Jiří Suchý a Jitka Molavcová v Sono centru 31. května 2017 (11:32)V pondělí 29. 5. 2017 večer se v brněnském Sono centru uskutečnil bezvadný koncert Jitky Molavcové a Jiřího Suchého, na který bylo, úplně vyprodáno. Sono navíc nabízí nádherný sál, kde si každý hudební zážitek plně vychutnáte.
Molavcová a Suchý vystoupili za doprovodu Orchestru Divadla Semafor (Jiří Svoboda - klavír, Vít Fiala - baskytara, Vráťa Placheta - bicí, Vladimír Vandrovec - kytara, David Vrobel - saxofon) a také trojice sboristek (Magdalena Jedličková, Veronika Tichá, Eliška Hurábová).
Vystoupení bylo rozděleno na dvě části. V první představil Jiří Suchý některé ze svých starších písní, které zazpíval osobně a nebo spolu s Jitkou Molavcovou. Ta mne pak zaujala při svém sólovém přednesu skvěle podaným šansonem. Poté přišly na scénu sboristky. Neuvěřitelným zážitkem pro mě bylo, když se díky nim původně jazzovo - swingový styl přehoupl do stylu spirituálů. Zazněly konkrétně tři, ve všech Jiří Suchý představil svou vlastní textařskou tvorbu. Musím napsat, že tyto kousky neměly chybu.
Před přestávkou jsme si poslechli ještě písně ze semaforského představení Čochtanův divotvorný hrnec, čímž se koncert opět proměnil! Dostal najednou plně divadelní atmosféru a myslím, že nejen já jsem byla v tom okamžiku unešena pěvěckými výkony, ale hlavně skvělými texty, melodičností i nápaditostí všech skladeb.
Vystoupení bylo rozděleno na dvě části. V první představil Jiří Suchý některé ze svých starších písní, které zazpíval osobně a nebo spolu s Jitkou Molavcovou. Ta mne pak zaujala při svém sólovém přednesu skvěle podaným šansonem. Poté přišly na scénu sboristky. Neuvěřitelným zážitkem pro mě bylo, když se díky nim původně jazzovo - swingový styl přehoupl do stylu spirituálů. Zazněly konkrétně tři, ve všech Jiří Suchý představil svou vlastní textařskou tvorbu. Musím napsat, že tyto kousky neměly chybu.
Před přestávkou jsme si poslechli ještě písně ze semaforského představení Čochtanův divotvorný hrnec, čímž se koncert opět proměnil! Dostal najednou plně divadelní atmosféru a myslím, že nejen já jsem byla v tom okamžiku unešena pěvěckými výkony, ale hlavně skvělými texty, melodičností i nápaditostí všech skladeb.
Tím se první polovina po cca 50 minutách naprosto rozmanité hudby uzavřela.
Ve druhé části se opět střídalo vystoupení Jiřího Suchého a Jitky Molavcové -individuálně a nebo společně. Kapela byla super, obzvláště ve chvílích, kdy si muzikanti vystřihli nějaké to sólo. Ještě více musím pochválit sboristky, které nejen zpívaly, ale i tančily a hrály na saxofon, klarinet a trombón. Jejich doprovod hlavních umělců byl zábavný a opravdu oživil každou písničku.
Velice se mi líbilo, s jakou živelností se do celého představení pustila právě Jitka Molavcová. Její zpěv nepostrádal sílu a hloubku. Kde mohla, zabarvila písně svým přirozeným komickým talentem a stále měla úsměv na tváři. Nikde to však nepůsobilo násilně, spíš naopak. Celá atmosféra představení díky tomu získávala radostný nádech. Když však přišlo na šansony, které Jitka bezpochyby miluje, komičnost byla rázem pryč a i v ponurém Surabaya Johnny (s textem Jiřího Suchého) jsem jí věřila snad každé slovo.
Většina z písní v prvních dvou třetinách byla pro mě neznámá. Nicméně, když se koncert blížil ke konci, pan Suchý spustil tu svoji snad nejznámější: Pramínek vlasů. V tuto chvíli jsem nejvýrazněji z celého koncertu cítila až slavnostní atmosféru v sále. Myslím, že to cítili i ostatní. Mnozí si začali potichu zpívat. Bylo to, jako by si všichni naráz s touto písní uvědomili, co vše pan Jiří Suchý na divadelním i hudebním poli za svůj život vykonal a kolik radosti mnoha lidem přinesl. Následovalo Klokočí, Marnivá sestřenice a další, už známé a dávno slavné písně.
Celý koncert byl pěkně laděný a různorodý, čímž působil místy až kabaretně. Střídání žánrů, jednotlivých interpretů, práce sboristek… to vše ve svižném tempu. Prostě jsme si to užili. Závěr se neobešel bez obrovského potlesku a přídavků.
