Nikde to však nepůsobilo násilně, spíš naopak. Celá atmosféra představení díky tomu získávala radostný nádech. Když však přišlo na šansony, které Jitka bezpochyby miluje, komičnost byla rázem pryč a i v ponurém Surabaya Johnny (s textem Jiřího Suchého) jsem jí věřila snad každé slovo.
Většina z písní v prvních dvou třetinách byla pro mě neznámá. Nicméně, když se koncert blížil ke konci, pan Suchý spustil tu svoji snad nejznámější: Pramínek vlasů. V tuto chvíli jsem nejvýrazněji z celého koncertu cítila až slavnostní atmosféru v sále. Myslím, že to cítili i ostatní. Mnozí si začali potichu zpívat. Bylo to, jako by si všichni naráz s touto písní uvědomili, co vše pan Jiří Suchý na divadelním i hudebním poli za svůj život vykonal a kolik radosti mnoha lidem přinesl. Následovalo Klokočí, Marnivá sestřenice a další, už známé a dávno slavné písně.
Celý koncert byl pěkně laděný a různorodý, čímž působil místy až kabaretně. Střídání žánrů, jednotlivých interpretů, práce sboristek… to vše ve svižném tempu. Prostě jsme si to užili. Závěr se neobešel bez obrovského potlesku a přídavků.
Pokud budete mít někdy možnost a máte tuto hudbu rádi, opravdu pěkné vystoupení Jitky Molavcové a Jiřího Suchého vám mohu jen doporučit.
| autoři: | text: Dagmar Vitekerová foto: Dagmar Vitekerová |
| Tweet |
Další články žánrů Blues, Jazz, Pop, Swing
Kapela Demons startují novou éru singlem Věci, co nevyšly nám.
Věci, co nevyšly nám je nová věc od kapely Demons, kde kapela představí novou zpěvačku a i svou novou éru.
Megakoncert Radia Čas se nezadržitelně blíží! Ostravar Aréna přivítá ikonickou Samanthu Fox, Chinaski, Queenie i Vesnu
Megakoncert Radia Čas po roce opět okouzlí Ostravu. K 27. narozeninám oblíbenému ostravskému Radiu Čas pogratuluje britská popová ikona i špička české hudební scény.
(NE)BUDU SEDĚT V KOUTĚ: vzkazuje Tereza Mašková ve svém novém albu
Po třech letech se Tereza Mašková vrací s albem (Ne)budu sedět v koutě – jedenácti skladbami s přirozeným, civilním zvukem, důrazem na hlas a živé nástroje.
Vratko Rohoň ze skupiny INEKAFE odhaluje svou nejsrdečnější píseň: Skladbu Keď odchádza niekto věnoval svým prarodičům
Slovenská poppunková legenda INEKAFE přichází s novinkou, která míří přímo do srdce. Nová skladba Keď odchádza niekto je vůbec nejosobnějším počinem v dosavadní historii kapely. Hudbu i text napsal frontman Vratko Rohoň, který píseň věnoval svým prarodičům. Vznikl k ní i mimořádně emotivní videoklip.
Shoda poroty a publika posunula do finálovek pouze jedno hudební jméno
Tradiční čas pro již třetí základní kolo Múzy 2025 nadešel ve čtvrtek 30.10.2025. Soutěžní večer v Divadle pod lampou měl na programu pětici účinkujících, tentokrát v sólových písničkářských stylech. Je pravda, že klubový prostor se výrazně nezaplnil, přesto si sem hosté cestu našli a to mnohdy i z poměrně velké vzdálenosti. Vystupující nenechávali nic náhodě a každý dvacetiminutový set měl svůj příběh, svojí atmosféru.
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.
Swing Melody pokřtili v Jazz Docku nové album Honba za písničkou
Večer plný rytmu, noblesy a retro kouzla. Kapela Swing Melody pokřtila v pražském Jazz Docku své nové album Honba za písničkou, které vyšlo nejen na CD, ale i na kazetě. Slavnostní, přesto uvolněná atmosféra provázela celý koncert, během něhož zazněly jak nové autorské skladby, tak i nestárnoucí písně Voskovce a Wericha a klasické swingové standardy. Kapelník Jan Veverka dovedl večer s elegancí, nadhledem a energií, která potvrdila, že swing má i dnes své neodolatelné kouzlo.
