Kapely Zastodeset a Highlights završily své podzimní turné ve Sklepě. 5. prosince 2017 (01:51)Navíc s naprosto hvězdnou předkapelou v podobě Mňágy & Žďorp.

Jiří Trnka

63 fotografií v galerii Mňága & Žďorp (7 / 63)

Už pár měsíců jsem se chystal a těšil na mladé kapelky Zastodeset a Highlights. Poslechl jsem si na netu pár jejich písniček a vůbec mi to neznělo špatně.

Nejvíce mě pak asi týden před koncertem překvapila informace, že v týž den v témže klubu hraje legendární kapela z Valmezu Mňága & Žďorp. Nejprve jsem trochu znejistěl, kdo tedy opravdu vystupuje a nakonec jsem měl radost dvojnásobnou, protože vystupovaly obě mladé kapelky a jako předkapela se jim přijela předvést právě ta veleznámá legenda.

První nahlédnutí do klubu Sklep mě naprosto uchvátilo a ihned vrátilo do studentských let. Po celou dobu vysokoškolského studia jsme se spolužáky vymetali víc než školu právě takovéto kluby. Ale vlastně takovýto ne, tento vypadá mnohem lépe, než co jsme před lety vymetali v Českých Budějovicích my.

Druhé nahlédnutí mě uchvátilo po druhé. Asi jsem nikdy nezažil klub, kde by pódium bylo přístupné ze dvou stran. Což je pro člověka unikátním a zajímavým zážitkem, když se můžete blíže podívat na kapelu i z boku a můžete si tak lépe prohlédnout umění kytaristů nebo bubeníka, jehož umění je (snad vyjma kapely Tatabojs) téměř vždy okům fanouška hodně upozaděno.

První opravdu vystoupila ta nejznámější a nejzkušenější jmenovaná kapela „Mňága & Žďorp“. Tuto kapelu asi není třeba nijak představovat. Jen ty, kteří kapelu přes rok neviděli, možná překvapí změna na postu bubeníka, kterým je od léta 2016 Marcel Gabriel.

Kapela vyšvihla většinu svých největších hitů. Kdyby měla odehrát všechny své hity, skončila by asi kolem šesté ráno. Přidala i pár svých nových pecek z posledních alb Made in China a Třínohý pes. Znalí fanoušci si tradičním skandování v průběhu celého koncertu vyžadovali píseň Klec v kleci, která samozřejmě nemohla chybět jako jeden z přídavků. Kapela byla ke svým fanouškům velmi vstřícná, i přesto, že klub jich příliš velké množství nepojme, ale zase celá atmosféra je skoro až rodinná, a vrátila se na pódium dokonce několikrát. A samozřejmě nechyběly ani songy, které jsou v jejich podání už v podstatě hymnou jako Chtít chytit vítr nebo Made in Valmez.

Koncert trval téměř 2 hodiny, skončil až před půlnocí a člověk měl skoro nutkání vyrazit spíše do postele. Nicméně nás čekali ještě 2 zajímavé hudební zážitky.

Kapela Highlights nastoupila ve slušném svižném tempu kolem půl jedné. Uvedla se krátkou bubenickou šou a pak už bez zbytečného otálení pokračovala svým připraveným playlistem. I přesto, že počet fanoušků v klubu se rapidně snížil a kluci měli těžkou roli v tom předvést své umění po zkušené legendě, zhostili se svého úkolu s vervou a nasazením. A jejich snaha nezněla vůbec špatně. I přesto, že v podstatě kapela postrádá baskytaristu (standardní složení je bicí, elektrická kytara a akustická kytara), nezní jejich hudba vůbec nudně ani ochuzeně. Zajímavým počinem navíc bylo, když se na pár písní bubeník chopil baskytary a rukama ovládal tento nástroj a nohama bicí.

Kapela dala do svého vystoupení takové nasazení, jakoby hrála naposledy. A ono je to bohužel v podstatě pravda. Podle jejich profilu na BZ, toto byl jejich předposlední koncert. Tak těžko říci, kterým směrem povedou jejich další kroky, nicméně byla by určitě škoda, kdyby vedly úplně pryč z hudebního průmyslu a budeme klukům přát, aby třeba i v jiné formaci našli chuť do další tvorby a sílu na další vystoupení.

Když už se nám klížila očka, kolem půl druhé nastoupila domažlická partička „Zastodeset“, která zde završovala zmíněné podzimní turné. Kluci působí na pódiu, i přes jejich mládi, velmi sehraně, uvolněně, skoro až profesionálně. Jejich písně jsou příjemné, svižné i romantické, a hezky poslouchatelné. Někomu může trochu vadit výše posazený hlas zpěváka Robina, nicméně to je pouze otázka vkusu nebo zvyku. Já jsem si na jeho hlas zvykl po pár písničkách a dnes si tvář kapely bez tohoto hlasu neumím ani představit.

Jediné 3 spíše drobné výtky, které bych k této akcičce měl, by byly:

Mňága mohla začít hrát o trošku dřív a další 2 kapelky také, protože kolem 2. hodiny ranní, kdy koncert ještě nekončil, už byli všichni hodně unavení.
Zvuk u Mňágy byl fajn. Nicméně u dvou mladých kapel byl až zbytečně nahlas, a i přestože dle mé ženy jsem už „hluchej“, protože brázdím koncerty a festivaly už pěkných pár let, tohle bylo v pokročilé noční hodině i na mě dost. A chvílemi to bylo až nepříjemné. Ale v poslední době mám stále více pocit, že zvukaři ztrácí sluch víc než já, nebo možná moderní aparáty jsou výkonnější, ale přemýšlím, že začnu nosit na koncerty špunty do uší, abych si mohl koncert vůbec vychutnat.
Hudební bonus kapely Zastodeset (speciálně a tradičně pro Spálené Poříčí) v podobě originálně pojaté hymny od Vypsané Fixy 1982, nebyl úplně povedeným kouskem a vzhledem k hlasitému zvuku a nekončící verzi akustické části této písně, jsme s kamarády konec koncertu vzdali a vydali se k východu a domovu. Já i oba kolegové bychom se bez tohoto hudebního kousku obešli.

Až na pár těchto drobných výtek, celý večer byl velmi příjemný. Music klub Sklep byl vynikající, a několikrát jsme si během večera povzdechli, že takovýto klub není v Příbrami, v jejímž okolí všichni 3 bydlíme a takovýto klub naprosto postrádáme. Mňága byla dokonalá jako vždy. Mladé kapelky byly svěží, energické a sehrané. A přál bych jim dobrého manažera, aby měli možnost prorazit na větší pódia. Slušela by jim.