Pokud budete mít někdy možnost a máte tuto hudbu rádi, opravdu pěkné vystoupení Jitky Molavcové a Jiřího Suchého vám mohu jen doporučit.
Ve druhé části se opět střídalo vystoupení Jiřího Suchého a Jitky Molavcové -individuálně a nebo společně. Kapela byla super, obzvláště ve chvílích, kdy si muzikanti vystřihli nějaké to sólo. Ještě více musím pochválit sboristky, které nejen zpívaly, ale i tančily a hrály na saxofon, klarinet a trombón. Jejich doprovod hlavních umělců byl zábavný a opravdu oživil každou písničku.
Velice se mi líbilo, s jakou živelností se do celého představení pustila právě Jitka Molavcová. Její zpěv nepostrádal sílu a hloubku. Kde mohla, zabarvila písně svým přirozeným komickým talentem a stále měla úsměv na tváři. Nikde to však nepůsobilo násilně, spíš naopak. Celá atmosféra představení díky tomu získávala radostný nádech. Když však přišlo na šansony, které Jitka bezpochyby miluje, komičnost byla rázem pryč a i v ponurém Surabaya Johnny (s textem Jiřího Suchého) jsem jí věřila snad každé slovo.
Většina z písní v prvních dvou třetinách byla pro mě neznámá. Nicméně, když se koncert blížil ke konci, pan Suchý spustil tu svoji snad nejznámější: Pramínek vlasů. V tuto chvíli jsem nejvýrazněji z celého koncertu cítila až slavnostní atmosféru v sále. Myslím, že to cítili i ostatní. Mnozí si začali potichu zpívat. Bylo to, jako by si všichni naráz s touto písní uvědomili, co vše pan Jiří Suchý na divadelním i hudebním poli za svůj život vykonal a kolik radosti mnoha lidem přinesl. Následovalo Klokočí, Marnivá sestřenice a další, už známé a dávno slavné písně.
Celý koncert byl pěkně laděný a různorodý, čímž působil místy až kabaretně. Střídání žánrů, jednotlivých interpretů, práce sboristek… to vše ve svižném tempu. Prostě jsme si to užili. Závěr se neobešel bez obrovského potlesku a přídavků.
Pokud budete mít někdy možnost a máte tuto hudbu rádi, opravdu pěkné vystoupení Jitky Molavcové a Jiřího Suchého vám mohu jen doporučit.
| autoři: | text: Dagmar Vitekerová foto: Dagmar Vitekerová |
| Tweet |
Další články žánrů Blues, Jazz, Pop, Swing
SINGL „HOME OFFICE“ KAPELY JOKERS JE HYMNA PRACUJÍCÍCH Z DOMU
Energická hudební skupina Jokers vstupuje do nové etapy. Za poslední rok kapela prošla
několika změnami – obměna sestavy, nový styling a natáčení nových singlů ve spolupráci se
špičkami v oboru. Jako producenta si k sobě kapela přizvala Michala Skořepu a zvukovou
režii obstaral Milan Cimfe ze studia Sono. První singl „Home Office“ je nyní venku i se
satirickým videoklipem.
Janek Ledecký v rámci svého jedinečného vánočního turné spolu s M. Nostitz quartetem potěší KD Klatovy
Blíží se čas Vánoc, který je pro většinu z nás nejkouzelnějším obdobím v roce. Tak proč si ho ještě více nezpříjemnit skvělou muzikou a koncertem, který nás pohladí po duši. Své o tom ví i věhlasný zpěvák, kytarista, textař, skladatel a producent Janek Ledecký, který neponechal nic náhodě a rozhodl se věnovat svým fans speciální dárek v podobě vánočního turné.
Megakoncert Radia Čas pro všechny bezva lidi se společností Ridera spojil generace
Megakoncert Radia Čas po roce opět oslnil Ostravu. Krásné 27. narozeniny známého ostravského Radia Čas slavila zaplněná Ostravar Aréna. A o tom, že půjde o nezapomenutelný večer plný hvězdných jmen tuzemské i zahraniční hudební scény, už předem nikdo nepochyboval.
Kapela Demons startují novou éru singlem Věci, co nevyšly nám.
Věci, co nevyšly nám je nová věc od kapely Demons, kde kapela představí novou zpěvačku a i svou novou éru.
Megakoncert Radia Čas se nezadržitelně blíží! Ostravar Aréna přivítá ikonickou Samanthu Fox, Chinaski, Queenie i Vesnu
Megakoncert Radia Čas po roce opět okouzlí Ostravu. K 27. narozeninám oblíbenému ostravskému Radiu Čas pogratuluje britská popová ikona i špička české hudební scény.
(NE)BUDU SEDĚT V KOUTĚ: vzkazuje Tereza Mašková ve svém novém albu
Po třech letech se Tereza Mašková vrací s albem (Ne)budu sedět v koutě – jedenácti skladbami s přirozeným, civilním zvukem, důrazem na hlas a živé nástroje.