Další fotoreportáže
Turbo, Motorbandem a plný sál - spojení dvou legend ovládlo KD Mrákov
Mekka chodského bigbítu nepřestává přikládat pod rockovým kotlem. Pořádně to rozpálila i v sobotu, kdy tam svou show rozjely legendy, které píšou dějiny naší rockové scény už pěknou řádku let - Turbo a Motorband. Proto nebylo divu, že si tento výjimečný večer nenechaly ujít davy fanoušků včetně nás.
Brutus na horažďovickém vystoupení ukázal, jak moc je u fanoušků oblíbený
Prostorný upravený sál KD Horažďovice nabídl v neděli 16.11.2025 hostům bigbítovou tancovačku s rakovnickým Brutusem. Kapela, pohybující se na scénách bez mála šest dekád, přilákala fanoušky ze širokého okolí – rockový mejdan tak měl skvělou atmosféru. Dobrý zvuk, ostrá světla a spokojenost na obou stranách tábora byly jasné znaky povedené akce, na kterou se hned tak nezapomene.
Aleš Brichta nezklamal, do Dvorce za ním přijeli fans i z dosti vzdálených končin
Sobotní datum 15.11.2025 bylo v kalendářích příznivců Aleše Brichty výrazně zatržené již delší dobu. Známý český zpěvák, učinkující v několika formacích, zahrál se svojí kapelou na Hotelu Dvorec pod hlavičkou Aleš Brichta Project. O rozjezd večírku se postaral plzeňský Pub Kings, závěrečnou bigbítovou hodinku si na sebe vzal Sifon Originál. Pořadatelství, včetně zajištění svozového autobusu, bylo v režii Pana Ká. Dobrý zvuk, umocňující kvalitní muziku, pak mixoval zkušený Jarda Kočárek.
Karty jsou rozdané – páté základní kolo odhalilo poslední finalisty Múzy 2025
V Divadle pod lampou se ve čtvrtek 13.11.2025 uskutečnilo závěrečné vyřazovací kolo hudební soutěže Múza 2025. O postup do finálového klání se na klubových prknech utkaly čtyři formace, z nichž se do výběrového lineupu o ceny nejvyšší probojovaly dvě skupiny. Celkem početná návštěva vytvořila perfektní atmosféru, jež patřila k těm nejaktivnějším ze všech základních kol. Moshpit, skandování a skoky z pódia dodávaly čtvrtečnímu večírku punc akce srovnatelné s daleko většími festivalovými událostmi.
My jsme rockeři a přijeli jsme do KD Želiv na kapely Alkehol & Arakain.
Kulturní dům Želiv u Humpolce zněl počátkem listopadu tvrdými kytarovými riffy a budova se otřásala v základech. Na zdraví, rockeři!
Před zaplněným sálem KD Volduchy pokřtil plzeňský Katr nové album Divnej svět…
Velká hudební událost čekala na hosty voldušského sálu v sobotu 8.11.2025. Na místním prostorném pódiu pokřtil Katr ještě teplé album Divnej svět…, které bylo fanoušky již delší dobu očekávané. Důstojným předskokanem se stala skupina Khargados, jejíž svižný set uvedl obecenstvo do provozní teploty. Parádní akce, podpořená dobrým zvukem Jardy Pospíšila a skvělou koncertní atmosférou, zůstane v paměti všem zúčastněným pěkně dlouhou dobu.
Rockový koncert v centru Plzně jako doprovodný program Martinských trhů
Vyhlášené Martinské trhy na náměstí Republiky mají i letos tradičně hudební doprovod. V jeho soupisce se na termín 8.11.2025 objevilo jméno domácí skupiny KOHN Rock – početné publikum si tak nemohlo nechat, kvalitní muzikou nabité odpoledne, ujít.