Vratko Rohoň ze skupiny INEKAFE odhaluje svou nejsrdečnější píseň: Skladbu Keď odchádza niekto věnoval svým prarodičům
Slovenská poppunková legenda INEKAFE přichází s novinkou, která míří přímo do srdce. Nová skladba Keď odchádza niekto je vůbec nejosobnějším počinem v dosavadní historii kapely. Hudbu i text napsal frontman Vratko Rohoň, který píseň věnoval svým prarodičům. Vznikl k ní i mimořádně emotivní videoklip.
Další fotoreportáže
Liška,Kaktusy a Indiáni aneb akustické turné kapely Totální Nasazení
Po velmi úspěšné oslavě 35 let, která se konala začátkem října v pražské Lucerně, se slánská kapela Totální Nasazení rozhodla vydat se na akustické turné po Republice. Na zhruba dvanácti koncertech tak předvedli svoje songy v trochu jiném provedení a spolu s nimi také kapely Deratizéři a Dilemma in cinema.
Letošní koncertní sezónu ukončila Nízká úroveň v plzeňském Urbexu
Na poslední listopadovou sobotu 29.11.2025 si rokycanská Nízká úroveň připravila vystoupení ukončující její letošní koncertní působení. Místem této události se stal suterénní Urbex Club na Klatovské třídě, kde se sympatičtí muzikanti neobjevili poprvé. O rozjezd sobotní punkové párty se postarala domácí skupina Výblitek, závěrečný díl večírku si vzala za své klatovská úderka KT Bandits. Kulturní program plzeňských klubů v okolí nabízel spoustu hudebních akcí - do Urbexu si tak našli cestu hlavně věrní kapelní fans a nálada tu od prvních akordů panovala výborná. S předpůlnoční dobou a posledními městskými spoji parket sice prořídl, přesto se dohrálo v důstojné atmosféře a určitě bude nač vzpomínat.
Hudební soutěž Múza 2025 poznala vítěze Hlavního finále
Multižánrové Divadlo pod lampou se ve čtvrtek 27.11.2025 převléklo do svátečního hávu – na jeho prknech proběhl první ze dvou finálových večerů soutěže amatérských kapel Múza 2025. Z pěti semifinalistů mohl býti jen jeden první, což se promítlo do stoprocentního koncertního výkonu každé jednotlivé formace. Důstojnost Hlavnímu finále před odbornou porotou dodala i celkem početná návštěva a hudební sety tak měly mnohdy atmosféru konkurující podstatně větší festivalové události.
Velká oslava první dekády plzeňských Pearly Seconds dopadla na výbornou
Je tomu deset let, co se do hudebních map zapsala vznikem plzeňská kapela Pearly Seconds. Její dráha se začala odvíjet právě zde, koncertem v domácím Anděl music baru, kam se za ní při oslavě desátého výročí vydala pěkná řádka fans, hostů a rodinných příslušníků. Akce, jejíž termín byl pevně stanovený na středu 26.11.2025, měla silnou podporu a určitě se stane odrazovým můstkem do dalších hudebních let sympatické party.
Megakoncert Radia Čas pro všechny bezva lidi se společností Ridera spojil generace
Megakoncert Radia Čas po roce opět oslnil Ostravu. Krásné 27. narozeniny známého ostravského Radia Čas slavila zaplněná Ostravar Aréna. A o tom, že půjde o nezapomenutelný večer plný hvězdných jmen tuzemské i zahraniční hudební scény, už předem nikdo nepochyboval.
Blatenský koncert amerických Ignite byl plný energie a dobré muziky
Očekávaný a dlouho dopředu avizovaný koncert americké kapely Ignite měl termín konání v úterý 25.11.2025. Do klubových prostor blatenské bašty živých hudebních událostí – Hospody Na Vinici, si našla cestu velice pěkná návštěva, která nadupanému představení vytvořila perfektní atmosféru. O rozjezd se postarala skupina Springless, jejíž vitalita vtáhla do děje většinu klubového osazenstva. Pozvánky oběma formacím byly v režii pořadatelského týmu Nuclear Intervention, jenž je podepsaný i za organizací stejnojmenného festivalu v Kadově. Dobrý zvuk z dílny Pavla Stejskala pak dodal ostré koření večírku, o kterém se bude ještě dlouho mluvit.
Republiková Tour Pro Tebe skupiny Komunál se na jeden večer zastavila v KD Katovice
Městys Katovice na Strakonicku se stal místem jedné ze zastávek podzimní šňůry Tour Pro Tebe metalového Komunálu. Tomu na místní scéně předskočil Fany Michalík, který se svojí kapelou dokázal navodit skvělou koncertní atmosféru. Plný sál katovického kulturáku pak viditelně potvrdil oblíbenost obou vystupujících formací.